Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Krym má problém. Turisty mu nezajistí ani obří přísun dotací

  8:46aktualizováno  8:46
Na Krymu pomalu končí druhá turistická sezóna po ruské okupaci a už i Kremlu je jasné, že ekonomika poloostrova má problém. Základ místního hospodářství tvoří příjmy z cestovního ruchu, a proto se na něm silně podepsal více než 50% propad počtu návštěvníků. Na tom nic nemění ani skutečnost, že Krym se stal nejštědřeji dotovaným regionem Ruské federace.

K popularizaci Krymu, dodání naděje obyvatelům - a možná i k postavení zdejších úředníků „do latě“ - měla sloužit návštěva prezidenta Putina. | foto: AP

Snad i proto se prezident Putin i premiér Medvěděv rozhodli navštívit Krym, aby vlastníma očima popatřili na život prostých obyvatel a, jak je u podobných vládců obvyklé, prozradili jim, že už brzy se budou mít lépe.

Současný život krymských obyvatel není jednoduchý. První vlnu nadšení nad tím, že státní zaměstnanci a důchodci dostali po obsazení poloostrova ruské platy a penze, brzy vystřídala deziluze pocházející ze zvýšení cen a pádu rublu. Ekonomika poloostrova stojí a padá s turistikou - a té se od připojení poloostrova k Ruské federaci nedaří. Ukrajinci na Krym celkem pochopitelně nejezdí a podobně nepřijíždějí ani turisté z vyspělých zemí - mimo jiné i proto, že např. evropská letadla a lodě nesmí používat krymské přístavy a letiště.

Co je ale podivnější, na Krym se nepodařilo přilákat ani dostatečný počet ruských turistů. Ruská střední třída, zvyklá z let blahobytu na servis evropského standardu, na Krym nejede, protože úroveň místních služeb, podle slov ruského premiéra Dmitrije Medveděva, zůstala na sovětské úrovni.

Výpadek příjmů z turistiky nenahradily ani dotace

Tento výpadek v příjmech z cestovního ruchu se zjevně nepodařilo kompenzovat ani více než štědrou dotační politikou. Zatímco až do roku 2013 byly nejvíce dotovaným subjekty federace kavkazské republiky Dagestán a Čečna, nyní to je Krym (bez ohledu na to, že Krym a Sevastopol jsou formálně vzato dva různé subjekty federace).

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Důvod, proč státní rozpočet nalévá peníze na nepokojný severní Kavkaz, je celkem jasný - štědrými dotacemi ani tak nepřispívá k rozvoji regionu, jako spíše uplácí místní elity, které přerozdělují dotace obyvatelstvu. Ty jsou pak odpovědné za to, že se zde nestřílí.

V případě Krymu je motivace transferu dotací trochu jiná, ale také zřejmá. Moskva z preventivních i propagandistických důvodů potřebuje, aby místní obyvatelstvo bylo se svou životní úrovní spokojeno alespoň do té míry, že nebude příliš hlasitě volat po návratu k Ukrajině. I proto na Krym v loňském roce směřovalo v různých formách 159 miliard rublů (zatímco odbojná Čečna dostala „jenom“ 56 miliard). Tento zlatý déšť byl tak silný, že ho místní správa ani nedokázala strávit a dostala se do „přebytku“ 13 miliard RUB.

I když je zřejmé, že v letošním roce proud federálních dotací zeslábne, přesto není pochyb o tom, že Krym zůstane nejvíce dotovaným subjektem federace.

Co dusí ekonomiku Krymu? Doprava, energetika, pitná voda

Na poloostrově se má rozběhnout řada projektů, které by region mohly posunout vpřed. Má zde například vyrůst federální univerzita, sdružující řadu současných vzdělávacích a vědeckých zařízení. To je jistě zajímavá myšlenka, ale na její hodnocení, stejně jako na skutečné přínosy dalších projektů, si bude lepší pár let počkat. Pravdou totiž zůstává, že příliš mnoho podobných projektů v Rusku nenaplnilo původní očekávání. Přitom Krym skutečně potřebuje vyřešit mnoho problémů, dusících místní ekonomiku. Počínaje dopravou a energetikou a třeba zásobováním vodou konče.

Ruský turista, který se měl stát hlavním zdrojem příjmů místního hospodářství, má při cestě na Krym jenom dvě možnosti - letadlo nebo loď. Cena letenek je sice dotovaná, nicméně ve spojitosti s ekonomickou krizí a snížením životní úrovně průměrných obyvatel, je pro průměrného Rusa stále citelnou bariérou.

Železniční i silniční spojení končí na pobřeží Černého moře, kde musí pasažéři přesednout na trajekt. A nebylo by to Rusko, kdyby toto dopravní spojení fungovalo hladce a ke spokojenosti cestujících. I když se na první pohled zdá, že by nemuselo být složité nasadit na spojení mezi pevninou a Krymem dostatek plavidel, skutečnost je taková, že cestující obvykle v přístavu uváznou na řadu hodin.

Je otázkou, čím konkrétně může návštěva nejvyšších ruských představitelů Krymu pomoci. V obecné rovině kremelští vládcové nejlépe zvládají dvě metody řešení krizí. První cesta je propuštění, případně ještě tvrdší potrestání viníků problémů - ať už skutečných nebo domnělých. Druhý osvědčený způsob je svolat poradu, moudře pohovořit a slíbit, že už brzy bude lépe.

První trik zkusili už v červnu tohoto roku, když o své místo přišla Jelena Jurčenková, krymská ministryně lázeňství a turistiky. A nyní přišla na řadu druhá varianta, když se pan prezident zúčastnil porady, na které se zvažovala různá opatření na posílení cestovního ruchu. Došlo i na jemnou sebekritiku, když bylo konstatováno, že Rusko zaostává v tzv. domácí turistice.

Rusové se na Krym nehrnou. A proč by měli cizinci?

Ve vyspělých zemích se na cestovním ruchu podílí rozhodující měrou vlastní občané, jejichž podíl na celkové turistice dosahuje i 80%. Jenomže Rusové se na Krym nehrnou. I když se jejich životní úroveň v posledních dvou letech citelně snížila a klesl i počet lidí, kteří si mohli dovolit vycestovat do zahraničí, na okupovaný poloostrov si cestu našli jen v omezené míře.

Kreml chce proto posílit příliv zahraničních turistů - například tím, že plánuje usnadněné vydávání víz pro občany zemí BRICS. Konec konců, proč ne?

Jenom mi není jasné, proč by se občané takové Číny, Indie nebo Brazílie měli trmácet do poněkud sovětských krymských hotelů a ubytoven, když mají otevřený celý svět, který jim za jejich peníze nabídne služby, o jejichž úrovni si může nechat Krym ještě dlouho jenom zdát. A obávám se, že zde nepomůže ani povolení používat v lázních vinné koupele, o které žádají místní hoteliéři a vinaři.

Putin se na Krymu potopil k lodi plné amfor:

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.