Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Za konec snu mnoha ruských sportovců mohou lídři jejich státu

  12:52aktualizováno  12:52
Ruští atleti s největší pravděpodobností nebudou startovat na olympiádě v Brazílii, která začíná už 5. srpna. Je to důsledek dopingové aféry, která se táhne už měsíce. Je to zhroucení snů mnoha ruských sportovců, ale vlastně jen dopad systému, který bujel s přímou podporou ruského státu, píše analytik Vladimír Votápek.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Mezinárodní asociace atletických federací IAAF se v pátek 17. června rozhodla nezrušit zákaz účasti atletů, registrovaných v rámci ruské atletické federace, na mezinárodních mítincích (více zde). To mimo jiné znamená, že ruští atleti nemohou startovat na olympiádě v Brazílii, začínající 5. srpna 2016. V úterý bude na toto téma ještě jednat Mezinárodní olympijský výbor, nicméně pozorovatelé neočekávají, že by rozhodnutí IAAF zvrátil.

Zatímco naprostá většina mezinárodní sportovní veřejnosti i funkcionářů uvedené rozhodnutí IAAF podporuje jako správný krok směrem k očištění vrcholového sportu, ruská strana jej považuje za nespravedlivé a politicky motivované opatření, diskriminující ruské sportovce.

Připomeňme si nejdříve stručně historii této kauzy. Podezření, že ruští sportovci systematicky zneužívají zakázané látky, kolovalo ve sportovní veřejnosti dlouhá léta, nicméně v rovině důkazů se jednalo pouze o nedoložená, nebo nedostatečně prokázaná tvrzení a teorie.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Zásadním průlomem se stal pořad německé televize ARD, který shromáždil celou řadu důkazů a svědectví, dokládajících nejen zneužívání zakázaných látek ze strany sportovců, ale především existenci státem podporovaného systému, který měl bránit v odhalování takových nepřijatelných praktik. Toto odhalení vedlo Světovou antidopingovou agenturu (WADA) koncem roku 2014 k vytvoření Nezávislé komise, která dostala za úkol vyšetřit uvedená podezření.

V zásadě šlo o to zjistit, zda ruský systém kontroly sportovců vůbec slouží k boji s dopingem, nebo zda má účel přesně opačný. Tedy zda neslouží k zakrývání dopingových přestupků a tím de facto znemožňuje identifikaci neférového, resp. protiprávního jednání. Komise zveřejnila 9. listopadu 2015 zprávu, která otřásla sportovním světem a vytvořila reálnou hrozbu vyloučení ruských atletů ze všech soutěží, pořádaných IAAF.

Ruské vedení, ať už na úrovni sportovních svazů, nebo Kremlu, se nejprve snažilo zprávu bagatelizovat. Označovalo ji za snůšku prázdných frází, postrádající konkrétní důkazy. Vedení IAAF mělo na věc každopádně jiný názor a konstatovalo, že systém antidopingové kontroly v RF neumožňuje s dostatečnou věrohodností rozlišovat mezi čistými sportovci a podvodníky. Proto nejen odebralo akreditaci moskevské laboratoři WADA (RUSADA), ale především celé ruské atletické federaci pozastavilo členství v IAAF a tím de facto znemožnilo všem sportovcům, registrovaným ve Všeruské federaci lehké atletiky (VFLA), účast v mezinárodních soutěžích (rozhodnutí zde v angličtině).

Mezinárodní atletická federace zároveň s ohledem na blížící se olympijské hry stanovila podmínky (najdete je zde), které musí ruská strana splnit, pokud chce obnovit své členství a tím umožnit svým sportovcům účastnit se her v Riu. Šlo především o to, aby VFLA doložila, že bezezbytku plní požadavky Světového antidopingového programu, a že RUSADA je schopna provádět antidopingové kontroly podle požadavků IAAF a bez vnějších zásahů. VFLA by tak prokázala (vlastním úsilím i spoluprací se zainteresovanými stranami), že účast ruských sportovců a pomocného personálu neohrozí integritu mezinárodních sportovních soutěží.

Ruská strana výrok federace přijala a slíbila, že podmínky splní. IAAF proto rozhodla, že se v červnu sejde Rada Mezinárodní atletické federace, aby mohla vyhodnotit pokrok v nápravě, obnovit ruské členství v IAAF a tím umožnit účast ruských atletů v Riu. Bohužel, během následujících měsíců se ukázalo, že v ruském sportu nedošlo k dostatečným změnám, což mj. konstatovala nová zpráva WADA.

Rada IAAF proto na svém jednání ve Vídni nemohla než potvrdit původní trest pro VFLA a tím i pro všechny ruské lehké atlety - bez ohledu na to, zda u nich bylo prokázáno porušení antidopingových pravidel, nebo ne. Z hlediska jednotlivých sportovců to je jistě velmi tvrdé opatření, které kromě usvědčených podvodníků určitě zasáhne i „čisté“ atlety. Ale tváří v tvář bezprecedentnímu měřítku zneužívání dopingu mezi ruskými sportovci a v důsledku zapojení státu do těchto nelegálních aktivit, nemělo vedení IAAF jinou volbu. O tom svědčí i skutečnost, že rozhodnutí bylo přijato všemi 25 hlasujícími členy Rady IAAF jednomyslně.

Proč Rusko nedostálo požadavkům?

Proč vůbec musela celá záležitost dojít tak daleko? Proč nebyla ruská strana schopna dostát požadavkům WADA a IAAF? A jsou oprávněné argumenty, poukazující na skutečnost, že doping není omezen pouze na ruské sportovce?
Ruské vedení zjevně nechápe rozdíl mezi tím, kdy pravidla porušují jednotlivci a kdy jsou pravidla porušována organizovaně, nejlépe s pomocí státu.

První případ je jistě nežádoucí, ale z hlediska systému jde v zásadě o náhodná selhání, se kterými je možné bojovat, Které je možné omezovat, jejichž výskyt je možné snižovat. A to i s vědomím, že úplně se je nepodaří vykořenit nikdy, protože v každé zemi a v každém sportu se dříve nebo později najdou podvodníci, kteří se snaží pro sebe získat neoprávněnou výhodu tím, že budou hledat jakékoli skulinky v platných pravidlech, případně je budou vědomě porušovat.

Úplně jiná situace ale nastává, když se porušování pravidel stane systémem. Když orgány, které mají s dopingem bojovat, ho podporují - ať už přímo, nebo nepřímo když nekonají, co mají konat. Pak se z výjimky stává norma, ze zločinu se stává běžný jev a ten, kdo by chtěl pravidla dodržovat, vystavuje sám sebe riziku. Nejen že neuspěje v konkurenci dopujících soupeřů, ale že bude ze hry odstraněn proto, aby neohrozil zaběhnutý a fungující systém podvádění. A přesně taková situace nastala v ruském sportu.

Systém, který postavil na hlavu fair play

Proč se to stalo zrovna v Rusku je trochu jiná otázka, nicméně i ta je důležitá pro pochopení okolností dopingového skandálu. Rusko je v ekonomickém i společenském smyslu velmi málo konkurenceschopné. Jeho společenský systém je díky vysoké míře korupce, autoritářskému stylu vládnutí a nízké manažerské úrovni politické elity zcela nepřitažlivý.

O to více je pak pro vedení země důležité ukázat alespoň úspěchy sportovců v mezinárodních soutěžích. Proto jde na ruku různým podvodníkům a umožňuje vznik a existenci systému, který postavil na hlavu základní princip sportu a fair play. Nyní se tento systém zhroutil a s ním se rozpadly i sny mnoha ruských sportovců.

Doufejme, že si z toho oni i ruská veřejnost vezmou správné poučení. Že se namísto vytváření konspiračních teorií a hledání zahraničních nepřátel soustředí na vlastní reálné problémy. Pochopí, že to není zbytek světa, kdo se ubírá špatným směrem, ale je to naopak Rusko, které jede v protisměru.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.