Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Putin v Japonsku pečlivou obranu Tokia neprolomil

  11:23aktualizováno  11:23
Oficiální návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina v Japonsku se sice minulý týden uskutečnila s obvyklými rituály a zdvořilostmi, včetně výměny darů, přesto její výsledky zaostaly za očekáváním. Územní spor o Kurilské ostrovy se totiž nijak neposunul, píše v komentáři pro iDNES.cz analytik Vladimír Votápek.

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a japonský premiér Šinzó Abe při setkání v Japonsku (16.12.2016) | foto: AP

Uvážíme-li ekonomickou sílu obou států a skutečnost, že jsou bezprostředními sousedy, jsou vztahy obou zemí - a především jejich obchodní výměna - překvapivě nevýznamné. Dovoz z Ruska činí pouhé 1,4 % japonského importu, dovoz z Japonska 4,1 % importu ruského.

Jednou z příčin je nepochybně skutečnost, že oba státy za 71 let od konce 2. světové války ještě nepodepsaly mírovou dohodu. Důvodem je spor o svrchovanost nad ostrovy Etorofu, Kunashir, Shikotan a skupinou Habomai (v ruském označení jde o Jižní Kurily, v japonské terminologii o Severní teritoria).

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Připomeňme si, že na základě smluv z Petrohradu (1875) a Portsmouthu (1905) byly všechny Kurilské ostrovy a jižní třetina Sachalinu japonským územím. Když se Sovětský svaz v srpnu 1945 připojil k válečnému úsilí Spojenců na Dálném východě, snažil se obsadit co největší část japonského území, aby tak rozšířil vlastní teritorium.

V zabírání území, včetně sporných ostrovů, pokračoval na rozdíl od ostatních Spojenců i po japonské kapitulaci. Tokio se ve smlouvě ze San Franciska z roku 1951 vzdalo suverenity nad řadou území (včetně Sachalinu), ale explicitně odmítlo odstoupit Severní teritoria, která tak z hlediska mezinárodního práva zůstávají japonským územím.

Řešení situace nepřinesla ani nabídka SSSR z padesátých let na vrácení dvou ostrovů. Otázka, zda a kdy obě země dospějí k dohodě o dalším osudu sporného území, tak zůstává až hlavní zápletkou rusko-japonských vztahů.

Moskva s Tokiem podepsala jen memoranda a deklarace

Důvodem, proč Japonsko pozvalo ruského prezidenta na státní návštěvu, byla naděje, že se země dohodnou na řešení teritoriálního sporu. Další témata, jako například rozšíření ekonomické spolupráce, jsou z pohledu Tokia mnohem méně významné, nicméně japonští představitelé, včetně premiéra Abeho, dali při svých předchozích setkáních s ruskými protějšky jasně najevo, že v případě dosažení dohody o sporných ostrovech jsou připraveni k razantnímu rozvoji ekonomických vztahů. Přeloženo do srozumitelného jazyka, jsou ochotni za návrat ostrovů zaplatit investice do ruského hospodářství.

Fotogalerie

Priority Moskvy je možné rozdělit do dvou skupin. Z krátkodobého hlediska chtěl Kreml prolomit mezinárodní izolaci a sankční režim vyhlášený proti Rusku po jeho agresi proti Ukrajině. V dlouhodobějším plánu pak jde Moskvě o získání japonských investic, které by podpořily rozvoj východu země.

Na předání sporných území Kreml nijak zainteresován není, mimo jiné proto, že rádoby principiální postoj odmítající „obchodování s vlastním územím“ využívá ve vnitropolitické propagandě jako důkaz zdánlivého vlastenectví politických špiček.

Tento základní rozpor se stranám nepodařilo překonat, a Putinova návštěva tak skončila pro obě strany zklamáním. A to přesto, že v souvislosti se summitem bylo na různé úrovni podepsáno 50 dokumentů zaměřených na ekonomickou spolupráci.

Většinou totiž jde jen o deklarace a různá memoranda o porozumění, jejichž význam musí ještě prověřit budoucí čas. Příkladem může sloužit prohlášení o společné hospodářské činnosti na Severních teritoriích, která by se mohla stát základem pro zlepšení vzájemných vztahů.

Až dosud se totiž Tokio takové spolupráci bránilo s tím, že podobná formální dohoda je možná až po uznání příslušnosti ostrovů k Japonsku. A během Putinovy návštěvy se nestalo nic, co by dávalo důvod se domnívat, že Tokio tento tradiční postoj opustilo.

Putin na návštěvě Japonska (15. prosince 2016):

Ostatně patovou situaci kolem deklarace nejlépe dokumentuje skutečnost, že nad jejím textem pracovali několik týdnů experti obou stran, ale přesto ji předali svým šéfům v podobě, která umožnila podepsat jen velmi obecný text.

Stejně tak relativní hodnotu mají i další plány, ať už jde o vytvoření investičního fondu, který by mohl umožnit spolupráci obou zemí při průzkumu nalezišť, těžbě surovin a jejich dovozu do Japonska, nebo navázání spolupráce ve stavebnictví, případně při zvyšování efektivity ruského průmyslu. Vše totiž ve značné míře závisí na tom, zda země podepíší mírovou smlouvu, a zda se tedy dohodnou na řešení územního sporu.

Rusko se nutně potřebuje vymanit z izolace

Pokud bychom měli setkání hodnotit sportovní terminologií, pak se ani jedné straně nepodařilo prolomit pečlivou obranu protivníka. Vítězem o jediný pomocný bod (na juko) se stal judista Putin, kterému se podařilo splnit alespoň minimální cíl návštěvy - tedy prolomit embargo na oficiální schůzky, které ve vztahu k němu až dosud dodržovaly země G7.

Další cíle - například zrušení protiruských sankcí - už ale nedosáhl, a tak je otázkou, zda vůbec můžeme schůzku z pohledu Moskvy hodnotit jako úspěšnou.

Vždyť Rusko, nacházející se už tři roky v hospodářské krizi a projídající zásoby z tučnějších let, potřebuje především zásadně zvýšit konkurenceschopnost své ekonomiky, zbavit ji chorobné závislosti na cenách ropy a zemního plynu a začít konečně vyvážet lidskou práci místo surovin. K tomu ovšem potřebuje investice a mezinárodní spolupráci, nikoli sankce a izolaci.

Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup,...

Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.