Jedním z nejvěrnějších podporovatelů Vladimira Putina je již dlouhá léta...

Jedním z nejvěrnějších podporovatelů Vladimira Putina je již dlouhá léta patriarcha Kirill, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve. Krátce před prezidentskými volbami 2012 označil jeho dosavadní dvanáctiletou éru ve dvou nejvyšších státních postech za Boží zázrak. | foto: Profimedia.cz

KOMENTÁŘ: Zchudlí, zato s Krymem. Putinův letošní účet bude neveselý

  • 368
Bilance, kterou prezident Putin předloží koncem tohoto roku ruskému národu, nebude pozitivní. Pravdou je, že Vladimir Vladimirovič byl v končícím roce významným hybatelem mezinárodní politiky. A skutečností také zůstává, že se těší silné podpoře svých občanů, kteří v naprosté většině uvítali „návrat“ Krymu . Tím ale výčet sporných pozitiv končí.

Kvůli znehodnocení rublu mají dnes Rusové výrazně hubenější peněženky a mnohem menší možnosti uspokojovat své potřeby, jako je cestování do zahraničí, nakupování dováženého zboží, posílání dětí na kvalitní západní školy, nebo prostě jenom podnikání v samotném Rusku.

Před rokem stál jeden dolar 32,9 ruských rublů. Dnes musí Rusko za 1 USD platit 61,5 RUR. Před rokem se Rusko těšilo na zimní olympijské hry v Soči a většina Rusů měla dojem, že je čeká dlouhé období růstu. Dnes ruští ekonomové otevřeně hovoří o krizi a ve sdělovacích prostředcích se začala objevovat srovnání se státním krachem v roce 1998, který připravil ruské občany o jejich úspory a vedl ke konečné diskreditaci tehdejší politické elity.

Rusko nemá světu co nabídnout

I když bezprostřední příčinou současné krize je pád cen ropy a zemního plynu, dlouhodobou příčinou ruských obtíží je trvalá nekonkurenceschopnost ruské ekonomiky. Putinově vládě se za více než 14 let nepodařilo ani reformovat ruské hospodářství, ani omezit vysokou míru korupce. V důsledku toho Rusko prostě nedokáže nabídnout v mezinárodní dělbě práce široké spektrum produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý Generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Základním zdrojem příjmů pro ruský rozpočet je (stejně jako v dobách Sovětského svazu) export surovin a polotovarů. V dobách, kdy světové trhy nabízely za ropu a podobné komodity vysoké ceny, si Kreml v očích svých občanů užíval (nezasloužené) chvíle slávy, protože měl dostatek prostředků pro zvyšování reálných příjmů, vyplácení slušných penzí, zahlazování sociálních problémů. Nyní, kdy ceny na ropu a plyn padají, ale ruská ekonomika nedokáže pokles příjmů ze surovin vyrovnat exportem jiných položek a propadá se do krize.

Dopady znehodnocení rublu na ruskou ekonomiku a její obyvatelstvo budou tvrdé a promítnou se do mnoha oblastí života. Bezprostřední dopad na průměrné občany bude mít zdražení veškerého zboží a služeb, nakupovaných mimo rublovou zónu (dovolené, potraviny, potřební zboží a podobně).

Podraží i chleba, propaganda to však ustojí

V delší perspektivě několika týdnů ale nepochybně dojde ke zdražování i dalšího zboží (které by bylo možné vyvést z Ruska). Pokud vláda například nezakáže vývoz obilovin, musí se Rusové připravit na zdražení chleba a dalších potravin, i kdyby byly vyráběny z ruské mouky v ruských pekárnách. Dostaví se vysoká inflace a celkové snížení životní úrovně.

Pád rublu

Z pohledu podnikatelů pád rublu znamená propad dolarového vyjádření hodnoty všech aktiv a zásadní zvýšení rizika všech investic. Splácení devizových úvěrů se prodraží nad úroveň, udržitelnou pro řadu organizací. Můžeme proto očekávat rostoucí počet krachů ruských podniků, omezení prostředků pro veřejný sektor a v konečném důsledku růst nezaměstnanosti.

Negativní důsledky finanční krize se budou jistě promítat i do nálad obyvatelstva a do snížení popularity hlavy státu. Tento vývoj ale nemusí být nijak dramatický, protože Putinův tým kontroluje všechny významné sdělovací prostředky v zemi a dokáže ovlivňovat myšlení lidí sofistikovanou propagandou.

Hlavně si nerozhněvat oligarchy

To samozřejmě neznamená, že by byl Kreml imunní vůči krizi a zhoršování nálad ve společnosti. Z pohledu prezidenta Putina je přitom nejdůležitější, jak se budou vyvíjet postoje mezi nejbohatšími podnikateli (oligarchy) a v rámci nepočetné úřednické elity, ovládající armádu, policii a správní orgány v Moskvě a v provinciích. To jsou skupiny, které drží Putina u moci. A proto by případný rozkol mezi nimi mohl být pro současný režim kritický.

Rozpory uvnitř vládnoucí elity mohou probíhat podle několika linií. Jednou z nich je napětí mezi ekonomy, snažícími se stabilizovat ruské finance a představiteli silových resortů, kteří požadují stále více a více peněz z tenčící se státní pokladny a provokují další inflaci. Rozpory určitě vzniknou i mezi podnikateli podle toho, zda svůj zisk tvoří v oblasti importu nebo exportu.

Je také nepochybné, že současný vývoj znepokojil ruské oligarchy, jejichž účetní ztráta jen za úterý je odhadovaná na částku 113 miliard dolarů. To vše jsou signály, které by měly prezidenta varovat před pokračováním v dosavadní neodpovědné politice. Zda je ale ruský vládce uslyší a jak na ně zareaguje, není možné odhadnout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video