Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Případ Savčenková líčí obě strany jinak, fakta jdou proti Rusku

  9:51aktualizováno  9:51
Pro Nadiju Savčenkovou, odsouzenou v Rusku na 22 let vězení, je jediná reálná možnost výměna za ruské vězně držené Ukrajinou. Verze toho, jak se události, které k odsouzení vedly, odehrály, se však na ruské i ukrajinské straně liší. Z „válečné mlhy“ se vynořují některá fakta - a ta svědčí proti ruské verzi, píše analytik Vladimír Votápek.

Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková po svém zadržení v Luhansku. (19. června 2014) | foto: AP

Ruský soudce Leonid Stěpaněnko v úterý 22. března odsoudil nadporučíka Savčenkovou k trestu 22 let vězení, protože podle přesvědčení tribunálu zavraždila dva ruské novináře a nelegálně překročila hranici Ruské federace.

Paní Savčenková se nehodlá odvolávat, protože neuznává jurisdikci ruského soudu, ani nevěří v možnost spravedlivého procesu. V současnosti je jedinou reálnou možností, jak by se ukrajinská důstojnice mohla vyhnout dlouholetému vězení, její výměna za kapitána Jevgenije Jerofejeva a seržanta Alexandra Alexandrova. Ruské vojáky zadržené se zbraní v ruce na ukrajinském území.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Analytik Vladimír Votápek

Příběh zajetí a procesu s paní Savčenkovou se začal psát 17. června 2014, kdy nedaleko Luhanska, na území, kde probíhaly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, došlo k zabití dvou novinářů ruské státní televize. Podle verze ruské strany Naděžda Savčenková v té době působila jako takzvaný dělostřelecký návodčí, tedy pozorovatel, určující vlastním vojákům souřadnice míst, která mají být vystavena ostřelování.

Podle obžaloby úmyslně navedla minometnou palbu do míst, kde se nacházeli redaktor a kameraman Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti Igor Korněljuk a Anton Vološin. Učinila tak, alespoň podle slov soudce, „z důvodu nenávisti a nepřátelství k ruskojazyčným lidem“.

Soud se dále ztotožnil s tvrzením prokurátora, že nadporučík Savčenková uprchla ze zajetí proruských separatistů, aby ve vojenské uniformě a bez osobních dokladů překročila hranice Ruské federace, kde byla odhalena, zadržena a obžalována. Nejprve z napomáhání k vraždě novinářů, později bylo její obvinění zostřeno na trestný čin vraždy podle paragrafu 105 trestního řádu Ruské federace. Pro úplnost dodejme, že paní Savčenková je obžalována také z nelegálního překročení státní hranice.

Ukrajinci líčí události jinak

Verze ukrajinské strany se od té ruské podstatně liší. Především - ukrajinská strana popírá, že by úmyslně cílila na ruské novináře. Střelba byla údajně vedena na vojenské cíle. Podstatné je také tvrzení, že Nadija Savčenková má na dobu činu alibi, protože v době zabití ruských novinářů už byla v zajetí separatistů. Po svém zajetí byla nadporučík Savčenková, v rozporu s právem, odvlečena na území Ruské federace. Namísto toho, aby byla vydána ukrajinské straně, případně internována do skončení konfliktu, byla obviněna z vraždy a souzena soudem, pod jehož jurisdikci nespadá.

V průběhu trestního řízení byla mnohokrát porušena práva obviněné a nebylo jí umožněno vést řádnou obhajobu. Proto je třeba na Nadiju Savčenkovou pohlížet jako na politického vězně.

Savčenková u soudu pěla ukrajinskou hymnu, rozsudek předem neuznává

To samozřejmě neznamená, že zabití novinářů nemá být vyšetřeno. Bojující strany by měly za všech okolností co nejvíce šetřit životy a zdraví těch, kteří nebojují se zbraní v ruce. A novinářům by se mělo dostávat zvláštní ochrany, protože je v zájmu všech, aby se veřejnost dozvídala co nejpřesnější a nejúplnější informace z míst bojů - a to z nejrůznějších úhlů pohledu.

Pokud by bylo pravdou, že se ruští novináři stali obětí cílené palby, vedené na ně jako na civilní osoby, jistě by se jednalo o válečný zločin. Bylo by proto velmi žádoucí, aby byly stanoveny okolnosti jejich smrti a případný viník. Připusťme ale zároveň, že věrohodné objasnění smrti ruských novinářů je velmi nepravděpodobné prostě proto, že na východě Ukrajiny probíhá válečný konflikt, ztěžující objektivní vyšetřování. Přesto se z „válečné mlhy“ vynořují některá fakta - a ta svědčí proti ruské verzi.

Fakta svědčí proti ruské verzi

Především je opravdu nesnadné uvěřit tomu, že se nadporučík Savčenková, poté, co údajně uprchla ze zajetí separatistů, rozhodla odejít do Ruska. Přitom si ponechala svou uniformu a vzala si s sebou i mobilní telefon, který se později stal jedním z úhelných kamenů obžaloby.

Nezpochybnitelná je také skutečnost, že paní Savčenková, jako ukrajinská občanka, obviněná z trestného činu spáchaného na území Ukrajiny, má být souzena ukrajinským soudem. Případně pokud by ukrajinská strana nemohla, nebo nechtěla věc řádně vyšetřit, má nadporučík Savčenková stanout před mezinárodním trestním tribunálem v Haagu.

Pokud tedy ruská strana pochybuje o tom, zda by byla Nadija Savčenková souzena na Ukrajině spravedlivě, může ji vydat nějaké mezinárodní autoritě. Rozhodně ji ale nemůže soudit sama Moskva. Mimo jiné proto, že konflikt na východě Ukrajiny byl vyprovokován Kremlem, který vyslal na území svého souseda nejprve záškodníky a později i pravidelné vojenské jednotky. Na Rusko je proto nutné nahlížet jako na jednu z bojujících stran a ne jako na nestranného soudce.

Fotogalerie

Ruská strana se také nijak nevyrovnala se skutečností, že paní Savčenková byla po svém uvěznění nejen zvolena poslankyní ukrajinského parlamentu, ale stala se i delegátkou Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Jako taková se těší mezinárodně právní imunitě, a i když může být za dodržení určitých pravidel vyšetřována a případně souzena, určitě nemůže být bez souhlasu PACE omezována na svobodě. A to i podle zákonů Ruské federace, která je také členem Rady Evropy.

To vše jsou důvody, proč je proces s nadporučíkem Savčenkovou obecně považován za nespravedlivý. Proces byl kritizován a odmítnut mnoha mezinárodními autoritami - Radou Evropy a Evropskou unií počínaje, přes vlády vyspělých zemí (včetně USA, Německa i Česka), až po lidskoprávní organizace.

Amnesty International proces označila za zmanipulovaný a politicky ovlivněný. Vedoucí světoví politici vyzývají osobně prezidenta Putina, aby se bez odkladu zasadil o propuštění ukrajinské důstojnice. Přátelé Nadije Savčenkové doufají, že poté, kdy ruská strana komedii dotáhla až k výroku soudu, nastal čas, kdy bude moci být vyměněna za ruské vojáky, zajaté na Ukrajině. Ať už z důvodů spravedlnosti, humanity, nebo obyčejné snahy zmírnit alespoň částečně mezinárodní tlak, odsuzující Rusko za jeho agresi proti Ukrajině.

Šavčenková u soudu:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.