Nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin

Nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin | foto: Profimedia.cz

KOMENTÁŘ: Velké vítězství, ale jako by Hitlera dostali až v roce 1975

  • 73
Připadalo mi trochu nemístné, že se Američané radují ze smrti bin Ládina jako z vítězství Red Socks v baseballu. Pak jsem zjistil, že mi to udělalo radost taky. A roli v tom nehrálo to, že před deseti lety jsem byl 11. září 2001 v Pentagonu, když to do něj napálil jeden z Usámových letounů a dalo by se tedy říct, že spolu máme nevyřízené účty.

Zabití Usámy bin Ládina je výrazem spravedlnosti i hrozby zároveň. Spravedlnosti proto, že Usáma dostal, co mu patřilo. A hrozba? Je patrné, že Amerika umí pronásledovat své nepřátele i deset let, což je velmi výchovný vzkaz.

"Je to obrovská zpráva a zadostiučinění, ale svět je mezitím už někde jinde," píše komentátor MF DNES Milan Vodička

Ale když o tom všem přemýšlíte ještě o minutu déle, napadnou vás i jiné věci. Ano, je to vítězství, dneska však hlavně proto, že Usámova existence byla nepříjemnou připomínkou, že všemocná supervelmoc není schopná dostat jediného muže.

Tím, že pořád žil i přes všechno to úsilí, chytré bomby, satelity a vypsané odměny ve výši 25 milionů dolarů, oslaboval Západ a posiloval svůj fanklub vousatých a nebezpečných.

Příklad i hrozba

Proto jeho smrt přišla pozdě. Usáma tím, že přežil deset let, byl nakonec úspěšnější - a jinak - než i přes svá velkohubá prohlášení čekal.

Strávil jsem první týdny po 11. září v Americe. Ta obrovská, silná a sebevědomá země se nechala paralyzovat tak, že pořád hleděla k obloze a vyhlížela další letadla. Přesvědčila sama sebe, že bin Ládin a jeho lidé jsou předzvěstí obrovské vlny, jež je pro civilizaci svobody stejnou hrozbou, jako byl předtím nacismus a potom komunismus.

Usámova smrt

Usáma byl prohlášen za největšího nepřítele, proto se vnucuje srovnání, že jeho dopadení je jako by dlouho po roce 1945 někde v jihoamerické džungli dopadli Hitlera. Jenže svět dnes pádí rychleji, a tak to není, jako by byl chycen v roce 1955, ale někdy roku 1975.

Je to obrovská zpráva a zadostiučinění, ale svět je mezitím už někde jinde. Deset let je dlouhá doba: mně přijde, že od 11. září neuteklo nijak moc vody, ale víc než smrt bin Ládina mě šokuje, že někteří vojáci, kteří se na jeho dopadení teď podíleli, byli před deseti lety ještě děti. Celé ty roky, kdy brali rozum a očichávali svět, strávili tak nějak se stínem jeho přítomnosti.

Nebyli to jen ti vojáci. Byly to i miliony jejich vrstevníků v islámském světě. Bin Ládin mohl umírat s tím, že v očích mnohých z nich dokázal, že je možné napadnout Západ, ale že je možné jej také vykolejit.

Jeho sílu neukázaly další bombové atentáty po 11. září, nýbrž to, že Amerika se kvůli němu začala chovat iracionálně, bála se stínů a nakonec si v Iráku pustila žilou pokud jde o životy, biliony i vlastní věrohodnost.

Úpadek Západu?

Bývaly doby, kdy smrt panovníka, tyrana nebo generála končila válku. Teď to nečekejme. Al-Káida není organizace ani armáda, které lze utnout hlavu. Je to maligní myšlenka, která metastázovala. V tomhle smyslu byl bin Ládin mrtvý již dávno - nepotřebovali ho už.

K tomu ještě jedna "hitlerovská" paralela. "Führer" byl sice po letech zastřelen v paraguayském Gran Chaku, ale mezitím se nacistické buňky zabydlely po světě a nejhorší je, že v některých zemích mimo bývalou "Třetí říší“ do nich vstoupili i místní.

Určitě bude dost těch, které Usámova smrt demoralizuje. Ale hodně se jich zatne ještě víc. Nedělejme si iluze. Zaregistroval jsem, že se teď oprášil starý bin Ládinův výrok, že když si lidé mají vybrat mezi silným a slabým koněm, vyberou si toho silného. Tehdy ho použil, aby metaforicky vysvětlil, že Amerika je u konce s dechem a jeho vizi patří zítřek.

Teď se to otáčí a dodává se, že tím slabým koněm byl on. Je to tak. Ale znáte lidi: spousta jich fandí tomu slabému jen proto, že je slabší a přece hodil tomu silnému rukavici. V Usámově případě jim nebude vadit, že to byl řezník, fanatik a hromadný vrah. Pojedou dál.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video