Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Klaus hledající

  14:33aktualizováno  14:33
Bývalý prezident Václav Klaus opatrně podpořil před eurovolbami ODS, která si podle něj zaslouží, aby se zmátořila. Zkušený technolog moci si asi hledá nové pole působnosti, i když v řadách ODS to téměř jistě nebude.

Exprezident Václav Klaus při rozhovoru s redaktory MF DNES | foto:  Dan Materna, MAFRA

Od loňského odchodu Václava Klause na politický výminek se občas zdá, že bývalý prezident zmizel ze světa. Ale tento stav bývá záhy vystřídán doslova kobercovým náletem jeho mediálních vystoupení, kritických soudů či záměrných provokací. Klaus je od nepaměti politický marketér par excellence. 

Dobře to ví: sejde z očí, sejde z mysli, na životopis a čestné doktoráty sedá prach. Kdo je bez funkce a chce být vidět, provokovat musí, ať už razantním názorem proti hlavnímu proudu, anebo třeba použitím lechtivého výrazu "vlezdobruselismus".

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jiří Štický: Vladimir Putin přinese Evropě mnoho dobrého
  • Jana Bendová: Prezident bude muset omalovat hodně kraslic
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Zrovna teď zažívá exprezident hotové žně. Rozhovory v prestižních médiích, přednáškové turné po vysokých školách, projevy v zahraničí, autogramiády… 

Jedno téma, ukrajinská krize, si Klause našlo samo. Vyjadřuje v něm názory mediálnímu i politickému mainstreamu vzdálené, jakkoli ve veřejnosti zastoupené nikterak stopově: krizi vyvolal Západ svou snahou vytáhnout Ukrajinu z ruské sféry vlivu a Putin byl do celé šlamastyky zatlačen proti své vůli.

A druhé, evropské téma přineslo desáté výročí vstupu Česka do EU. Kdo jiný by měl kulatiny komentovat než ten, kdo v roce 1996 podával českou žádost o vstup, roku 2003 podepsal smlouvu o přistoupení a přitom v předvečer vstupu volal na Blaníku české rytíře k pohotovosti?

Dvě typicky klausovská témata se v jeho případě ale vlastně slévají v jedno. A v jednu frustraci. Ukrajinská krize i díky zjevnému mediálnímu aktivismu nepochybně posílí protiruské nálady ve společnosti, které se Klaus vždy snažil tlumit. A panický strach z Východu znamená více se přimknout k Západu, tedy i k EU. 

To vše v době, kdy po éře méně či více se distancujících vlád Topolánkových či Nečasových nastupuje Sobotkova administrativa až s nekriticky proevropským kurzem. Protibruselská gerila Klause a jeho následovníků je rázem v prachu. Nový kabinet už avizoval, že nebude uplatňovat domácí výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si exprezident vydupal, a Česko přistupuje k fiskálnímu paktu, což zase dříve blokoval Nečas. "Považuji to za prohru pro sebe, ale ještě více pro deset milionů občanů České republiky," netají se zklamáním Klaus.

Konec stran a starých časů

Exprezidentovi se před očima hroutí jeho politický svět. Česko se tlačí do tvrdého unijního jádra, přitom je chabá naděje na to, že se společenství v dohledné době výrazněji promění a sejde z cesty nastoupené v Maastrichtu a Lisabonu. Nespokojenost evropské veřejnosti sice sílí, ale když Unií zásadněji neotřásla ani ekonomická krize, hraje se dál podle starých not.

A nejde jen o Evropskou unii, z Klausova politického odkazu mnoho nezbylo ani doma. Standardní politické strany zmírají na úbytě, prim dnes hrají ideově rozplizlá a populistická hnutí. Vláda s nejasným profilem plánuje zavádět majetková přiznání, ruší penzijní reformu a avizuje adopci dětí homosexuálními páry. Strana, kterou exprezident zakládal, je na kolenou a lídrem pravice je žoviální aristokrat v čele svého fanklubu.

Klausovo tápání a hledání sebe sama v nové, pro něj neznámé situaci dokazují i jeho manévry v posledních měsících. Nejprve spojení s pochybnou formací Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru!, za niž chtěl dokonce sám kandidovat a která si z voleb odnesla výprask v podobě 0,4 procenta hlasů. Pak úvahy o evropské kandidatuře a v poslední době otec zakladatel vysílá zřetelně usmiřovací balonky směrem k ODS, případně nevylučuje další prezidentskou kandidaturu.

Klaus sice vždycky býval politický hráč, ale už dost vyšel z formy a jeho značka devalvovala - a také šachovnice se mu nějak smrskla. Jen těžko si lze představit posun na pravici, který by mu otevřel cestu k důstojné roli v aktivní politice. V ODS po něm dnes ani přes její tristní stav velká poptávka není, jakkoli tam exprezident svá želízka stále má. 

A ani výrazné názorové souznění s bývalou partají čekat nelze. Ve vztahu k Rusku je ODS jinde a u evropské karty partaj na Klausův razantní kurz nepůjde. Už kvůli historickému paradoxu, že zatímco zakladatel strany proslul jako jeden z nejznámějších euroskeptiků, srdce jejích voličů vždy odbojně bilo pro Evropu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.