Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Teroristé a draci Ku-klux-klanu v USA

  16:53aktualizováno  16:53
Nacionalisté se vydali do ulic. Občanská válka však v USA nehrozí. Historie přesto nabízí nehezkou paralelu s obdobím rekonstrukce po občanské válce, kdy v zemi vládl zmar a chaos, píše v komentáři František Strnad.

Členové rebelující brigády rytířů a nordického řádu rytířů hlásící se ke Ku Klux Klanu, pózují fotografům před hořícím křížem během obřadu zapalování kříže v soukromé rezidenci ve Virginii. | foto: Reuters

Imperiální mág Ku-klux-klanu David Duke hrdě cválá vstříc soše generála americké občanské války Roberta E. Leea. U té ho konfederačními prapory vítají zástupci sjednocené alternativní pravice provolávající hesla o nadřazenosti bílé rasy. Teď si vezmou zpátky svoji zem.

Tak nějak vypadá alternativní realita v hlavách některých současných nacionalistů v USA. Nebo spíše přání. Skutečnost je odlišná. Minulou sobotu se u altánku v americkém Bostonu, jedné z bašt tamního liberalismu, sešla hrstka konzervativců, kteří chtěli hájit svobodu vyjádření. Desítky tisíc protidemonstrantů je před začátkem shromáždění vypískaly. Přívrženci extremistického hnutí Ku-klux-klan (KKK) nedorazili. Na revoluci to tedy moc nevypadá. Ani obraz skupinky zhrzených zastánců starých pořádků ve stínu masivního davu liberálů však neodráží skutečný stav americké společnosti.

V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

V poslední době často slýcháme, že USA se ocitly na pokraji nové občanské války. Důkazem má být srpnový útok extremisty, který v Charlottesville najel autem do davu levicových demonstrantů a zabil jednoho člověka, i černošské nepokoje, které tu a tam vypukají v amerických městech. Všechno to zavinil neoliberalismus, rasismus i politická korektnost a výsledkem je chaotická vláda Donalda Trumpa, který společnost nadále rozděluje. Vyberte si – nespletete se.

USA však ozbrojený střet Jihu se Severem – nebo dnes spíše tažení konzervativního vnitrozemí na kosmopolitní velkoměsta představující progresivní hodnoty – nečeká. Přesto je společnost výrazně rozdělena. Nápadně to připomíná začátek rekonstrukce po občanské válce mezi lety 1865 až 1877.

Ta doba patří k nejchaotičtějším obdobím historie USA. Na jejím počátku byla snaha o nalezení společné řeči mezi názorovými postoji, které proti sobě ještě nedávno vedly občanskou válku. A na konci zmar.

KKK je tu stále

Rasismus a etnická nesnášenlivost jsou v USA na pochodu. Stále. Nejde o nové fenomény, jen jsou teď víc vidět a zbaběle se vezou na současné vlně populismu. Hnutí KKK, které hlásá nadřazenost bílé rasy, si však nevymyslel prezident Trump. Vzniklo na protest proti budoucímu uspořádání USA, jak ho načrtl Kongres v čele s vítěznými republikány po občanské válce. Kromě teroru na afroamerické populaci se jeho agendou stal nacionalismus, konkrétně suverenita členských států USA proti centrální vládě.

Jednalo se o rozhodující důvod, proč se státy Jihu rozhodly odtrhnout od Severu. A šel tehdy ruku v ruce s rozhodnutím jižanských států zachovat otrokářství. Taková byla realita občanské války.

Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Dnes se ke Ku-klux-klanu a dalším choromyslným buňkám bělošské nadvlády, které adorují tu Hitlera, tu leninistické pojetí státu, hlásí tisíce Američanů. Ve skutečnosti jich asi bude o něco víc. V době největší slávy měl KKK až 6 milionů členů.

Ještě větší počet Američanů má však dnes opět pocit, že o nich rozhoduje někdo zvenčí proti jejich vůli. Ten jde ruku v ruce s frustrací ze špatně placené práce. Pokud o ni konzervativní Američané zaměstnaní ve výrobním sektoru ještě nepřišli. Jako hromosvod jim slouží přistěhovalci nebo nelegální imigranti. Cizinci je mají s prací připravit i o současný styl života. Mnozí politici a média tento obraz živí, a tak není divu, že do ulic vyšli i extremisté, kteří ještě donedávna provolávali rasistická hesla jen v klubových stodolách.

Sny o bělošské nadvládě z hlavy imperiálního mága Ku Klux Klanu, velkých důstojníků a draků – tak si mezi sebou členové stále říkají – však nejsou pohádkou. Teror na lidech i institucích byl a je tvrdou realitou rekonstrukčního období i současné Ameriky. I nedávné najetí vozem do skupiny demonstrantů vyšetřují úřady jako teroristický čin.

Do toho Spojenými státy otřásají útoky nábožensky a kulturně motivovaných extremistů, kteří jednají s odvoláním na teroristické organizace jako Islámský stát nebo z vlastního fanatismu. Jedním z nich byl útok na gay klub v Orlandu na Floridě loni v červnu, při kterém Omar Mateen povraždil 49 lidí.

Terorismus má mnoho nových podob, ale i historické předobrazy. Před tím, že „tací, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat“, varoval třeba španělský myslitel George Santayana. Dodnes je považován za jednu z klíčových postav americké filozofie.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Napětí na Korejském polostrově roste, nad Soulem přelétávají americké...
Trump nám vyhlásil válku, můžeme sestřelit americké bombardéry, hrozí KLDR

Severní Korea si vyhrazuje právo sestřelit americké strategické bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor. V pondělí to v New Yorku prohlásil...  celý článek

V Kurdistánu, autonomní části Iráku, lidé hlasovali o vzniku vlastního...
Kurdové hlasovali o nezávislosti. Írán zavřel vzdušný prostor, Turci vyhrožují

Na severu Iráku se v pondělí konalo referendum o vzniku nového státu Kurdistán. Podle prvních odhadů se volební účast pohybovala okolo 78 procent. V sousedních...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Španělské děti žily v bytě pět dní s mrtvými rodiči. Myslely, že spí

Čtveřice španělských dětí považovala spánek svých rodičů za natolik nedotknutelný, že je nevzbudila rovných pět dnů a nocí. Až poté se zjistilo, že oba dospělí...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.