Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ultras, kteří svrhli Mubaraka, teď zničili sami sebe

  15:27aktualizováno  17:58
Tohle nebude obvyklé povídání, že násilí, natož vraždy, na fotbalové stadiony nepatří a že to, co se stalo v Egyptě, je hrozné - což opravdu je. Je tady totiž ještě jeden mnohem nečekanější aspekt: titíž hooligans, kteří ve středu umírali a zabíjeli na trávníku, jsou ti, kteří rozjížděli egyptskou revoluci, jež vedla k pádu prezidenta Mubaraka.

Požár na fotbalovém stadionu v Káhiře, který založili fanoušci naštvaní kvůli přerušení zápasu poté, co vypuklo násilí na stadionu ve městě Port Saíd. (1. února 2012) | foto: AP

Nijak se o tom nemluvilo, ale jestliže se egyptské revoluci říkalo "facebooková", protože její obdivovatelé ze Západu věřili, že se organizuje na Facebooku, zaslouží si ještě větším právem přídomek fotbalová.

Snění o zásadním vlivu Facebooku v zemi, kde je pořád velmi málo počítačů a spousta lidí neumí číst, bylo spíše naivní, zato fotbal je v Egyptě tak zásadní, že sehrál i rozhodující roli ve svržení Mubarakovy vlády.

Hooligans káhirských klubů byli přinejmenším zpočátku hlavními bojovníky s policisty na káhirském náměstí Tahrír, tím dokázali přivést na náměstí další lidi, a tak se stali klíčovými aktéry osmnáctidenního povstání.

Byli i u všech dalších událostí, jako byl útok na sídlo bezpečnostních služeb v Káhiře, obsazení části izraelské ambasády či krvavé bitvy v centru města počátkem zimy.

Proč zrovna oni? Důvod má docela logiku: byli jedinou organizovanou silou ochotnou jít proti režimu. Jak uvedli v televizi CNN, v zemi bez veřejného prostoru zbyla pro rebelanty jen dvě místa: mešita a fotbalový stadion.

Disent po egyptsku

Mubarakův režim během třiceti let vyprázdnil politický i veřejný život země, takže neměl klasickou opozici. V Egyptě nakonec zbyly jen dvě síly, které nezvládl. Jedna žila po celou dobu, to byli islamisté z Muslimského bratrstva. Ta druhá vykrystalizovala až v posledních letech - a byli to hooligans, lépe řečeno Ultras, protože tak se sami nazývají.

Fotogalerie

Svým způsobem bylo to, že se dávali dohromady, samorostlým výrazem touhy po svobodě či nezávislosti. V zemi, kde nebyly nezávislé politické strany či odbory, skupiny fandů nabízely jakýsi paralelní svět.

Nám to přijde skoro neuvěřitelné, protože Evropané považují fotbal, fandovství, hooligans a násilí pořád jaksi za svou záležitost. Ale to všechno se už dávno exportovalo do světa: když se v posledních letech hrálo káhirské derby mezi kluby Zamalek a al-Ahlí (to je ten, jehož fanoušci byli ve středu zmasakrováni), muselo se konat na neutrální půdě, musel přijet rozhodčí z ciziny a všemu asistovaly hotové manévry těžkooděnců.

Fandové se také střetávali s mocí dávno před tím, než se z toho na Tahríru stala revoluce. Trvalo to už přinejmenším čtyři roky a nebylo to jen čistě fotbalové násilí. Fandové al-Ahlí skandovali proti vládě. "Režime, měl by ses nás hodně bát, všechno podpálíme!" - to je úryvek z jejich chorálu.

A režim se bál, takže hooligans v mnoha bitvách s policisty i mezi sebou (za ty roky byly desítky mrtvých a tisíce zraněných) získali bojové zkušenosti, které uplatnili na Tahríru a s nimiž pomáhali strhnout ostatní.

Potížisté revoluce

I proto se teď šíří spiklenecká teorie, že policie na stadionu úmyslně nic nepodnikla. Za prvé si tam prý vyrovnávala účty s Ultras klubu al-Ahlí, kteří patřili při revoluci mezi nejtvrdší jádro, za druhé tím prý vysílá poselství: Vidíte, země se sune k bezvládí, proto je potřeba naší silné ruky.

Něco na tom je, ale jisté je především to, že tu zteč sedmitisícové vlny, která vtrhla na hřiště, by zastavily snad jedině kulomety.

První analýzy se shodují na tom, že Ultras si fotbalovým masakrem podřízli vlastní větev a zničili image těch, kdo první vyšli proti Mubarakovi. Už nějakou dobu byli na obtíž i umírněnějším revolucionářům: frustrovaní pocitem, že jim jejich revoluce byla ukradena, protože pro ně se nic nezměnilo, se v posledních měsících stali nezchladitelnými radikály a potížisty. Teď však, řečeno jejich jazykem, přihráli míč na stranu dosud vládnoucích generálů.

A veřejné mínění, které už by chtělo zase klid a pořádek, jak je vidět z průzkumů, dá tentokrát uniformám asi za pravdu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.