Ruský prezident Vladimir Putin (24. dubna 2014)

Ruský prezident Vladimir Putin (24. dubna 2014) | foto: AP

KOMENTÁŘ: Rusové platí krví za Putinovy okupantské choutky

  • 1425
Ukrajinci dali Rusům najevo, že svoji zemi nevydají zadarmo. Putinova agrese si začala vybírat krvavou daň a přízrak etnické války se přiblížil, píše ve svém komentáři k poslednímu dění na Ukrajině Luboš Palata.

Ruský prezident Vladimir Putin byl za zabrání Krymu v Rusku oslavován. Také proto, že ho získal prakticky zadarmo, bez větších obětí, takřka bez jediného výstřelu. Možná věřil, že se mu podobně podaří získat i východ Ukrajiny a možná i onen mýtický půlkruh kolem Černého moře, kterému začal podle slovníku ruských carů říkat "Nové Rusko".

Krize na Ukrajině

Místo krymských "zelených mužíčků" zaujali na východě a jihu Ukrajiny ruští agenti, kteří spolu s nevelkými skupinami "neozbrojených občanů" (ve skutečnosti vycvičených diverzantů se samopaly, protitankovými střelami a granátomety), obsazovali jen chabě střežená nervová centra východoukrajinských měst.

Jenže Putin se přepočítal. Nová ukrajinská moc se začala pomalu, ale jistě dávat dohromady. Hanebná ruská anexe Krymu velkou část Ukrajinců sjednotila a část z nich naštvala natolik, že v řadách armády a policie brání svoji zemi proti další ruské invazi se zbraní v ruce.

Rusové začali za svoji agresi platit. Ve Slavjansku, v Kramatorsku, kde ukrajinské bezpečnostní síly, Národní garda a armáda zcela po právu likvidují neuniformované ozbrojence. Ty by ruské bezpečnostní síly na druhé straně hranice postřílely jako "teroristy" bez mrknutí oka tak za pět minut. Ukrajinské protiteroristické akci lze proto vytknout jediné: že trvalo tak dlouho, než začala.

Oděsa, děsivá síla odvety

Páteční Oděsa nabízí jiný, ještě hrůznější obrázek. Ale i tady to byli ruští agenti a proruští násilníci, kteří zažehnuli jiskru požáru, v němž pak desítky z nich uhořely. Podle výpovědí očitých svědků to byli proruští separatisté, kteří zaútočili na proukrajinské demonstranty a kteří pak střelbou z oken obsazené budovy odborů vyprovokovali její podpálení.

Zásadní je informace, že velkou část ozbrojenců, kteří budovu okupovali, tvořili ruští agenti ze separatistického moldavského Podněstří. Tam Rusko už dvacet let vydržuje promoskevskou vojenskou loutkovou vládu.

To však nic nemění na tom, že ukrajinské policejní síly neměly dopustit ani útok na ukrajinskou demonstraci (při němž byli zabiti čtyři lidé), ani "odvetnou" akci proukrajinských aktivistů.

Ukrajinští Rusové jsou Putinovou obětí

Odpovědnost za vyvolávání násilností je však přesto jasná. Nese ji Moskva, Putin a ruská okupační politika. Je vlastně zázrak, že se hněv Ukrajinců za ruskou okupaci Krymu proti Rusům až do pátku neobrátil. Je s podivem, jak trpně až do teď Ukrajinci ruskou agresi snášeli.

Oděsa je tragickým, ale jasným vzkazem, že pokud Rusko své okupantské snahy ihned neukončí, bude Putinova agrese stát ne desítky, ale stovky a tisíce životů. Nejen Ukrajinců, ale i Rusů. Ukrajina se bude bránit a Ukrajinci budou bránit svoji vlast. Dojem, který Putin nabyl na Krymu, dojem, že lze beztrestně okupovat území cizího státu, byl tragickým omylem.

Ukrajinské dobrodružství, které se zdálo být po Krymu Putinovým triumfem, může znamenat počátek jeho konce. Čím dříve si ukrajinští Rusové uvědomí, že Putin nepřináší lepší život, ale jen zkázu, nesvobodu a zmar, tím lépe pro ně. Tím větší bude šance, že se Ukrajina vyhne válce mezi Ukrajinci a Rusy, válce, která by neskončila pro nikoho dobře.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video