Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ovládne Erdogan po nedělním referendu všechno?

  17:39aktualizováno  17:39
Turecko v neděli čeká hlasování v klíčovém referendu, které má rozhodnout o výrazných ústavních změnách. Ty by posílily moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Silvie Haktanir Filipová v komentáři pro MF DNES popsala, jak vypadala kampaň před referendem. Odpůrci změn v ní příliš prostoru nedostali.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během projevu v Ankaře (8. února 2017). | foto: AP

Je to vážnější, než jste si mysleli: Turecko je přeplněno teroristy a povstalci, podle posledních průzkumů to může být až polovina z pětapadesáti milionů voličů. Alespoň podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který takto označil spoluobčany, již v nedělním ústavním referendu chtějí odmítnout navrhované změny.

Ti asi nemilují svoji vlast, protože o to v neděli půjde především! Alespoň podle sloganů vládnoucí strany AKP, vyvolávajících pocit, že je třeba vytáhnout zemi přímo z meziplanetárního ohrožení.

Ten známý obrázek je tu zas – volby Turky opět dělí na dvě stále nepřátelštější poloviny, na „my a oni“, na ty, kdo nadávají Evropě do fašistů, a ty, kdo si při tom jen zoufale klepou na čelo.

O čem Turci hlasují?

V referendu budou turečtí voliči rozhodovat o ústavní reformě, která má výrazně posílit pravomoci hlavy státu. Jde o změnu parlamentního systému v prezidentský. Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Schválení reformy by také znamenalo, že Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude mít povoleno stát v čele své strany. Hlasovat může asi 55 milionů tureckých občanů (více zde).

Dění během klíčového referenda bude přímo v Turecku sledovat reportérka iDNES.cz Anna Barochová.

Vláda Erdoganovy AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) navařila opravdu silného volebního turka. „Skoncujeme s terorismem, oživíme ekonomiku. Zmizí tahanice mezi prezidentem a premiérem, hádky mezi stranami,“ hřímá propaganda, ale už nepřipomíná, že za současné zhoršení může po 15 letech vlády jedině AKP sama.

Se změnou 18 článků ústavy by funkce premiéra zanikla úplně a nastal by prezidentský systém „tureckého typu“, v němž by veškeré rozhodování přebral nedotknutelný vládce. Voliči i poslanci by se pak podobně jako za časů osmanských sultánů mohli doživotně pohroužit do televizních seriálů a jednou za pět let odhlasovat prodloužení.

To vše ve volebním balíčku vylepšují různé úplatky a úlevy pro široké vrstvy od studentů přes zemědělce, živnostníky i důchodce.

Nevyvážená kampaň

Vyváženost současné kampani nehrozí. Nejzápadnější turecké velkoměsto Izmir, tradiční bašta opozice, je světlou výjimkou. První slovo, které se teď cizinec v Turecku naučí, je všudypřítomné „EVET“ neboli „ano“, hrnoucí se z billboardů na každém rohu. Že existuje i nějaké „HAYIR“ čili „ne“, o tom vás budou v Istanbulu, Ankaře nebo Antalyi informovat až po 17. dubnu. Za posledních deset let snad Turecko nezažilo tak drahou a hlavně jednostrannou předvolební kampaň, přecházející v posledních týdnech až do nevybíravého nátlaku.

Jako vězení pod širým nebem. Čistky po puči Turecko paralyzovaly

Volební auta, billboardy, plakáty, brožury, spoty, helikoptéry, tisíce policistů, statisícové mítinky, to vše se platí z kapsy daňových poplatníků. Opozice, konečně sjednocená napříč stranami, konkuruje mizivě, do médií se příliš nedostane. Na provládních soukromých kanálech jsou prezident s premiérem téměř neustále v živých vstupech nebo debatách, představitelé opačného názoru šanci nedostávají. Stejně se chová i „veřejnoprávní“ turecká televize TRT.

Protinázor se sloganem „pro svobodu a budoucnost našich dětí NE“ se na novinových stojanech krčí jen v jednom deníku z patnácti. Občas probleskne i na billboardech a plakátech, jež po celé zemi někdo ničí a strhává, takže se u nich musí organizovat noční hlídky.

NE se neříká

Zastáncům „NE“ tak zůstávají sociální sítě. Jenže opatrně, jste-li třeba učitelé, úředníci nebo jiní státní zaměstnanci, to byste v době rekordní 12procentní nezaměstnanosti ještě mohli přijít o práci. Třeba jako ten fotbalový rozhodčí v černomořském Sinopu, který byl suspendován za pouhé sdílení NE na Facebooku.

A jak to dopadne? Velmi těsně a těžko předvídatelně, výsledky průzkumů se různí. „Kostky jsou vrženy,“ říká analytik Hakan Bayrakci z agentury Sonar, podle něhož zvítězí NE s 51 až 52 procenty.

„Teď už jsou rozhodnutí i ti váhající. I když se vláda snažila vyvolat konflikty s Evropou a určitý pocit ohrožení, čímž také něco získala, NE má daleko větší motivaci jít k volbám.“

Turecko v neděli hlasuje o poslední zbytky svobody, tentokrát možná už naposled.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.