Kvapil poslechl, vzdal se starostování i zastupitelství. Ani na kandidátce do Sněmovny se neobjeví, ODS ho včera vyloučila, stejně jako dalšího obviněného politika, Radovana Novotného.
Policie další informace v zájmu vyšetřování neposkytuje. Ale ani nemusí. Už teď je to pro ODS zdrcující. Kvapil měl kandidovat na poslance, místo toho je ve vazbě. To voliče osloví.
Pro konkurenční ČSSD je to dar. V předvolebních bojích nic neprobíhá jemně: presumpce neviny je z říše snů, člověk sedí, je obviněn a hotovo. Kandiduje? Tak nemá sedět ve vazbě.
ČSSD sama to zná z časů Kubiceho zprávy. Aniž oba případy srovnávám, jedno mají společné: předvolební obvinění a policejní akce. Kubiceho zpráva dopadla trapně, to jest nijak. Po volbách už její obsah nikdo nikdy nevyšetřil, obalila se dalšími dohady, obviněními, plácáním do vody. Pak zapadla.
Pokud Kvapilova kauza dopadne stejně či podobně, Bůh s námi.
Ale možná by s námi měl být Bůh už teď. Kolik takových afér jsme zažili a kolik z nich dostalo nějaký jasný vzhled? Při pověsti, kterou na veřejnosti mají orgány činné v trestním řízení, jak se celý ten svět mlh a temnot nazývá, nemusíme se zase dočkat ničeho.
I když případ Kvapil vypadá slibně a policie se tváří sebejistě, nic to znamenat nemusí. Pořád ještě může vše usnout. Buď proto, že se čin nestal, nebo naopak proto, že se stal.
Sil, které mohou orgány ohnout, je u nás dost.
Odkud se pověst o prohnilosti naší politické scény bere, je myslím jasné ze všech těch minulých, nikdy neobjasněných a nevyšetřených afér. Voliči vědí dnes už bezpečně jediné: bude politický rachot a nic se zase nestane. To má nejen zničující vliv na veřejné mínění, ale především na politiky: bojí se méně, než by měli, a mravní zákon, co mají v srdci, platí míň než hvězdy, které na ně svítí.
Co prošlo už mnohokrát, projde příště zase. Možná jde jen o dovednost, o bruslařské nadání korupčníka. Kdo je mrštný, může vše, ťulpas uklouzne na pár tisících.
Dobře a včas umístěné tresty platily by dvojnásob. Jako výstraha. Směrem k voličům: korupčníci kradou, ale trest již přichází. A směrem k politikům také tak: nekraďte, trest již přichází.
Ale jsou to jen takové sny: ODS se z toho vylíže. Každý se vždy vylíže. Sto milionů Standy Grosse už naší mravnosti nikdo z kabátu neodpáře. Vyřadit z politiky strany korupčníků nelze. Vyřadili byste politiku celou, korupčníci jsou rozprostřeni všude.
Už i ti čestností se chvástající komunisti chtěli mozkem poslance Dolejše začachrovat tajné stranické peníze. Vyšetřuje je policie, která nakonec stejně zjistí, že se nic nestalo, Dolejš snad jen žertoval.
ODS má tedy malér a nějak ho odskáče. Nejhorší řešení by ale bylo, že by z toho zase nic nebylo. Výklady o šibalech nedojímaly u Paroubka, nedojmou ani u Topolánka.
Větší dojem by obě partaje udělaly (a ty další též), kdyby alespoň někdy chytly ty své vnitrostranické šibaly dřív než policie.
Ale ani policie toho moc nenachytá a soudy mnoho neodsoudí. A to je škoda největší. Vystavují naše politiky ohromnému trápení a pokušení: když to všude okolo vidí, musí je nutně napadnout, když kolega ano, proč já ne? Jsem snad hloupější?
Všimněte si, jak všichni vidí břevna v očích konkurence. V oku svém nevidí až do zatčení šibalů nic. Po zatčení nasazují krokodýlí pláč a falešné pokání. To bych jim nepolykal. Rozumějte, nežral.
