Slovenská premiérka Iveta Radičová kráčí po setkání koaličních partnerů na

Slovenská premiérka Iveta Radičová kráčí po setkání koaličních partnerů na setkání s médii (11. října 2011) | foto: AP

KOMENTÁŘ: Radičová zkrátila své trápení, Slovensko čeká horký půlrok

  • 38
Slovenská premiérka Iveta Radičová trvala na spojení hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Bylo přitom jasné, že nemá šanci uspět. "Chtěla opustit funkci tak, aby si zachovala tvář a odešla s čistým štítem," okomentoval pád vlády u našich sousedů politolog Petr Just.

Úterním hlasováním vyvrcholily spory ve středopravicové vládě, které se týkaly eurovalu. Druhá nejsilnější koaliční strana Svoboda a solidarita dlouho předem hlásila, že pro návrh hlasovat nebude. Problémy s přijetím se ale neočekávaly, protože kromě tří zbývajících vládních stran měl euroval podporu i u opoziční sociálně demokratické strany Smer.

V září ale Smer změnil názor a hlasy svých poslanců pro euroval podmínil tím, že ho podpoří celá koalice. Jakmile Radičová navrhla spojit s eurovalem i otázku důvěry vládě, klesla pochopitelně ochota opozice k podpoře eurovalu na nulu.

Radičová nezměnila svůj plán ani poté, co bylo po šesti hodinách diskutování v parlamentu jasné, že euroval nemá šanci. Doufala snad ještě v zázrak? Patrně ne. Spíše se již rozhodla zkrátit, respektive ukončit své vlastní trápení.

Slovenská krize

Jakožto premiérka, která nebyla předsedkyní žádné z koaličních stran, musela čelit od začátku svého působení v čele vlády značnému tlaku z mnoha stran. Paradoxně lze říci, že opozice k ní často byla milejší a tolerantnější než její vlastní vláda a jednotlivé koaliční strany. Setrváváním na spojení hlasování o evropském stabilizačním mechanismu s důvěrou vládě chtěla patrně opustit funkci takovým způsobem, aby si zachovala tvář a odešla s čistým štítem.

O dohodě o předčasných volbách uzavřené den po pádu vlády kolují v médiích zatím jen neoficiální informace. Podle nich by však měla Radičová setrvat v čele menšinové vlády stávající vládní koalice bez ministrů za Svobodu a solidaritu. Opoziční Smer se před volbami – pochopitelně – do vlády nepohrne; z opozičních pozic se mu bude útočit mnohem snadněji.

Otázkou zůstává, jaký bude tedy vztah sociálních demokratů k menšinové vládě. To patrně odhalí až zveřejněné detaily oné dohody, v úvahu ale přichází buďto přímá podpora při hlasování o vyslovení důvěry této menšinové vládě, nebo odchod ze sálu v době hlasování a tím snížení kvóra nutného pro zisk důvěry. Vzhledem k rétorice Roberta Fica směrem k vládě bych se přikláněl spíše k druhé variantě.

Slovensko celá kauza poškodí jen dočasně. Z prohlášení Smeru je patrné, že bude-li dán prostor pro předčasné volby (s čímž, zdá se, zatím nikdo nemá vážný problém), podpoří strana bývalého premiéra euroval v nebližší možné době v opakovaném hlasování. Dojde tak maximálně k několikadennímu zdržení a pro eurozónu to nějaké tragické důsledky mít nebude.

Mnohem vážnější důsledky však lze očekávat ve vnitropolitické oblasti. Nikoli důsledky ekonomického charakteru, ale politického, respektive stranicko-politického. Je jasné, že vidina blížících se předčasných voleb výrazně ovlivní vztahy mezi stranami. Trvale silný Smer bude dělat vše proto, aby tentokrát nebyl vyšachován z vládnutí, jak se to stalo po volbách v roce 2010 i přes rekordní výsledek, kterého socialisté dosáhli.

A samozřejmě velká pozornost bude upřena na Svobodu a solidaritu, zda se jí podaří obhájit své postavení a jestli se nějakým způsobem projeví na jejím výsledku postoj k eurovalu.

V září média psala, že Slovensko čeká horký podzim. Teď už je jasné, že podzimem to rozhodně neskončí a že slovenská politická scéna bude minimálně do voleb trvale horkou půdou pro všechny aktéry.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video