Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Propadáme. Má vinu reforma, či nereforma?

  10:45aktualizováno  10:45
Co asi tak uvidíte, případně uslyšíte, když se přijdete podívat do školy na vyučování? Troufám si tvrdit, že převážně vyjmenovaná slova, větný rozbor, literární dějepis a rovnici o dvou neznámých. Jen výjimečně narazíte na moderní a pro život užitečnou hodinu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Fakt, že žáci z České republiky dopadli v mezinárodním testování funkční gramotnosti (PISA) tak neslavně, není žádné překvapení. Jejich výsledky se zhoršují už deset let.

Zajímavější je otázka, proč to tak je a co se s tím dá dělat.

V české veřejnosti existují dva vyhraněné názory. Ten většinový soudí, že za to může reforma školství, která je příliš liberální. Ten menšinový naopak tvrdí, že hlavní důvod je, že reforma dodnes do škol nedorazila a učí se tam stejně jako před dvaceti třiceti lety.

ČEŠTÍ ŠKOLÁCI PROPADLI

Ve srovnání se světem se horší hlavně v matematice

Než se začneme ostře vymezovat buď proti nereformě, nebo naopak proti příliš liberálnímu školství, je dobré si uvědomit, co mezinárodní šetření PISA vlastně zkoumá. Říká se tomu funkční gramotnost. Tedy ne to, jestli umíte určit přívlastek neshodný a doplněk, ale jestli chápete, co se píše v návodu k vašemu rekordéru nebo v novinách.

Nemusíte odříkat definici derivace, ale třeba spočítat, kolik zaplatíte ročně bance na úrocích ze stavebního úvěru. A teď se podívejme svým dětem do sešitu nebo ještě lépe, zajděme si na nějakou jejich hodinu na základní či střední škole. Co asi tak uvidíte, případně uslyšíte?

Zastaralé vyučovací metody

Troufám si tvrdit, že převážně vyjmenovaná slova, větný rozbor, literární dějepis a rovnici o dvou neznámých. Jen výjimečně narazíte na hodinu, kde děti pracují třeba s textem z časopisu, debatují o něm, zkoušejí ho přepsat do veršů nebo hrát novinovou zprávu jako drama. Vyučovací metody, které děti cílevědomě vedou ke čtenářské gramotnosti, na našich školách zatím zakotvily jen zcela okrajově.

Vezmeme-li v úvahu fakt, že dnešní audiovizuální generace téměř nečte, a započítáme-li i způsob, jak se v našich školách učí, nejsou ve skutečnosti otestované schopnosti našich dětí porozumět psanému textu zase tak špatné. Čekal bych je horší.

Krocení divé zvěře

Druhý důvod propadu lze vyčíst z podrobnějších výsledků šetření PISA. Z něj vyplývá, že gymnazisté jsou na tom vcelku dobře (i když i oni se výrazně zhoršili), velký problém mají žáci na odborných školách.

A opět otázka. Je to u nás tak, že nejlépe placená učitelská místa jsou na učilištích, protože tam chodí slabí žáci a pro učitele je to kromě dobře placeného místa i veliká pedagogická výzva právě tyhle děti vytáhnout nad průměr? Že to tak není? Že je to k smíchu? No jistě. V našem vzdělávacím systému se pyšníme úspěšnými gymnazisty, ať už víceletými či čtyřletými, a ty ostatní považujeme za vzdělávací odpad.

Důsledkem je, že hlavním pedagogickým cílem většiny učitelů na odborných nematuritních školách je, aby při hodině Doležal nerozbil hlavu o topení Votrubovi. Že v takové třídě špatně čte téměř čtvrtina žáků, přičemž chlapci převažují? I to považuji za současných podmínek za úspěch těch učitelů, kteří musí v takových podmínkách pracovat.

Ano, jsem jednoznačný zastánce názoru, že naše výsledky v PISA se dlouhodobě zhoršují proto, že reálná reforma do naprosté většiny škol nedorazila. Školy sice sepsaly svoje vlastní osnovy, ale většinou jsou to ty staré, jen mají jiný nadpis.

Ministr školství Josef Dobeš dává naopak jasně najevo, že patří do opačného tábora. Podle něj je naše vzdělávání příliš liberální, každá škola učí něco jiného, na děti a rodiče je malá přísnost. Léčit to chce tím, že sepíše katalog požadavků, bude testovat děti po páté a deváté třídě a při státní maturitě a školy, kde se učí špatně, nechá zavřít.

Vážně by mě zajímalo, jak si představuje, že zrovna tohle pomůže českému školství. V zemích, které byly schopny se ze špatných výsledků poučit, nešli cestou represe, ale snažili se naučit učitele efektivněji učit.

Výsledky jsou měřitelné. Německo začalo měnit kurz před deseti lety právě proto, že se zděsilo nad špatnými výsledky v PISA, a dnes patří mezi země, které zaznamenaly od posledního testování největší pokrok. My těch deset let dřímali, reforma usnula na cestě do škol, protože veřejnost její potřebnost necítí a na politiky netlačí. A dnes nás napadne akorát utáhnout šrouby.

Bez změny se propadneme ještě níž

Ministr školství de facto navrhuje, ať zahodíme všechno, co zatím bylo v reformě škol uděláno, on to vyřeší plošným testováním a dalšími nápady, které se s podstatou věci téměř úplně míjejí. Na nebezpečnost tohoto postupu upozorňuje i otevřený dopis vzdělávacích odborníků premiérovi Nečasovi, který byl právě zveřejněn.

Pokud totiž ministerstvo školství neuhne z nastoupeného kurzu, je téměř jisté, že za dalších šest či devět let nám šetření PISA oznámí, že jsme v onom žebříčku vyspělých zemí už na úplném dně. Zase tak velká změna to nebude, už dnes tam nemáme daleko.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.