Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Proč v Tunisku vyhráli islamisté. A proč teď vyhrajou všude

  15:06aktualizováno  15:06
Je fascinující sledovat radostnou naivitu, s níž světová média popisují arabské jaro a teď i tuniské první svobodné volby. Dlouho hráli hlavní roli v západním zpravodajství arabští mladíci s Twitterem: teď už je snad konečně jasné, že byli křovím, protože hlavními aktéry i vítězi jsou islamisté.

Mladá Tunisanka vhazuje svůj hlas v prvních svobodných volbách v zemi (23. října 2011) | foto: Reuters

Ale rauš pokračuje, a tak agentury a noviny oslavně píšou, že tuniské volby proběhly zcela demokraticky, vyhráli sice islamisté, ale umírnění, a navíc nedostali většinu, a proto budou muset vytvořit koalici s některou ze sekulárních stran. A tak je všechno skvělé...

Úplně vidím jinou zprávu starou 65 let. "První poválečné volby proběhly v demokratickém duchu, Čechoslováci prokázali, že jsou skutečně vzorem demokracie ve své části Evropy. Drtivě sice vyhráli komunisté, ale ti jsou umírnění, a navíc nedostali většinu. A proto budou muset vytvořit koalici s tradičními demokratickými stranami."

Oficiální výsledky voleb ještě nejsou a islamisté už slibují

Ghannúší: Vláda bude do měsíce

Jak to dopadlo za necelé dva roky, víme. Tím nechci říct, že v Tunisku to skončí jako v Praze (nebo v Teheránu). Jen to, že na radostné závěry je zatím brzy. Dosud nevíme, zda to dopadne dobře, nebo špatně. Víme jen to, že severní Afrika se islamizuje. To, co se stalo v Tunisku, je předzvěst toho, jak to dopadne v Egyptě a potom i v Libyi.

Proč to mají ložené

Klidně si na to vsaďte. Je to zákonité. Jednoduše to jinak skončit nemůže. Pokud vás napadne, že to je tím, že světské režimy Mubaraka, Kaddáfího a dalších daly sekularismu hodně páchnoucí nálepku, máte pravdu. Ale je tady ještě závažnější důvod. Světské strany byly v Arábii vždy cosi jako kluby elit a středních vrstev, jimž se dařilo relativně dobře. Byly proto úplně cizí jazyku a potřebám chudé většiny. Tu obsluhují islamisté.

A revoluci v arabském světě nedělali hoši na Twitteru, jak to Západ podprahově vnímal a na základě toho usoudil, že se snaží o něco jako máme my. Tu revoluci dělala zbídačelá většina, která už měla všeho po krk. A islamisté, kteří patřili taky k těm na dně společenského žebříčku, protože bývalé režimy je vyřazovaly z politického života (někde oprávněně, někde preventivně), získali image, že "jdou s lidem". Ale potvrdili to i v praxi, protože pomáhají, budují v chudých čtvrtích pomocné sítě, starají se o nemocné a potřebné. Mají jednoduchý politický vzkaz: tím, že budeme následovat cestu opravdového islámu, vytvoříme spravedlivější společnost.

Mají také praktické výhody. Vyprávěl mi o nich před časem jeden ministr popřevratové tuniské vlády. Nové strany začínají od nuly, neumějí to. Islamisté mají struktury, lidi, program a navíc i hlásné trouby: je jich přesně tolik, kolik je v zemi mešit. Tohle první kolo je pro neislamistické strany arabských zemí, kde došlo k revoluci, předem ztracené.

Alláh akbar? No a co

Není tím řečeno, že přichází katastrofa. Jako člověk, který procestoval téměř všechny arabské státy, beru slovo islamismus jinak než v jeho schematické, ideologizované podobě, jak se s ním žongluje hlavně po 11. září, kdy se hodilo do zjednodušeného vzorce, podle něhož je Západ zaklesnut do osudové konfrontace s islámem.

Proto beru jinak i informace, že nové režimy v Tunisku či Libyi chtějí právní systém založit na islámské šaríi. Pro nás je to usekávání rukou zlodějům a kamenování nevěrnic - aniž tušíme, že Egypt uplatňoval tohle právo i za Mubaraka. Samozřejmě bez výstřelků a jako princip.

Proto hodnotím jinak i zmínky, že se všude skanduje Alláh akbar. Nebo zprávy, že v Libyi právě zrušili zákaz mnohoženství anebo že v Tunisku před několika dny demonstrovalo tvrdé jádro islamistů (ne těch z vítězné strany) proti kreslenému filmu Persepolis jen proto, že je v něm zobrazen Alláh. Vykládat tyhle věci bez kontextu je podobně pošetilé, jako by naopak Arabové usoudili jen na základě zprávy o zakázané stavbě mešity kdesi v Evropě, že se schyluje k další křížové válce.

Ale přece jen: jsou to informace, které je třeba shromažďovat, protože provázejí jakýsi trend a my nevíme, kam Arábii ta nová vlna zanese. Skutečný zátěžový test přijde teprve tehdy, až vládnoucí islamisté jednou prohrajou volby a budou se muset vzdát moci. Dokážou to, nebo budou radši budovat nějakou teokratickou diktaturu?

Uvidíme, co bude mezitím. Naivně optimistický výklad arabského jara říká, že tyhle země mají blízko k západnímu stylu života, a proto bude proniknutí islámem jen mělké. Ale tohle se říkalo i o Íránu po pádu šáha v roce 1979.
Koneckonců, i o Československu se říkalo, že má tuhý kořínek demokratických tradic a silná pouta k západní civilizaci, než aby ho mohli ovládnout komunisté...







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.