KOMENTÁŘ: Návštěva prezidenta Si skončila, co přichází po ní?

  • 131
Historicky první cesta čínského prezidenta v ČR skončila, z Prahy pomalu mizí rudé vlajky ČLR a o něco pomaleji vlajky tibetské. V paměti mnoha lidí nějakou dobu zůstanou jedny z největších bezpečnostních opatření od dob zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000 a barevné potyčky v ulicích. Co ale třídenní návštěva skutečně přinesla a co ještě přijde?

Dopady uplynulých dnů můžeme rozdělit do tří skupin – ekonomických, politických a společensko-kulturních. Největší naděje se samozřejmě upírají k ekonomice, kde Miloš Zeman mluvil na základě podepsaných kontraktů skoro o 100 miliardách přicházejících investic.

Václav Kopecký

Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Zabývá se především čínskou zahraniční a environmentální politikou a vztahy Číny a Evropské unie.

Analytik Václav Kopecký

Zatím ještě není k dispozici kompletní seznam těchto dohod, ale něco je přeci jen už jasné. K finančním operacím v této hodnotě asi skutečně dojde, ale většinou půjde o nákupy podílů ve firmách především ve finančním sektoru, které samy o sobě příliš nových pracovních míst a přidanou hodnotu nepřináší. Obdobně u akvizice strojírenské společnosti Žďas, případně kopřivnické Tatry bude záležet na nových majitelích, zda zainvestují do rozvoje a pomohou tak firmám růst.

Hodně se mluvilo o zřízení čínského finančního centra pro střední a východní Evropu. Česká národní banka takový krok podepsáním dohod s čínským regulátorem usnadnila. Otevření poboček nových čínských bank, případně jakýchkoliv dalších firem, bude však ještě nějakou dobu trvat. Stejně tomu bude u společných programů v letectví, dalším vstupu českých firem na čínský trh, případně drobných investic do infrastruktury v Jihomoravském kraji.

V ekonomické rovině tak zatím mediální obraz přesahuje reálný dopad a bude velmi důležité hlídat, že dohody budou skutečně naplněny a další příležitosti budou následovat.

V 21. století se Číně nemůžeme vyhnout

V politické rovině podepsala ČR dohodu o strategickém partnerství, která se nijak zásadně neliší od Polska nebo Velké Británie. Obě strany identifikovaly prioritní oblasti (finanční sektor, moderní technologie, zdravotnictví aj.), na kterých chtějí intenzivně spolupracovat. Čína po ČR údajně chtěla získat uznání statutu tržní ekonomiky a zároveň taxativních výčet regionů, které považuje za problematické jako součást svého území. Je dobře, že česká diplomacie na tyto podmínky nepřistoupila, protože by tím mohla posloužit jako trojský kůň, který by za svou službu rozhodně nebyl náležitě odměněn.

Škoda, ČEZ i Zemanův kanál. České firmy podepsaly s Číňany 30 dohod

Strategické partnerství může rozhodně posloužit k větší intenzitě bilaterálních jednání (ekonomických, vzdělávacích, ale i lidsko-právních) a bude nyní do velké míry na české straně, jak s ním naloží.

Z krátkodobého hlediska jsou však rozhodně nejznatelnější dopady v kulturně-společenské oblasti díky ohlasu, kontroverzím, ale i diskusím, které čínská návštěva vyvolala. Čína je do jisté míry pro většinu lidí stále velkou neznámou. Je to jakási ohromná tajemná země, které bude podle všeho brzy supervelmocí, ale o které toho vlastně stále moc nevíme.

Fascinují nás megalomanské projekty, miliardy dolarů létající vzduchem, obrázky desetitisícových front v pekingském metru, nebo zprávy o tvrdém postupu proti disidentům. Jsou to však jen střípky komplexní mozaiky, které musíme víc rozumět. O Číně se nyní bude nějakou dobu mluvit, uvažovat a bude se kriticky hodnotit. A to je rozhodně dobře, protože v 21. století se této zemi určitě nemůžeme vyhnout, a neznat ji, její pozitiva i rizika, by byla kardinální chyba.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue