Petr Nečas zůstal v čele strany, jeho mandát je však slabý, míní politolog. Snímek je z nedělního programu kongresu ODS v Brně.

Petr Nečas zůstal v čele strany, jeho mandát je však slabý, míní politolog. Snímek je z nedělního programu kongresu ODS v Brně. | foto: Petr Topič, MAFRA

ODS zůstala beze změn i kvůli napojení na byznys, míní politolog

  • 84
Politolog Josef Mlejnek soudí, že slibované změny v ODS při jejím víkendovém kongresu nenastaly. Důvodem je i to, že se Petr Nečas opřel o spojence, kteří pro něj sice dokázali sehnat hlasy delegátů, ale zároveň propojují politiku s byznysem. Podle Mlejnka tak Nečas riskuje, protože právě takové spojení voličům na ODS vadí nejvíce.

Přinesl kongres ODS změnu pro stranu či voliče?
K žádné výrazné změně nedošlo. Ukázalo se, že odbojná skupina není tak silná, aby dokázala převzít vedení strany. Ale to se vědělo víceméně předem. A z hlediska vlády se tam rovněž nic nevyřešilo, protože teď bude stejně záležet na tom, jak se zachovají takzvaní rebelové a pokud neuposlechnou usnesení kongresu, vláda stejně padne.

Po změně však nevolali jen rebelové. O chybách a nutnosti změn mluvil předseda ODS Petr Nečas (více zde) i Miroslava Němcová, ještě ve funkci první místopředsedkyně. Čím to tedy je, že k nim o víkendu nedošlo?
Protože "odbojáři" nemají žádnou silnou osobnost, která by byla schopna získat hlasy většiny strany. Nejsou mezi nimi pro veřejnost přitažliví vůdci. Další věcí je, že všechno dění je napojeno na zachování vlády. A oni řešili dilema, zda vládu shodit a jít k předčasným volbám, nebo vládu zachovat. Ale pokud by se rozhodli vládu zachovat, tak musí zachovat Petra Nečase v čele strany. Rozhodli se, že budou mermomocí držet vládu, poněvadž předčasné volby jsou pro ně horším řešením, takže žádný prostor pro výraznou změnu na kongresu ODS nebyl.

Kongres tedy naznačil, že se pádu vlády Česko vyhne?
Většina delegátů si pád vlády nepřeje a to dali najevo. Ale když rebelové kongres neposlechnou, mají sílu vládu shodit. V rámci poslaneckého klubu ODS je to sice malá skupina, ale pro zachování vlády je rozhodující rozložení sil v parlamentu, a ne na kongresu ODS.

Na kongresu se zčásti obměnili místopředsedové strany. Proč si delegáti vybrali Tomáše Chalupu a Martina Kubu, když Kubu dříve premiér odmítl kvůli jeho spojení s Pavlem Dlouhým a Chalupa je spojován jakožto bývalý starosta Prahy 6 s investicí stamilionů z kasy městské části prostřednictvím společnosti Key Investments?
To je právě ten problém. Představitelé ODS na sjezdové tribuně říkali, že voliči straně nevěří, že její značka je zprofanovaná kvůli korupci a propojování politiky z byznysem a klientelisticko-mafiánskými sítěmi. Ale když volili vedení, tak do něj navolili Tomáše Chalupu a Martina Kubu. Tedy postavy, které právě toto symbolizují. Je to taková schizofrenie a svědčí o tom, že mocensky si premiér sjezd pohlídal. Opřel se o lidi, kteří mají reálnou možnost sehnat hlasy delegátů. Petr Nečas se opírá o Martina Kubu od doby, kdy jej instaloval do funkce ministra. Patrně se tedy také opírá o kmotrovské vazby, které Martin Kuba má. A to samé se dá říci o Chalupovi.

Kongres ODS

Na druhé straně se na kongresu nepodařilo dostat Pavlu Dlouhému, přezdívanému "kníže z Hluboké", do širšího vedení strany. A návrat se nevydařil ani Ivanu Langerovi či nespokojeným poslancům Petru Tluchořovi a Marku Šnajdrovi.
Pavel Dlouhý je už příliš viditelný, má pověst kmotra ODS, takže delegáti takovou postavu prostě nezvolili. O nominaci lidí zvolených do orgánů strany rozhoduje domluva významných regionů. Mohla tam být domluva pro jihočeskou ODS, že Kuba ano, ale Dlouhý ne. To samé u Ivana Langera. Ač se snažil podporu vyjednávat, nejspíš nebyla dost silná, protože v Olomouckém kraji nemá ODS dobré výsledky. A rozložení delegátů na kongresu se odvíjí od počtu členů a podle volebních výsledků strany. Navíc postava Ivana Langera je dost zprofanovaná a i on představuje symbol klientelistického propojení. A delegáti si mohli říci, že to už je moc.

Čím to, že do širšího vedení strany se nedostali ani Tluchoř a Šnajdr, když jejich současnému názorovému souputníkovi Ivanu Fuksovi se podařilo při volbě předsedy získat třetinu hlasů delegátů?
Pokud jde o výkonnou radu ODS, tu si delegáti volili až na závěr, kdy měli velký časový skluz a někteří už odjížděli. Možná kdyby o to rebelové hodně stáli a začali vyjednávat o podpoře, tak by tam někoho z nich dostali. Na mě to ale dělalo dojem, že o to posty ve vedení strany nestojí. Ivan Fuksa odmítl kandidovat na místopředsedu strany a Tluchoř opustil jednací sál v neděli poměrně brzy a s vítězoslavným výrazem. Buď nechtěl dát najevo porážku, nebo to svědčí o tom, že rebelové mají nějaký jiný plán. Tudíž jim šlo jen o to, aby po sjezdu mohli říkat, že jejich názory a kroky reprezentují třetinu strany. Což je docela hodně a dá se s tím nějak nakládat.

Není třetina hlasů pro Fuksu oslabením mandátu předsedy a premiéra Petra Nečase?
Jeho mandát kdovíjak silný není. Nečas byl prakticky jediný kandidát. Kandidatura Ivana Fuksy byla jen taktickým tahem. Bylo evidentní, že to nemyslí úplně vážně. Na druhou stranu se 60 procent pohybuje na hranici mezi silným a slabým mandátem. Kdyby Nečas získal v druhém kole třeba jen 51 procent hlasů, tak to by samo o sobě bylo na demisi.

Josef Mlejnek

Politolog působící v Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Josef Mlejnek mladší

Třetina hlasů pro Fuksu je výsledkem kongresového vyjednávání, nebo toho, že v ODS nejde jen o hlas šesti poslanců a Nečasovi nevěří mnohem více lidí?
Na to se odpovídá těžko, protože vedení ODS mělo velký vliv na složení delegátů kongresu. Proto si myslím, že nespokojenost je v ODS ještě o něco širší, než jaká byla na kongresu. Způsob vládnutí Nečasova kabinetu je dost špatný a rebelové, byť jednají z účelových důvodů, si vybrali citlivé a důležité téma pro ODS. Zvyšování daní je zcela v rozporu s tím, co má ODS v programu.

Nominace Ivana Fuksy se zrodila těsně před volbou. V noci a mimo oficiální debatu, proto ji média nazvala "barovou". Jaký to je vzkaz voličům?
Svědčí to o tom, že šlo o taktickou záležitost. Skupina takzvaných rebelů pro něj patrně vyjednala alespoň dílčí podporu třiceti procent. Trošku také spoléhali na moment překvapení. Asi se obávali, že kdyby nominaci oznámili příliš dopředu, tak druhá strana část těch delegátů významně "zalehne" a podchytí si jejich stanovisko. Ivan Fuksa byl kandidát, který na sebe měl stáhnout nespokojenost s Petrem Nečasem.

Není Nečasovo obhájení funkce předsedy pouze třídenním vítězstvím? Rebelové poslušnost neslíbili a už ve středu mohou položit vládu tím, že ve Sněmovně odmítnou vládní úsporný balík.
To se samozřejmě takto ukázat může. Pokud vláda padne a dojde k předčasným volbám, pak je pravděpodobné, že při výběru lídra do předčasných voleb ODS nesáhne po Petru Nečasovi. Takže se může opravdu stát, že brzy bude další kongres ODS, jehož hlavní náplní bude příprava na volby a výběr lídra.

Kongres neposlušné poslance vyzval, aby hlasovali pro vládní návrh i církevní restituce. Oni to odmítli. Může se podle vás ještě podařit vyjednat kompromis, nebo padne vláda?
Netroufnu si to odhadovat, protože situace je strašně nejistá a já nevím, jaký další plán rebelové mají. To se uvidí nejpozději ve středu. Může jít o čistě pragmatické rozhodování, že když padne vláda, tak přijdou o mandát. Pokud by si ale pád vlády přály nějaké zákulisní a hospodářské síly, tak mohou poslance přetahovat a nabízet jim například dobře placená místa. Pak by pro poslance nemuselo být hlasování proti vládě ztrátou.

Jak vidíte budoucnost ODS? Dokáže přitáhnout voliče, nebo bude postupně slábnout, a to i v případné opozici?
Aby se ODS stala přitažlivou pro voliče, musela by projít docela náročným procesem. Voličům nejvíce vadí provázanost politiků z byznysem. Problém je v tom, že většina politiků ODS je schopna v zákulisí takové vazby dojednávat a budovat si klientelistickou síť. Člověk, který toto umí, tak zpravidla není schopen oslovit širší spektrum voličů. A pokud rakovina postoupila tak daleko, že bude strana dělat to samé, co dosud dělala, protože nic jiného neumí, tak zbude jen rétorika. Ale až budou stát před úkolem postavit do voleb přitažlivého lídra, tak mohou zjistit, že žádné takové lidi nemají, že jim zbývají jen kádry, které se vyznají v zákulisních machinacích a strana se stane nedůvěryhodnou pro voliče. Krize pro ODS může být zásadní a může skončit tak, že ODS se propadne pod 20 procent hlasů voličů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video