Členové vedení ČSSD sledují v sídle strany v Praze předběžné výsledky voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. (13. října 2012) | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

KOMENTÁŘ: Oranžové tsunami zrudlo, socialistům chyběl silný lídr i téma

  • 203
Na volební mapě letošních krajských voleb opět převládne oranžová. Ve většině krajů zvítězila ČSSD. Avšak ve srovnání s rokem 2008 sociální demokraté ztratili, a na jejich úkor posílili komunisté.

Proč "oranžové tsunami" po čtyřech letech zrudlo? Vedení sociálních demokratů opět pojalo kampaň jako jakési referendum o celostátně vládnoucí pravici. Mělo to však minimálně ve čtyřech ohledech těžší než před čtyřmi lety.

Za prvé, nyní byla ČSSD vládnoucí stranou ve všech třinácti krajích. Tuto překážku však sociální demokraté snadno překonali díky nevědomosti voličů. Sociologické průzkumy, které si objednala Česká televize, odhalily, či přesněji řečeno potvrdily, smutnou skutečnost, že voliči nemají velký přehled o tom, kdo v jejich kraji vládne.

Jiří Paroubek disponoval v roce 2008 lepším mobilizačním tématem: třicetikorunovým poplatkem u lékaře. Něco, co z hlediska státního rozpočtu znamenalo neviditelné drobky, ale jednotlivého občana to dokázalo rozpálit. Ne do běla, ani do ruda, ale do oranžova. Pokus o náhradu poplatku církevními restitucemi ČSSD moc nevyšel. Restituce prostě nejsou pro jednotlivce tak hmatatelné jako třicet kaček v dlani.

Jiří Paroubek odkazuje k třetímu problému ČSSD, jímž je slabý lídr. Bohuslav Sobotka není žádný táborový řečník a voliče vyhecovat k akci nedovede. K ČSSD tak ve volbách táhne spíše značka, firemní logo, než tvář předsedy.

Ovšem silný lídr Paroubek v Ústeckém kraji i se svým Lvem fatálně pohořel. Ukazuje se, že k úspěchu v politice je stále nutný svazek silného vůdce a silné strany. Silné ve smyslu počtu členů, organizační sítě, tradice, dlouhodobé viditelné přítomnosti v politice. Sám předseda bez strany pohoří, silná tradiční strana bez silného vůdce přinejlepším trochu poklesne.

Zvláště image strany poškodí velká aféra jejího čelního politika, konkrétně hejtmana Davida Ratha. To byla čtvrtá Sobotkova obtíž

V Česku stále chybí reálná alternativa k parlamentním stranám

Nástup komunistů na úkor sociálních demokratů je tak docela logický. Komu vlastně mohl volič ČSSD, odrazený Davidem Rathem (a to nejen ve Středočeském kraji, ale celostátně) nebo mdlým Sobotkou, dát v krajských volbách hlas? Možná Zemanovcům, možná Suverenitě, možná nějaké regionální formaci – a část voličů sociální demokracie se asi zachovala i tímto způsobem. Nicméně komunisté se jim nabízeli jako "první náhradní volba" docela jednoznačně.

Výběr z blogů

Rudý říjen, komentují blogeři výsledky voleb

Znechucení lidí z politiky se projevilo spíše nižší volební účastí a patrně i hlasováním pro různé neparlamentní nebo regionální subjekty. Ty však často nepřekonaly pětiprocentní klauzuli. Experiment s hlasováním pro neparlamentní strany, k němuž vyzval i Karel Janeček z Nadačního fondu proti korupci, tak nevyšel, neboť se takové hlasy jen roztříštily. Potvrzuje se, že v České republice zatím neexistuje žádná reálná alternativa k parlamentním stranám, byť znechucení lidí z politiky roste.

KSČM může být druhá i v parlamentních volbách

Pravice byla bita jako žito. Petr Nečas to vysvětlil nepříjemnými dopady vládních reforem, čímž ze sebe učinil takřka mučedníka. Zapomněl však na důležitou věc: na četné aféry, s nimiž je vládnutí jeho koalice spojeno. Voličům pravice nevadí ani tak úsporné škrty jako to, že představitelé pravicových stran svým kamarádům v pozadí politiky dopřávají díky všemožným pěnězovodům bohatou hostinu, zatímco navenek pějí ódy na střídmost. Kážou vodu a pijí víno.

Půjde-li to takhle dál, mohou být komunisté druhou nejsilnější stranou i po parlamentních volbách. Není divu, že jediný úspěch pro ODS zaznamenal v Plzeňském kraji Nečasem z vlády vypuzený Jiří Pospíšil, u něhož voliči nyní ocenili, že mu ve vládě patrně zlomila vaz snaha jmenovat do funkce Lenku Bradáčovou, spojenou v očích veřejnosti se snahou dotáhnout do konce některé korupční kauzy.

A kdy tedy budou parlamentní volby? Těžko odhadovat, ale výprask v krajských volbách může mít spíše "soudržný efekt". Vládní strany se zabarikádují a nebudou chtít rozpad vlády a předčasné volby riskovat. Pokud vláda padne, budou za tím asi jiné důvody než porážka v krajských volbách. Na prvním místě nutno zmínit různé lobbistické tlaky, zakázku na dostavbu Temelína a podobné politicko-obchodní záležitosti. Pravice však v krajských volbách prohrála tolik právě i kvůli tomu, že nic jiného než zákulisní kšefty pomalu už ani nezná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video