Prvním signálem byla každoroční zpráva Evropské komise, která radí vládám národních států, co mají dělat. Svým šroubovaným jazykem upozornila Komise Čechy, že "omezená dostupnost cenově přijatelných zařízení péče o děti ztěžuje ženám účast na trhu práce".
Okamžitě na to reagoval ministr školství Marcel Chládek slibem, že na dostavbu školek sežene nejméně sedm miliard. Matky nebudou muset zůstávat s dětmi doma a nastoupí do práce. Díky tomu si uchovají kvalifikaci a nebudou pracovat za nižší platy než muži. V průměru totiž česká žena vydělá o čtvrtinu méně než muž a obdobný rozdíl má už v Evropě jen pár zemí. I na to upozornili experti z Bruselu.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Experti jistě nemluvili s jedním podnikatelem v okresním městě, který marně sháněl zaměstnance pro svou prodejnu vína.
"Nabízel jsem jedné známé dvanáct tisíc čistého, ale řekla mi, že stejné peníze sežene, když obejde jednou měsíčně pár úřadů," popsal reakci mladé matky podnikatel. Těžko si lze představit, že matka půjde pracovat jen z toho důvodu, že ministr postaví v okresním městě nové školky.
Dnes nepracuje každá druhá žena ve věku mezi dvaceti a třiceti lety a každá třetí žena ve věku od třiceti do pětatřiceti, což jsou v Evropě unikátní čísla. Přesvědčit mladé matky, aby začaly chodit do práce, jen stavbou školek nepůjde. Zdejší rodiny se chovají jako všude na světě ekonomicky a využívají všechny možnosti, které nabízí sociální stát. Podmínky v Česku jsou přitom takové, že se ženám s malými dětmi pracovat nevyplatí.
Prohlubování propasti
Za poslední týden oznámili další dva ministři nové nápady, jak ještě víc podporovat rodiny. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová slíbila zavést porodné na druhé a další dítě. Takové populistické gesto státní pokladnu nezruinuje, protože jeho náklady nepřesáhnou částku dvou set milionů ročně. To jsou při sociální podpoře rodin jen promile. Mateřská dovolená a dětské přídavky stát loni přišly na 11 miliard. Pětadvacet miliard stály rodičovské příspěvky, které stát vyplácí po čtyři roky, tedy nejdéle v Evropě. Zároveň hradí za ženy v domácnosti miliardy na důchodovém pojištění.
Významnější byl nápad vicepremiéra Pavla Bělobrádka. České rodiny s dětmi odvádějí na daních a pojistném pětinu svého platu, bezdětní platí 42 procent. Tento rozdíl je největší ze všech zemí OECD a vicepremiér rozhodl, že se ještě prohloubí zvýšením daňové slevy na druhé a další dítě. Pošle rodinám další čtyři a půl miliardy.
Komu škodí sociální stát
Nízké platy tuzemských žen, na které si stěžuje Evropská komise, jsou přímým důsledkem extrémní podpory rodin s dětmi. Mladých žen, které nepracují, v průběhu posledních let přibývá, a pokud se podpora nesníží, pracovat nepůjdou. Jen se musí smířit s tím, že budou hrát ve společnosti okrajovou roli.
Tím hříchy sociálního státu v Česku nekončí - přispěl také k rozpadu tuzemské rodiny. Jak se postupně zvyšuje podpora rodin s dětmi, matky si uvědomují, že víc než manžel je živí sociální úřad. Navíc osamělé matky dosáhnou na vyšší dávky. Proto se Česko zařadilo mezi polovinu evropských států, kde se každé druhé dítě rodí mimo manželství. V žádné jiné zemi se v posledních deseti letech podíl nemanželských dětí nezvýšil tak rychle.
Stát ukazuje cestu, která končí pro řadu rodin, přesněji osamělých matek s dětmi, v chudobě. Loni vyplatil nejchudším rodinám přes deset miliard, o čtvrtinu víc než rok předtím. Z toho se dá usoudit, že přes 50 tisíc rodin už žije jenom na dávkách.
Nutno přiznat, že tento fakt může pomoci ministru Chládkovi při prosazení dotací na nové školky. Ani v případě nejchudších rodin matky pracovat nepůjdou. Kvalitní výchova k pracovním návykům by však mohla zabránit tomu, že děti z rodin, kde je stát jediným tátou, nebudou nikdy v životě pracovat.
