Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (29. října 2012)

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (29. října 2012) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Janukovyč po volbách naverbuje „mrtvolky“ a přepíše ústavu

  • 158
Na Ukrajině proběhly mimořádně důležité a netrpělivě očekávané parlamentní volby. Na dlouhá léta by mohly určit další vývoj země, ležící mezi EU a Ruskou federací. Vítězná strana se nejspíš pokusí získat ústavní většinu a zajistit prezidentovi Viktoru Janukovyčovi pokračování ve funkci.

Očekávaným vítězem se stala Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. Po sečtení čtyřiceti procent hlasů vede s 35 procenty. Stranu Vlast Julije Tymošenkové volilo asi necelých 22 procent voličů. Komunistická strana Ukrajiny má 15 procent.

Pečlivá a soustavná příprava, kterou na první pohled poněkud neohrabaní regionálové (jak se tady členům Strany regionů říká) v posledním roce absolvovali, se jednoduše vyplatila. Vše začalo tím, že loni na podzim v dosavadní Nejvyšší radě (jednokomorovém 450členném parlamentu) znovu prosadili smíšený volební postup, v němž se polovina Sněmovny volí poměrným systémem a polovina systémem většinovým.

Řada odborníků už předem upozorňovala na to, že znovuzavedení této kombinované volby, naposledy uplatněné za Kučmy v roce 2002, skýtá straně moci velmi rozlehlý terén k nejrůznějším manipulacím. Ty přitom v konečném účtování nebude dost dobře možné označit za volební podvod, přestože čistě a průzračně si Strana regionů rozhodně nepočínala.

Zmatení voliči

Výmluvným svědectvím jsou ostatně třeba rozpočtové injekce směrované do míst, kde se vyskytovali přímí či takříkajíc spřátelení kandidáti – jak přímo za Stranu regionů v proporcionální části voleb, tak ve zmíněných jednomandátových okruzích.

Parlamentí volby na Ukrajině (28. října 2012)
Parlamentní volby na Ukrajině (28. října 2012)
Parlamentní volby na Ukrajině (28. října 2012)
Parlamentní volby na Ukrajině (28. října 2012)

Rozdíl mezi dotacemi do východních a západních částí země prokazatelně dosahoval až padesátinásobku. Mezi unfair prostředky ukrajinské strany moci patřilo i zakládání takzvaných technických stran.

Takovou byla s největší pravděpodobností, dejme tomu, před třičtvrtěrokem vzniklá formace Ukrajino, vpřed! Natálie Korolenkové, která se odštěpila z hlavní opoziční strany Baťkivščina. Nebo stejně techničtí jednomandátoví kandidáti se stejným příjmením, jako měl opoziční soupeř, což ukrajinské voliče přímo při volebním aktu prokazatelně mátlo.

Možná poslední volby

Co bude dál? Jak říká někdejší spolubojovník a dnešní zapřisáhlý odpůrce ukrajinské politické mrtvoly č. 1, exprezidenta Viktora Juščenka, Gennadij Moskal: "Není vyloučeno, že tohle byly poslední opravdové volby na Ukrajině na dlouhá léta; pokud to takhle půjde dál, tento parlament si sám vybere nový takyparlament, jakož, při vhodné úpravě ústavy, i prezidenta – a takhle to může plynout dosti dlouho; a to připomínám, že prezident Janukovyč má dva syny…"

V tuto chvíli víme, že po patrně velkém úspěchu v jednomandátových obvodech dá Strana regionů společně se svými dosavadními spojenci, ukrajinskými komunisty, dohromady třeba 250–260 hlasů, ba možná i víc.

Při současných poměrech v ukrajinské politice regionálové okamžitě využijí systému takzvaného mrtvolkování neboli přetahování méně výrazných opozičních poslanců do svých řad a ve chvíli, kdy se v Nejvyšší radě dostane na 301 křeslo, může se pustit do změny ústavy.

S Janukovyčem na věčné časy

Šlo by o to, že by se dosavadní přímá volba prezidenta změnila v nepřímou parlamentní a Viktor Janukovyč by tak měl na další období zajištěno to, co by jinak s největší pravděpodobností v roce 2015 neobhájil – totiž druhé prezidentství.

Při poměrně laxních politických postojích Ukrajinců, jejichž oranžové naděje byly bohužel (a to i ne-péčí málo vehementní EU) zklamány, by se tak docela dobře mohlo stát, že by se v této velké zemi dělící evropský západ od evropského východu zrodilo cosi jako pokleslá forma ruského putinismu.

Což by současné ekonomické i politické potíže země, která se stále nemůže rozhodnout, zda má pohlížet směrem spíše k Atlantickému, nebo spíše k Tichému oceánu, jen dále násobilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video