Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ostuda s táním ledovců v Himálaji a útok na víru

  11:24aktualizováno  11:24
Zdá se mi to směšné. Nevíme se stoprocentní jistotou dokonce ani to, jaké přijde počasí zítra, avšak víme, jaké bude klima za sto let. Bude hrozné. A taky je nám zcela jednoznačně jasné, kdo za to může. Viníky jsme my lidé, neboť vypouštíme do vzduchu plyny (skleníkové).

Pohled na jezera u Gokyo (5 360 m n.m.). Národní park Sagarmatha, Himaláje, Nepál | foto: Jaroslav Kašpar

Tato úvaha mě pronásledovala už loni v prosinci, kdy v Dánsku probíhala konference o klimatu. Demonstranti tehdy hartusili, že jestli státy něco hned neudělají s těmi plyny, skončí planeta určitě špatně. V Česku mezitím meteorologové neurčitě předpovídali, jaké přijde počasí na Vánoce: jednou měly být bílé, podruhé zase blátivé, potřetí něco mezi.

Himálajské ledovce měly roztát,

místo toho „roztály“ argumenty klimatologů

Na onen rozpor – nevíme přesně, zda bude za deset dnů sněžit, jak tedy můžeme vědět, co bude za desítky let – jsem si vzpomněl včera: to když jsem četl zprávy, podle nichž slavný Mezivládní panel pro klimatické změny vyšel z pochybných informací v jednom ze svých (jak jinak než naléhavých) varování před důsledky změn podnebí, které způsobuje lidstvo a jeho skleníkové plyny.

Panel, na základě jehož zpráv a předpovědí se proti vypouštění plynů bojuje, před časem vyhlásil, že v Himálaji roztají ledovce do roku 2035.

Tato informace přitom vyšla z náhledů málo známého indického vědce: ten nadto posléze ony závěry označil za pouhou spekulaci, navíc ještě překroucenou. Zajisté, popisovaný rozpor – jak můžeme vědět, co bude v roce 2035, když nevíme, jak bude za dvacet dnů – je trochu hra, příměr. Předpověď počasí na zítřek není výhled celkového rázu podnebí za dvacet let, jak říkají klimatologové (třeba velice rozumně znějící Jan Pretel).

Ale že černý obraz konce himálajských ledovců vznikl jen na podkladě nějaké domněnky, ukazuje, jak ošidné je to se sebejistotou aktivistů a vědců-aktivistů ohledně budoucnosti za sto let.

Oni požadují, aby svět víceméně vše vsadil na jednu kartu – a tou je omezení skleníkových plynů. Jenže jejich apely v sobě obsahují hodně víry: jakkoli jsou oni sami přesvědčeni, že jde o vědecky stoprocentně potvrzená fakta. Jaká fakta to totiž jsou? Tak třeba pocit indického vědce o tání ledovců v Himálaji...

Aby nevzniklo nedorozumění, podnebí se vskutku nějak mění a člověk se má snažit vypouštět do ovzduší co nejméně hnusů. Já jen pochybuji, že můžeme přesně vědět, co se s klimatem děje a jak moc to lidská aktivita ovlivňuje.

Planeta už změny podnebí zažila a člověk na to vliv mít nemohl (třeba koncem středověku přišlo silné ochlazení, které výrazně zasáhlo do dějin). Planeta je systém příliš složitý na to, abychom si byli jisti vším, co se s ní děje, a hlavně co se s ní dít bude; stejně jako nejsme schopni neomylně předpovědět, co se stane ve společnosti či politice (třeba Sovětský svaz tu měl být dle některých expertů na věčné časy – a není).

V kampani, podle níž lze temné budoucnosti planety zabránit jen totálním omezením skleníkových plynů, se skrývá obyčejná lidská pýcha, že víme skoro všechno.

To už se mi směšné nezdá.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.