Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Obamovo veselé loučení. Zbude po něm víc než jen dobré projevy?

  12:29aktualizováno  12:29
Barack Obama se v noci rozloučil se svými příznivci v posledním projevu. Mluvil o úspěších své vlády a apeloval na Američany, aby nezapomínali na základy demokracie. Kritika se americkému prezidentovi za posledních osm let rozhodně nevyhýbala. „Jedno mu nelze upřít: Obama byl a je nezdolným optimistou,“ píše ve svém komentáři Aneta Hlavsová.

Být prvním americkým prezidentem v době post-americké je přinejmenším náročnou funkcí. Být americkým prezidentem odkazujícím na multilaterální a globální hodnoty v době společenských, politických a (snad už překonaných) ekonomických krizí, kdy mnozí volají po radikálnějších řešeních, je už funkcí vskutku nevděčnou.

Aneta Hlavsová

Aneta Hlavsová je doktorandkou Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Zabývá se americkou zahraniční politikou a bezpečnostní problematikou v mezinárodních vztazích. Ve své dizertační práci analyzuje Obamův styl zahraniční politiky.

A nejde jen o to, že Obama vedl svoji zemi v době post-americké. Rok 2016 s sebou přinesl i termíny jako post-faktická doba (post-truth éra), kdy se relativizace pravdy stává v záplavě informací součástí veřejného mínění.

Otevřených a faktických bilancí obou volebních období prezidenta Baracka Obamy se ze Spojených států příliš nedostává – téměř až životně důležitá politická příslušnost politických komentátorů kazí celkový dojem ucelené analýzy.

Jedni by zůstali se zavřenýma očima a nadějeplnými transparenty i dlouho po tom, co by v Íránu získali jadernou zbraň, druzí měli naopak celých osm let s kritikou odcházejícího prezidenta plné ruce práce.

Lze tedy již nyní objektivně hodnotit Obamův odkaz společnosti? Čím se končící prezident vepíše do historie, kterou sám formoval?

Jsme silnější než dřív, vzkázal Obama Američanům v posledním projevu

Je možné, že časem bude Amerika vzpomínat na to „dobré“, na to průlomové, jako byly například jeho snahy o jaderné odzbrojování, debaty o klimatických změnách, překonání finanční krize, zdravotní pojištění, resetování vztahů s Kubou či znovu-začlenění Íránu do mezinárodní společnosti.

Na druhou stranu je stejně pravděpodobné, že vejde do historie jako nositel Nobelovy ceny míru a zároveň král smrtících dronů, jako prezident, který i přes všechny politicky korektní ideály a myšlenky pouze dále destabilizoval Blízký východ, přičemž geniální rétorikou vždy našel jiné viníky pro nastalou situaci.

Dnes můžeme vytvářet seznamy pro a proti, ale jen těžko dokážeme najít odstup, který budoucnost/historie poskytne. Ne nutně každý americký prezident má silný odkaz – ale bude mít Obama alespoň nějaký?

Ať už se totiž na americké prezidenty vzpomíná v dobrém nebo ve zlém, jména těch nejznámějších mají i pro Neameričany vždy nějakou jasnou nálepku. Jefferson měl odvahu, Lincoln ukončil otroctví, Wilson měl ideály, Truman snahu, Nixon Watergate, Reagan Írán-Contras, Clinton milenku, Bush mladší našel zálibu ve válčení.

Je však nezbytné nezjednodušovat, protože to budoucnost udělá za nás – případně to udělají ti z nás, kteří budou onu historii sami psát.

Fotogalerie

Hrozí, že z prezidenta, který odstranil nejhledanějšího teroristu světa a který v několika momentech dokázal sjednotit téměř celý stát, stane pouze skvělý motivační spíkr. A stejně tak je možné, že vejde ho historie jednoduše jako první černošský prezident konzervativního amerického národa – což by ale bylo, z pozice liberální a neprudérní Evropy, zoufale málo.

Ve středu jsme se v bilančním projevu dozvěděli, že Amerika je lepší a silnější než před osmi lety. K dojemnému loučení se a děkování národu a manželce taková slova patrně patří, nikdo jsme neočekávali prohlášení, že jejich země nevzkvétá (a vnímání Ameriky zbytkem světa už vůbec ne). Můžeme však objektivně považovat stát, který v reakci na svobodné a demokratické volby zasáhne nečekaná vlna nenávisti a násilí, za lepší a silnější?

"Kdybych vám před osmi lety řekl, že Amerika odvrátí velkou recesi, opět nastartuje svůj automobilový průmysl a zahájí nejdelší období vytváření nových pracovních míst v historii, kdybych vám řekl, že otevřeme novou kapitolu s kubánským lidem, že zastavíme íránský program jaderných zbraní bez jediného výstřelu, že zlikvidujeme strůjce útoků z 11. září (2001), kdybych vám řekl, že dosáhneme rovnosti manželství (osob stejného pohlaví), že zajistíme zdravotní pojištění pro dalších 20 milionů našich spoluobčanů, asi byste řekli, že jsme si laťku dali přece jen příliš vysoko. Ale to je to, co jsme dokázali. Co jste vy dokázali. Vy jste ta změna."

- Barack Obama ve svém závěrečném projevu 11. ledna 2017

Obamův odkaz bude fascinující sledovat do budoucna – Donald Trump se bude svým politickým stylem lišit, stejně tak jako se Obama silně vyhranil vůči svému předchůdci. Přebírat mandát po Bushovi mladším se však ukázalo jako dvousečná zbraň na jeho samého, kdy už situace podle mnohých nemohla být horší. Bohužel však finta „nepokazit to ještě víc“ nevytváří obraz a priori silného prezidenta.

Jedno mu nicméně upřít nelze ani dnes. Obama byl a je nezdolným optimistou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.