Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ohňostroj trapnosti, jeden běžný den, když jednají poslanci

  12:00aktualizováno  12:00
Na první pohled jde ve sněmovně vše podle očekávání. Vláda, která má jasnou většinu, mění daně, sociální zákony a další věci, které si dala do programu. A opozice nemá sílu její záměry zastavit. Při bližším pohledu se ovšem ve sněmovně dějí i věci, které jsou jen stěží uvěřitelné.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Viktor Chlad, MAFRA

Jeden velký ohňostroj trapnosti připomínal hned první den probíhající schůze. Spíš k pobavení bylo sledovat, co se stalo, když poslanci řešili změny v DPH a u pultíku se střídali řečníci. Když už to trvalo dlouho, pokusil se Martin Komárek z ANO převést debatu od daní k tomu, jak často má kdo z poslanců právo mluvit. Jednání o daních se úplně rozbilo. Pro premiéra Bohuslava Sobotku to ale dopadlo dobře. Zákon se zpozdil jen o den. Takže nic hrozného.

Na vyšší stupínek trapnosti sněmovna vystoupila, když mandátový a imunitní výbor ve stejný den Miroslavu Kalouskovi z TOP 09 nakázal, že se má omluvit kolegovi Zdeňku Ondráčkovi z KSČM za to, že ho označil za komunistického fízla.

„Helmy, štíty, které jsme měli, nám dost často pomohly od různých úrazů,“ vzpomíná bývalý esenbák Ondráček na to, jak se před listopadem 1989 podílel na zásahu proti demonstrantům proti bývalému režimu. Jeho rozhovor, který tehdy dal televizi, je na internetu. Každý se tak může osobně přesvědčit, že požadovat omluvu za komunistického fízla je od něj celkem drzost.

Vrcholné číslo parlamentu mělo ale ještě ten den teprve přijít. Pokračování přerušeného jednání o postoji vlády k sankcím Evropské unie vůči Rusku. Zcela nezaslouženě zapadlo, s čím vystoupil poslanec Úsvitu Jaroslav Holík. Pozor, neplést se slavným bývalým hokejistou, jde pouze o jmenovce! Dotkl se roku 1968, který někteří poslanci připomínali s tím, že země se zkušeností okupace vojsky zemí Varšavské smlouvy by se měla umět jasně zastat Ukrajiny.

„Z bývalého Sovětského svazu to byli převážně vojáci ze zemí, které k nám byly nejblíž. Byli to převážně Bělorusové a Ukrajinci. Ale já tyto kluky neviním... Ale koho viním, tak to byl tehdejší velitel, který jim ten příkaz dal! To byl Ukrajinec Leonid Iljič Brežněv! A jediný, kdo nás toho zbavil, byl Rus Michail Sergejevič Gorbačov, který dal příkaz ke stažení těchto vojsk,“ prohlásil poslanec Holík. Ušetřil by si trapas, kdyby si nastudoval fakta.

Brežněv se sice narodil na Ukrajině, avšak ruským rodičům. Naopak napůl Ukrajinec je Gorbačov. To by se ale poslanci do jeho báchorky, kdo byl už tehdy před lety zlý, nehodilo.

Nakonec se většina sněmovny shodla na usnesení, že klíčem k řešení situace na Ukrajině musí být dohoda za účasti Ruska, Evropské unie i USA. Pozoruhodný byl ale hlavně výsledek hlasování o jiném návrhu usnesení, že „Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby ve shodě se západními demokraciemi důsledně hájila bezpečnostní zájmy České republiky“. Návrh byl zamítnut, když pro něj hlasovalo jen 73 ze 156 přítomných poslanců.

Pro byli poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Úsvitu, polovina přítomných poslanců ANO a jediný sociální demokrat Václav Klučka. Premiér a předseda ČSSD Sobotka vyjádřil pevnost svého názoru na to, zda má vláda postupovat ve shodě se západními demokraciemi, tím, že se zdržel hlasování. Trapnost v české Poslanecké sněmovně byla dokonána.

Překonat ji v ten den už ani nešlo. Bylo pár minut před osmou hodinou večer, jednání skončilo a poslanci pospíchali domů. Dolní komoru parlamentu zahalila tma. Ještěže to ve sněmovně přece jen není vždy takto šílené.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.