Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Kvalita úředníků nestojí na paragrafech, ale na lidech

  10:35aktualizováno  10:35
Sněmovna v úterý začíná jednat o novele služebního zákona. Jeho projednání v prvním čtení je podmínkou prezidenta Miloše Zemana pro jmenování nové vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Nový zákon kromě jiného omezuje působnost lustračního zákona.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Je to už dvanáct let, co leží u ledu Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, jak zní oficiální název služebního zákona. Dnes o něm začne opět jednat Sněmovna. U toho ledu ležel proto, že když ho Vladimír Špidla, blahé paměti, připravil, byl extrémně drahý a nikdo o něj doopravdy nestál.

Teď je na stole ze dvou důvodů. První přišel na řadu požadavek Evropské unie, že Česko nějaký zákon o státní službě mít musí, jinak Brusel nemůže proplácet peníze z EU.

A také si ho nyní vymínil prezident Miloš Zeman, aby byl prý ochoten jmenovat do funkce ministra financí Andreje Babiše a necítil se vázán lustračním zákonem, který by to jinak zřejmě znemožňoval.

A okolo těchto témat probíhá i veřejná diskuse, ačkoli celý problém služebního zákona je mnohem komplexnější a výrazně přesahuje význam zmíněných dvou důvodů. Úpravu postavení, práv a povinností státních úředníků požaduje i občanská iniciativa Rekonstrukce státu, která ji považuje za základ odpolitizování státní správy a zesílení její odolnosti proti korupčním tlakům ze strany politiků.

Bude mít Sobotka šťastnou ruku?

To vše je moc hezké a bohulibé. Jenže co si budeme povídat, dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel. Nějaký služební zákon mají stejně tak Švédsko či Finsko, stejně jako Řecko a Itálie. Nutno říci, že odlišnosti těchto legislativních norem nejsou až tak dramatické. Samotné fungování státní správy v těchto silně odlišných zemích však dramaticky rozdílné je. Vzniká pak celkem zásadní otázka, jak to má fungovat v Česku.

Má vzniknout Generální ředitelství státní služby při Úřadu vlády. Jeho šéfa má navrhnout vláda a zřejmě jmenovat prezident.

A to na šest let. Takže si připomeňme, jak v roce 2003 vybral jistý ministr financí Bohuslav Sobotka jako nového prezidenta ČSA jistého Jaroslava Tvrdíka, který předtím řídil ministerstvo obrany a ještě předtím cestovku pro vojáky a nějakou tříkolku. Po jeho působení byly ČSA zralé na bankrot.

Položme si tedy řečnickou otázku, jak bude nejvyšší státní úředník vybírán nyní?

Jistě, má mít podle zákona praxi šest let ve státní službě. V té službě, kterou autoři zákona považují za zpolitizovanou a zkorumpovanou? Toto generální ředitelství vytvoří systemizaci státní správy, takže rozepíše místa pro úředníky na jednotlivých ministerstvech. Tahle místa nebudou moci ministři rušit, a tudíž dotyčné úředníky ani vyhazovat, byť by se ukázalo, že je to úplně zbytečný flek.

Stejně je to kočkopes

Na ministerstvech budou působit státní tajemníci a zároveň političtí náměstci, takže kočkopes, kdy úřad bude poslouchat jen "úředního" náměstka, protože ten rozhoduje o bytí a nebytí úředníka. Politický náměstek bude a priori vydáván za zločince.

Všichni navíc budou mít tabulkové platy a nízké odměny. Takže o práci ve státní správě budou usilovat zejména ti, jimž jde o jisté místo s nízkým příjmem a nízkou odpovědností. Špičkoví experti, kteří by mohli najít svou realizaci na některých velkých státních projektech, ale chtějí aspoň trochu odpovídající ohodnocení, obejdou státní správu obloukem.

Dnes se průměrný plat na těchto místech pohybuje kolem třiceti tisíc, ale na klíčových postech je navyšován o velmi vysoké odměny, aby dotyčný úředník bral výplatu blížící se platům na srovnatelné pozici v soukromém sektoru. To nyní skončí.

Zvýšení odpovědností za škodu způsobenou nezákonným postupem ze čtyřnásobku předepsaného zákoníkem práce na osminásobek mzdy je vzhledem k omezením platu sice pochopitelné, ale v případě, kdy tito lidé připravují rozhodnutí o utracení miliard korun, zcela legrační.

Každá změna je k horšímu

Jen okrajově se v této fázi pak jeví, že kvalifikační požadavky a výběr státních zaměstnanců je zákonem řešen zcela chybně a nedostatečně. Nakonec vybírat přece stejně budou šéfové státní správy, tedy staří mazáci, kteří dobře vědí, kde je sever. Jestli se tedy může přijetím této právní normy na fungování státní správy něco změnit, tak výhradně k horšímu. Nakonec, tak jako vždy.

Ale řekněme si otevřeně, že reformovat státní správu je věc nelehká a neexistuje osvědčený recept. Evropa se o to pokouší služebním zákonem, v USA mají systém konkurzů na místa a dočasných kontraktů, přičemž velkou část administrativy obsazují vždy po prezidentských volbách příznivci vítězné strany. Z hlediska efektivity fungování či sklonů ke korupci to rozhodě není horší model.

To, k čemu se však schyluje zde, je vznik nějakého paskvilu, který má podle veřejných prohlášení být do tří měsíců novelizován a pak bude zřejmě novelizován nejméně třikrát do roka, jak si to čerství diplomovaní státní úředníci zamanou. Zakonzervuje se současný stav a pak s tím fakt hodně dlouho nikdo nic neudělá.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.