T. G. Masaryk dával nejlepším studentům zlaté hodinky. Dostal je i vnuk policisty Dedery, který zatkl K. H. Borovského a odvezl ho do exilu. Čelil kritice, ale že Dederův vnuk skvěle studoval, v křiku zaniklo.

T. G. Masaryk dával nejlepším studentům zlaté hodinky. Dostal je i vnuk policisty Dedery, který zatkl K. H. Borovského a odvezl ho do exilu. Čelil kritice, ale že Dederův vnuk skvěle studoval, v křiku zaniklo. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

KOMENTÁŘ: Než se z Masaryka stal tatíček, byl také cizí

  • 166
Než se z T. G. Masaryka stal tatíček, byl také cizí: hanobil národ v boji o nepravost Rukopisů, pomáhal Židům, když se zastal Hilsnera, vzal si cizinku a sám byl podle spekulací (čert ví jakého) nečeského původu. Píše to komentátor MF DNES Karel Steigerwald.

Když se stal Josef Zieleniec českým politikem, měl jsem radost. Nikdo Zielence nenapadl, že ač cizinec, dělá naši zahraniční politiku. Říkal jsem si, to už je dobrá vyspělost. Češi soudí Zielence podle výkonu, názorů a práce, hurá. Zieleniec je Polák, to možná naše pocity tolerance usnadňovalo.

Tolerantní a nad nacionální zakyslost povznesený byl tehdy kdekdo. I Miloš Zeman, i Václav Klaus, prostě každý, kromě snad bezvýznamného Sládka a kuriózních moravistů. Tolerance se nosila, národu to prospělo. Bylo to vysvědčení národní dospělosti. Ministr zahraničí a spoluzakladatel ODS, tehdy nejbližší spolupracovník Klause, byl hodnocen jako každý politik. Dobře, špatně, spravedlivě, nespravedlivě, nikdy z hlediska antipoláctví či anticizinectví. Podpásové politické údery byly i tehdy, ale obešly se bez nacionalistického střeliva.

Zle, matičko, zle...

Dneska je to jinak. Slib o eleganci volebního boje vzal za své. Střílí se z těžkých kalibrů: Sudeťáci, nacismus, Benešovy dekrety, státní hymna, ochrana před cizáctvím. Je to bitva polopravd a dráždění falešných emocí. Sjednocují se na ní pod triviálním praporem doposud odlehlé politické směry od leva do prava: bijte Němce, cizozemce! Vytváří se umělé nebezpečí, rodí se mýtus ohrožení národa.

Do hry vstupuje ruské třídění lidí: není náš, je cizí. Všechny zapomenuté vrstvy nacionalistické omezenosti a komplexy provinciálnosti se oživují jen proto, aby vstoupily do politického boje proti Karlu Schwarzenbergovi. Kdo si nepřeje jeho volbu, staví se do jednotné fronty, která spojuje Zemana s Klausem, temné české katolické pseudokonzervativce s anarcholiberály a Bobošíkovou s komunisty. Pod rouškou dobré ideje chránit národ, který milujeme, se na světlo vytahují lehce zneužitelné myšlenkové prefabrikáty ze starých časů. Zkreslují se citáty z knih, překrucují se výroky, na politickém nebi se malují neexistující čerti.

To se v politice děje ustavičně, je to průvodní rys politického života nejen u nás. Důležité však je, jaké ideje se vytahují, jaký obsah se tím dává politickému boji. Úroveň politického falšování a zkreslování určuje úroveň celé politické pře. Schwarzenberga může každý kritizovat, jak chce, nikdo z něj ale bez trapnosti nevykouzlí jakéhosi spřísahance nacismu či odrodilce od češství.

Další pokleslá volba prezidenta

Hlavní bojovníci proti nečeskosti kandidáta Schwarzenberga, Zeman i Klaus, vtahují do boje argumenty, které sami před časem odmítali. Teď se jim zdá, že se hodí. Je to omyl, hodí se jen ke snížení úrovně politického boje o hlavu státu. Někdo zvolen bude, ale trapné okovy vybuzeného nacionalismu tu zůstanou. Džina vyhnali z lahve a jeho opětné uvěznění bude těžké.

To si prezident ani lídr levice neuvědomují - jim samým bude ten džin, až se vypaří jeho momentální užitečnost, překážet. Aby bylo jasno, myslím nacionalismus šovinistický, který dává národnosti přednost před lidskostí, kompetencí, výkonem, demokracií, humanismem. TGM mluvil o tom, že neexistuje otázka ženská, existuje jen otázka lidská.

Máme v hlavách mnoho omylů. Švanda dudák šířil ideu, že doma hrají dudy mnohem lépe než v cizí zemi. Věříme, že kdo opustí vlast, zahyne. Kdo ale chce něco o vlastenectví slyšet, ať jde ke Karlu Havlíčkovi Borovskému. Už tam se dočte, že dudy hrají lépe tomu, kdo na ně umí lépe hrát. S tím vlastenectví nepohne. Jak kostka cukru v kafi, říká prezident Klaus, se rozplynout nesmíme. Rozplynuly se národy, které se neosvědčily či ztratily vůli k vlastnímu svérázu. Osvědč se, nebuď cukr, nemusíš se pak kafe bát. Když nemáš co nabídnout, nikdo tě před rozpuštěním v kafi neuchrání.

Dedera a zlaté hodinky

Divadelní režisér Jan Grossman psal, že velikost národní existence je v tom, jak dokáže ze své jedinečné domácí národní zkušenosti učinit zkušenost všelidskou. Je to rozumná definice nacionalismu. Otevřeného ven, nikoliv obrněného za hradbou. TGM dával nejlepším studentům zlaté hodinky. Dostal je i vnuk policisty Dedery, který zatknul Havlíčka a odvezl ho do exilu. Protimasarykovská nacionalistická politika spustila ohromný křik: komu to tatíček Masaryk dává hodinky. Že Dederův vnuk skvěle studoval, v křiku zaniklo.

Ostatně než se z Masaryka stal tatíček, byl také cizí: hanobil národ v boji o nepravost Rukopisů, pomáhal Židům během procesu s Hilsnerem, vzal si cizinku a podle spekulací byl sám čertví jakého nečeského původu.

Jít do voleb s heslem "nežil tady s námi, je cizí" je nešťastné a nebezpečné. Prezident Klaus ani občan Zeman takto nezačínali. Chtějí tak končit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video