Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Lepší je ďábel, kterého známe, říkal Rusnok

  17:43aktualizováno  17:43
Většina veřejnosti by si to nepřála, zdůvodnil Miloš Zeman, proč nedal šanci sestavit vládu Miroslavě Němcové se 101 poslanci, kteří ji podporují. Vybral si Jiřího Rusnoka. Levicoví voliči teď asi Zemanovi tleskají, že po Petru Nečasovi půjdou z vlády pryč i Miroslav Kalousek a další. Tuší ale, koho jim vlastně Zeman jako premiéra nadělil?

Exministr financí Jiří Rusnok přijel na Pražský hrad na jednání s prezidentem Milošem Zemanem. (25. června 2013) | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

"Lepší je ďábel, kterého známe," vysvětloval Rusnok MF DNES, proč před deseti lety jako ministr vlády ČSSD volil prezidentem Václava Klause z ODS. Z vlády ho hned poté Vladimír Špidla vyhodil a Rusnok s ním pak neúspěšně bojoval o předsedu sociální demokracie.

Penzijní spoření ve fondech povinně a jen jednu DPH

Střih, jsme o několik let dál. "Pro mladé lidi se měla zavést povinnost," popisoval Rusnok, ještě nedávno prezident Asociace penzijních fondů, jednu ze svých výhrad k penzijní reformě Nečasovy vlády. Hlasí se i k tomu, že DPH by měla být jen jedna. Kdo vidí rozdíl mezi názory Rusnoka a Kalouska na dvě vcelku důležité věci, ať se přihlásí. Ale kolik obdivovatelů Miloše Zemana takové věci tuší?

V ekonomice stejně vždy nakonec převažují udržitelná a pragmatická řešení, říká také Rusnok. Přijmout pozici premiéra ve vládě, která se neopírá o žádnou dohodu se stranami v Poslanecké sněmovně a nemá šanci získat důvěru, to ale vůbec nevypadá jako politicky udržitelné a pragmatické řešení.

Rusnokova vláda, ještě než nezíská důvěru poslanců, udělá Zemanovi dobře tím, že navrhne poslat do Moskvy jako velvyslance Vladimíra Remka a do Bratislavy Livii Klausovou. Odboráři se také zaradují, že nová vláda zvýší minimální mzdu. Ale na to, že připraví radikálně jiný rozpočet než Nečasova vláda, který by měl šanci projít, mohou Rusnok i Zeman zapomenout.

Předpokládejme, že skupina voličů Miloše Zemana v prezidentské volbě a množiny voličů ČSSD a KSČM se významně protínají. Jakpak asi voliči těchto stran přijmou, že zatímco jejich strany celkem legitimně volají po předčasných volbách, Zeman se tím nezatěžuje?

Jeho Strana práv občanů Zemanovci ještě zjevně není na nové parlamentní volby připravena a potřebuje čas. To, že se v Rusnokově vládě objeví někdo, koho bude chtít SPOZ zviditelnit a pak poslat do voleb, je dost pravděpodobné. Jedním z takových lidí může být Martin Pecina, pravděpodobný lídr Zemanovců v příštích volbách v Moravskoslezském kraji.

Zeman na válečné stezce proti stranám

Zeman vykročil na válečnou stezku proti politickým stranám. Ty se to ale nemusí nechat líbit. Pokud teď pravicoví politici čekají, že až Rusnokova vláda nedostane důvěru, dá Zeman při druhém pokusu šanci Němcové, je to naivní a hodně optimistické očekávání. Nic takového nejspíš nebude, žádná druhá šance.

Zejména TOP 09, jejíž preference jsou vyšší než ODS, nemá moc na co čekat. Čím později budou volby, tím více času na přípravu na ně dostanou nejen nové politické projekty, ale také Rusnok a Zeman. Třeba na rozhodnutí o tom, zda mají dostavět Temelín Rusové nebo Američané. A čím déle budou strany s rozpuštěním Sněmovny otálet, může mít prezident Zeman pocit, že sestavovat vládu bez ohledu na to, kdo má jakou sílu v parlamentu, je normální. Není.

Systém bez kontrolních zpětných vazeb degeneruje, řekl Zeman v Senátu asi tři hodiny před tím, než jmenoval Rusnoka premiérem. Mluvil o tom na konferenci o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ale jako kdyby mluvil zároveň o sobě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.