Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Nečas vede méně prohnilé proti více prohnilým

  9:13aktualizováno  9:13
Víkendový kongres ODS, který obměnil nejužší stranické vedení a předsedou zvolil Petra Nečase, byl prvním krokem změn. Otázkou je, zda na ně navážou i další, anebo zda nedojde k pomstě "kmotrů", jak se přezdívá vlivným podnikatelům napojeným na stranické struktury.

Předseda ODS Petr Nečas. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Před třemi měsíci měla ODS předsedu Mirka Topolánka, pět místopředsedů a byla součástí parlamentní hlasovací menšiny. Nyní má za předsedu Petra Nečase, pět jiných místopředsedů a sestavuje vládu. Čím je tato dynamika změn nesena a jaká jsou její rizika?

Nečasovské změny v ODS, které se zatím demonstrují personálními změnami ve vedení a návratem k „politickému vidění politiky“, mají drtivou podporu u voličů, většiny členů, ale střední stranická garnitura je z nich spíše vystrašena. Proč?

Končí éra kmotrů v ODS?

Regiony, v nichž ODS ovládají kmotři, dostaly "výprask"

V ODS se zhruba od roku 2005 ustálil systém stranických bossů, kteří si krok za krokem privatizovali veřejné zájmy. Jejich moc vycházela z toho, že během pěti let uměle nafoukli členskou základnu o několik tisíc lidí a prostřednictvím těchto mrtvých duší manipulovali všechna nominační a jiná rozhodnutí. Do funkcí pak dosazovali své lidi. Hlavním cílem nečasovské revoluce proto musí být demokratizovat rozhodování v ODS.

Odpolitizování politiky

Chceme-li Topolánkovu éru v ODS charakterizovat jejími idejemi, může mít jediné označení: šlo o období, kdy došlo k totálnímu odpolitizování politiky a zájem se zaměřil jen na pragmatické rozdělování a přerozdělování veřejných prostředků. Tato atmosféra postupně z ODS vyhnala stovky tradičních „ódéesáků“, kteří byli nahrazeni účelovými členy, jimž nevadilo být součástí stranických hlasovacích mašinerií.

V roce 2008 dokonce bossové a jejich satelity získali většinu na výkonné radě ODS a začali ohrožovat i tehdejšího předsedu Topolánka, který se proti tomu ohradil, přestože tento systém spolu vytvořil.

Zajímavé je, že kdyby dopadly letošní parlamentní volby jen trochu odlišně, byli bossové rozhodnuti na výkonné radě prohlasovat proti vůli Petra Nečase velkou koalici s ČSSD. V tu chvíli by měl předseda ODS jedinou možnost - vyhlásit jim otevřenou válku, svolat kongres a obrátit se přímo na členy ODS. Takto může dělat změny postupně.

Revoluce neskončila

Tento moment ukazuje, že nečasovská revoluce v ODS zdaleka neskončila, přestože v nově zvolené výkonné radě má Nečas mírnou většinu. Velkým otazníkem například zůstává poslanecký klub, o jehož orientaci nikdo nic spolehlivě neví. Revoluce bude také úspěšná za předpokladu, když personální a politické změny dojdou i na kraje a okresy. Zatím je má za sebou jen jižní Morava, a to ještě jen zčásti.

Podle prvních reakcí na pražském kongresu sice mnozí funkcionáři formálně Nečasovi tleskají, ale odmítají měnit kandidátky před komunálními volbami. Revoluce skončí na mělčině, když voliči a členové zjistí, že na úrovni obcí, měst a krajů se praktikuje stejná politika, jen s jinými centrálními hesly.

Nejvíce systém bossů jako skutečných tvůrců stranických většin zakořenil na Ústecku, v Praze a v jižních Čechách. Na Ústecku se však jedná o autentický projev tamní společenské kultury. Ani pětašedesát let po válce, kdy došlo k vyhnání většinového německého obyvatelstva, zde totiž nevznikla plnohodnotná společenská struktura.

Vzorce chování tam mají blíž Ukrajině nebo Rusku, kde symbolem úspěchu je stále rychlokvašený podnikatel s řetězy na krku, stavící si dům v chráněné krajinné oblasti. Není náhodou, že právě v tomto kraji operoval Berkův gang a že je zde nejvíce podvodných konkurzů, které často iniciovali straničtí bossové.

Politické spektrum, ať už jde o ODS nebo ČSSD, je tam od sebe k nerozeznání, neexistují tam alternativní elity, takže všichni politici tam fakticky vytvářejí jednu velkou lumpenproletářskou stranu moci.

Odlišná situace je u občanských demokratů v Praze a v jižních Čechách, kde stranické garnitury bossů vytvořily stranu uvnitř strany. Nečasovské změny jsou zde možné po porážce těchto skupin v komunálních volbách.

Předseda sjednotitel

Předseda ODS a zřejmě i budoucí premiér Petr Nečas zatím krouží mezi těmito různými zájmy velmi obratně. Velmi pragmaticky se před kongresem spojil s méně prohnilými proti více prohnilým a způsobil hlasovací revoluci ve vedení občanských demokratů, která kopíruje nálady a preference lidí v době voleb.

Velmi přesně také pochopil jednu věc, jejíž nedodržení zlomilo vaz Jiřímu Paroubkovi -předpokladem silné ODS (a ČSSD) je spojení všech myšlenkových proudů. Jinak řečeno, Jiří Paroubek byl nejsilnější, když uzavřel separátní mír s Milošem Zemanem. Když se ho před dvěma lety rozhodl vypudit z organismu ČSSD, utrhl tím i kus vlastní voličské základny.

Podobnými motivy je neseno Nečasovo úsilí získat zpět přízeň a loajalitu Václava Klause, který reprezentuje silný názorový proud v ODS a může dát jeho vedení další legitimitu. Navíc platí, že bývalý předseda vně je nebezpečnější než uvnitř.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.