Životnost ministerských předsedů není sice tak jepičí jako v Itálii v osmdesátých letech, žádná sláva to však není. Má Petr Nečas šanci na celé čtyři roky?
Funkcionář, nebo revolucionář?
Petr Nečas se netají tím, že ODS je do jisté míry jeho strana, protože v mnoha ohledech vymýšlel poslední dobou její ideje. Ale stejně platí, že on sám je mužem ODS. Jeho životopis není životopisem spasitele, nýbrž snaživého ctižádostivého a schopného funkcionáře. Má čistit stranu, jejíž špínu dokonale zná, ačkoli podle všeho do ní není namočen.
Teoretický fyzik, jeden z paličatých moravských politiků, budoval uvědoměle svou stranickou kariéru. Už v roce 1995, jako velmi mladý muž, byl prvním náměstkem ministra obrany. Kde získal tento noblesní, prvorepublikově působící sportovec s věčným úsměvem zálibu ve vojáčcích? Byla to díra na politickém trhu. Odborníci na armádu chyběli. Nečas se odborníkem s příslovečnou pílí stal a otevřely se mu dveře do světa velké politiky. Poněkud se přivřely, když nejprve přijal a pak zase nepřijal místo v poslední už potácivé Klausově vládě. Prý kvůli rodině. Nebyla jednou z příčin i chladná úvaha? Co když si spočítal, jak kabinet dopadne, a nechtěl u toho pádu být?
O pár let později se střetl s Topolánkem o místo předsedy ODS a byl poražen. Pod Topolánkem však sloužil loajálně jako místopředseda, i když kongres od kongresu vždy poněkud ztrácel. Vytýkali mu nevýraznost a nedostatek vůdcovských schopností.
Petr Nečas je v mnoha ohledech politickým protikladem Mirka Topolánka. Konzervativní, spíš lovec než střelec, muž kompromisu. Přesto byl Topolánkovi věrný skoro až do poslední chvíle. Necelý týden před slavným rozhovorem tehdejšího premiéra pro gay časopis o Češích a Židech mi o Topolánkovi řekl: "Topolánek působí na lidi ve vlnách. Jednou je naštve, pak si řeknou, že je dobrý, pak je zase naštve. Ale teď hodně jezdí, působí pozitivně."
Jen o pár dnů později měl Petr Nečas odvahu si nejsilněji říci o místo po padlém předsedovi. Byla to na jednu stranu odvaha, na druhou stranu možná poslední šance, jak získat místo na vrcholu, o které vždycky usiloval.
Suchar, nebo štramák?
"To budeme mít sympatického premiéra!" řekla mi jedna nevolička ODS, když se dozvěděla, že prezident pověřil Nečase. Volič ODS, obchodník, dodal: "Nečas asi na sobě hodně pracuje. Dřív byl takový rozplizlý, teď si asi najal mediální poradce. Líbí se mi."
Nálepky se v politice smývají těžko. Tím spíš, že je na vás chtějí soupeři přilepit co nejpevněji. Nečas má pověst nudného patrona. Sám o sobě rád prohlašuje, že je "konzerva". Jeho projevy na kongresech ODS byly možná jednou z příčin, proč ztrácel mezi spolustraníky body. Sice myšlenkově solidní, ale nevýrazné, bez přirovnání, bez důrazu.
Na druhý pohled však Nečas nepůsobí dojmem nudného člověka. Nesměje se sice nahlas a na celé kolo jako Topolánek, ale směje se často. Používá slovní hříčky a vtipy. Převažuje však věcnost a snaha být vždy kompetentní, a pokud možno zdvořilý. Z armády se šťastně přeorientoval na problematiku práce a sociálních věcí. Sice k nelibosti socialistů, ale velmi úspěšně vedl ministerstvo pod Topolánkem. Na rozdíl od mnoha politických tlučhubů, kteří se chlubí svou odborností, je jasné, že vždy ví, o čem mluví.
Vůdce, nebo měkkota?
Čtení z tváře je dnes populární. Okultistka by možná řekla, že slabší brada a věčný dětský úsměv, stejně jako tvář bez vrásek, svědčí o malé vůli. Asi by se spletla. Petr Nečas vždycky šel za svým cílem. Zvládal nekonečné schůze, intriky a podrazy. V souvislosti s politikou mluví Karel Schwarzenberg správně o řemesle. Premiérský pověřenec rozhodně není žádný učedník.
Je však vůdce? Paroubek se do role vůdce dokázal vcítit, když uchopil moc, která ležela na zemi. Až letos voliči prohlédli, že to, co mu do skutečného vůdce chybělo, naháněl zarputilostí a silnými slovy. Nečas se také dostal k moci s odvahou, ale lehce. Řídil sice ministerstvo, ale skutečné vůdcovství neokusil. Nebude intrikánská ODS a zároveň vláda s nevyzpytatelnými véčkaři trochu moc?
Čistit stranu, slepit kabinet, prosadit klíčové reformy, to je docela dost. Petr Nečas je snad první český premiér, který nepůsobí ani jako náfuka, snílek, hlupáček, poučovatel, macho či kombinace toho všeho. Působí jako normální chytrý člověk. S jakou pověstí odejde? A kdy?
