Křesťané se stali cílem bombových útoků v Tantě severně od Káhiry a Alexandrii...

Křesťané se stali cílem bombových útoků v Tantě severně od Káhiry a Alexandrii (9. duben 2017). | foto: AP

KOMENTÁŘ: Egyptský boj proti terorismu v duchu hesla „jinak a lépe“

  • 6
Bombové útoky v egyptských kostelích ze začátku dubna, namířené proti křesťanské menšině Koptů, vedly k několika opatřením současného režimu. Přijaté kroky ale nezavdávají důvody domnívat se, že egyptský stát má eminentní zájem učinit z ochrany této desetiprocentní náboženské komunity jednu ze svých priorit, píše v komentáři pro iDNES.cz Nataša Kubíková.

Spíše se zdá, že smrtelné incidenty v Tantě a v Alexandrii otevřely prostor pro další posilnění bezpečnostního aparátu v zemi, teď již v kontextu tzv. výjimečného stavu.

Po událostech s více než čtyřiceti mrtvými a desítkami zraněných (o útocích jsme psali zde) egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí při schůzce s hlavním představitelem koptské církve, papežem Tavadrosem II. veřejně sdělil, že se vláda vynasnaží najít pachatele těchto útoků.

Nic víc, nic méně.

Podle všeho se zdá, že tímto politická agenda pro ochranu křesťanské menšiny v zemi končí. Otázka bezpečnosti Koptů se jednoduše přenese na úroveň celonárodního boje proti terorismu, a to takovou formou, která dovoluje revitalizovat mocenské struktury současného režimu.

Nový dekret, nová rada

V reakci na výbuchy ve dvou městech na sever od Káhiry se prezident Sísí rozhodl vydat dekret, kterým založil novou Nejvyšší radu pro boj s terorismem a extremismem. Jejím cílem bude vytvářet národní strategii pro boj s terorismem a přijímat rozhodnutí pro její implementaci. Rada bude také vydávat konkrétní protiteroristická opatření a má sloužit ke „koordinaci mezi bezpečnostními úřady pro efektivní dosažení bezpečnosti a stability“ v zemi.

Nabízí se otázka, zda takováto forma boje proti ozbrojeným hrozbám státu předtím neexistovala a byla doposud pouze fabulována. Vždyť od momentu, kdy Sísí kandidoval na prezidentský úřad, se nemluví o ničem jiném než o národní strategii boje proti terorismu. Není tedy jasné, kdo tuto strategii vytvářel. A tak režim zřizuje další úřad. Nanovo a lépe.

Nataša Kubíková

Nataša Kubíková

Nataša Kubíková je doktorandkou politických věd na Škole orientálních a afrických studií (SOAS) v Londýně. V současnosti žije v Egyptě.

Otázkou se také stává zdůrazňovaná koordinace mezi bezpečnostními orgány v boji proti terorismu. Není jasné, jaké úřady se mají podílet na oné před útoky často citované národní strategii.

Mluvíme zde tedy spíše o centralizaci moci pod taktovkou zdánlivě nových institucí. Mise této Nejvyšší rady a vágnost popisu její práce naznačují, že režimu jde spíše o rozšíření loajálních větví mocenského aparátu.

Nejde pravděpodobně o nic jiného než neutralizaci dosavadních, méně spolehlivých lidí, a dosazení „těch správných“ na rozhodující místa. Nejvyšší rada bude totiž složená z ministrů, šéfů státního aparátu pro boj s terorismem a expertů ze všech oblastí. Mocenský aparát se tak stává až nepřehledným, hranice pravomocí jednotlivých úřadů jsou nezřetelné.

Podobné je to i v mediální oblasti, kde Sísí dekretem nahrazuje existující kontrolní a regulační orgány pro tisk, rozhlas, televizi a internet domněle novými a dále rozšiřuje jejich pravomoci. Bujení byrokratického aparátu v duchu „jinak a lépe“ staví i v této sféře potřebu loajality jednotlivých zástupců moci do centra pozornosti.

Chybějící politická vůle k celonárodní strategii pro sociální rozvoj v zemi dlouhodobě vázne.

Nový rozměr násilí vůči Koptům

V daném kontextu nelze očekávat, že ochrana Koptů proti diskriminaci, tedy politika, která vyžaduje dlouhodobý strategický plán na mnoha úrovních, bude mít jiný příběh. Egyptští experti tvrdí, že násilí vůči Koptům již získalo nový společenský rozměr, kde nedůvěra a rozbroje mezi muslimskými a křesťanskými sousedy narůstají a projevují se již v každodenních konfliktech na ulicích, často s tragickými důsledky.

Současný režim na to ale odpovídá tím, že jednoduše všechno zaobalí do vágně formulovaného boje proti terorismu, tentokrát již zdánlivě „efektivního“. Po všech těch tisícovkách odsouzených a desítkách, možná stovkách bojových operací, jde teprve teď vytvářet „národní strategii pro boj proti terorismu a extremismu“.

Možná až teď na to bude mít ty správné lidi a struktury. A pomyslná novost několika úřadů v návaznosti na vážnost dubnových útoků tomu možná dodá nádech serióznosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video