Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Padne-li na vás deprese, vraťte se o čtvrtstoletí zpět

  11:33aktualizováno  11:33
Čtvrtstoletí po změně režimu je nejvyšší čas přestat brát politiky jako nedotknutelné modly a režiséry našich životů. Takoví nejsou. Jsou to jen tu lepší, tu horší správci svěřených úřadů. Pár let budou sloužit a pak zase půjdou někam jinam, píše ve svém komentáři ředitel redakce MF DNES Jiří Kubík.

Sametová revoluce, demonstrace v den generální stávky na Národní třídě v Praze. - Sametová revoluce, demonstrace v den generální stávky na Národní třídě v Praze. | foto: ČTK

Nenechme si vnutit špatnou náladu a více se na sebe usmívejme.

I když se s bývalým prezidentem Václavem Klausem ne ve všem shodnu, se vzkazem, jímž zakončil novoroční poselství, musím souhlasit. Vstoupit do roku 2014, kdy oslavíme čtvrtstoletí znovunabyté svobody a demokracie, a trpět přitom depresemi z toho, kam ten svět proboha spěje, není na místě.

"Václav Havel před 24 lety řekl, že naše země nevzkvétá. Je trochu smutné, že si dnes můžeme tuto větu opět vypůjčit – naše země zase nevzkvétá," uvádí Klaus a správně dodává: "Naše země je ale podstatně jiná a lepší."

Není všechno ideální, nikdy nebudeme žít ve světě samých Mirků Dušínů. I padouši se bohužel čas od času dostanou do míst, kde můžou škodit. Tak to prostě je, ale důvod k zoufalství to není.

Leden 1989: lidé vyšli do ulic

Zoufalstvím by bylo, kdybychom přišli o možnost se takových padouchů ve svobodných volbách zbavovat a vybírat si podle vlastního gusta jiné. Kdybychom přišli o možnost svobodně říkat, co si myslíme, nadávat na "vrchnost" a nebát se přitom, že kvůli tomu přijdeme o práci a děti nám vyhodí ze škol.

Záměrně tu zmiňuju to, co právě před čtvrtstoletím vehnalo některé lidi do ulic, aby při takzvaném Palachově týdnu dali najevo svůj hlasitý protest proti komunistické nadvládě. Komunistická policie je za to ztrestala obušky a vodními děly, některé dokonce poslala za mříže.

Ne, milé děti, nevzpomínám tady na poválečnou, emocemi rozedranou epochu našich dějin. To jsou vzpomínky na nedávnou minulost, kterou si musí vaši rodiče velmi dobře pamatovat. Jen se jich zeptejte.

Nevěřte, že bývalo lacino

Nevěřím na všeobecné znechucení a nadávání na dnešní poměry. Chápu, že když přijdete o práci a novou těžko sháníte, na náladě to nepřidá. Ale šmahem shodit v tu chvíli všechno, co se tu za posledních pětadvacet let povedlo, je krutě nespravedlivé.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jana Bendová: Třináctka je za námi, nebyla zlá
  • Antonín Rašek: Stropnický na obranu. Asi to má rád horké
  • Jiří Štický: Hry letos určitě budou, snad i ten chléb
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Statistická data mluví jasně: životní úroveň včetně reálných mezd za tu dobu všem vzrostla.

Až vás bude třeba někdo v hospodě přesvědčovat, jak kdysi bývalo lacino, vpalte mu toto srovnání: pivo v roce 1989 stálo 2,50 a průměrný Čech si mohl za průměrný plat pořídit 1 268 lahví. Nyní stojí v průměru 10,50 a za průměrný plat se dá koupit lahví 2 365.

Ne, v nedostupnosti zboží či rostoucí chudobě obyvatel latentní skepse Čechů vážně nevězí. Jde tu spíš o nedůvěru v politické elity, což ostatně potvrdil výsledek mezinárodního výzkumu Naděje 2014, jehož se zúčastnilo na čtrnáct set českých respondentů: ačkoliv na ekonomiku, národní politiku a sociální otázky pohlížíme s pesimismem, svůj život v novém roce vidíme optimisticky – naději vkládáme sami v sebe, ve své životní partnery, přátele a lidi, kteří nám mohou být vzorem.

Je-li to tak, pak to s námi ani v tom roce 2014 nebude zlé. Jako by se už lidé nechtěli upínat na jakési dobroděje z vyšších míst.

Čtvrtstoletí po změně režimu je taky nejvyšší čas přestat brát politiky jako nedotknutelné modly a režiséry našich životů. Takoví nejsou. Jsou to jen tu lepší, tu horší správci svěřených úřadů. Pár let budou sloužit a pak zase půjdou někam jinam. Oni se střídají, my si jdeme dál po svých.

Copak si někdo vážně může myslet, že dnešní hlava státu, Miloš Zeman, určuje či ovlivňuje naše životy? Obdivovaní a často idealizovaní lídři typu Václava Havla se rodí z přelomu dějinných epoch, ale ten už je dávno za námi. Teď žijeme všední realitu se všedními "úředníky". Bohudík.

2014: takové normální střídání vlád

Už brzy nás čeká vládní střídání. Po osmi letech vlády pravice se kormidla ujme levicový premiér. Leccos se svou vládou promění, něco starého zruší, něco nového zavede.

Ti, kteří vládli dosud, ho budou kritizovat a říkat, že oni byli lepší. Pak se to jednou zase vystřídá. Normální provoz v normální demokratické zemi. Má se z něj někdo hroutit?

Kdyby na vás přese všechno v novém roce padla úzkost, přečtěte si třeba jen dokument Několik vět z června 1989. Hned poznáte, čeho se lidé u tehdejších mocipánů marně domáhali a co přitom už dneska považujeme za banality: respekt ke svobodným názorům, k požadavkům věřících, k životnímu prostředí... To byla ta pravá deprese!

Komunisté sice patří historii, přesto je dobré nezapomínat. Přinejmenším právě proto, abychom si nedělali těžkou hlavu z dnešního "provozu". Šťastný nový rok!

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.