Mluví se o tom od loňských sněmovních voleb, ale v poslední době je to už do očí bijící. Náklonnost, spojenectví, mocenský pakt - říkejme tomu, jak chceme, ale názorové i politické blízkosti prezidenta Miloše Zemana s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem si už nelze nevšimnout.
V posledních dnech to dokonce mezi Hradem a vládní Strakovkou funguje tak, že ať premiér Bohuslav Sobotka a jeho socialisté udělají cokoliv, jsou za to z hradních výšin vypeskováni. Ze stejných oken se však ozve uznalý potlesk, špitne-li něco ministr financí.
Účelové spojenectví
Babišem narýsovanou dohodu o budoucnosti Dolu Paskov označil Zeman za "mistrovský kousek", zatímco plán ministra průmyslu Jana Mládka spláchl coby "projev bezradnosti". A jako z udělání ve chvíli, kdy se šéf státní kasy hlasitě řeže s ministrem zdravotnictví o peníze, pranýřuje hlava státu bílý resort jako černou díru na peníze.
V minulosti už byly podobných projevů spřízněnosti mraky. Zeman chválil Babišův kurz proti daňovým únikům, investování státních miliard na účtech ČNB, zastával se jeho souběhu podnikání s politikou nebo sám vymyslel právní kličku, jak při jmenování vlády nepožadovat po druhém muži kabinetu lustrační osvědčení.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Proč Zeman nasměroval své sympatie z celého politického spektra právě k Babišovi? Co mohou mít společného levicový prezident a dlouholetý předseda strany proletářů s majitelem obřího podnikatelského impéria? Jde tu tedy jen o účelové spojenectví, anebo je za tím něco víc?
Účelová spojenectví uzavírá Zeman často a rád - a ani Babišovi jako pragmatickému byznysmenovi nejsou proti srsti. Společných zájmů by se našlo dost a jejich středobodem je nepochybně osoba Bohuslava Sobotky.
Pro Zemana je to premiér, kterého si bytostně nepřál a jehož jméno má dodnes v balíčku karet sedmadvaceti zrádců z hradní volby v roce 2003.
Pro Babiše je zase Sobotka politický konkurent, hlavní vládní rival a vyznavač odlišné fiskální koncepce společného kabinetu. Trojúhelník tří aktuálně nejmocnějších mužů české politiky Zeman–Sobotka–Babiš je přitom vystavěn tak, že pro dvojice Zeman-Sobotka a Sobotka-Babiš platí: čím větší moc získá ten druhý, tím menší moc budu mít já. Pro zbývající dvojici Zeman-Babiš tak přímá úměra rozhodně neplatí, spíš se blíží úměře nepřímé, takže ke spojenectví právě těchto dvou mužů logicky dojít muselo.
Zalíbení ve vládě silné ruky
Navíc se zdá, že v tomto případě nejde jen o spojenectví ryze účelové, minimálně je tu účelovost okořeněna normální lidskou náklonností. I když mezi nimi dříve, v jejich minulých rolích, padla i silnější slova, dnes Zemanovi Babiš zjevně imponuje a ten zase prezidenta minimálně respektuje jako schopného politického hráče.
Není to však takové překvapení, jak by půdorys "proletářský vůdce versus oligarcha" naznačoval. Předně Zeman nikdy nebyl pravověrným sociálním demokratem, spíše levostředovým liberálem a individualistou, vyznávajícím silné autority. Tradičně mu imponují, bez ohledu na politickou orientaci, persony jako Putin, Blair, Fico, Klaus či naposledy Orbán. Z dvojice Sobotka-Babiš proto už čistě z hlediska lidské nátury mohl těžko volit jinak.
Tandem Zemana s Babišem je výhodný pro oba jeho účastníky. Prezident volebním neúspěchem strany Zemanovců a povolební blamáží Haškova křídla v ČSSD přišel o spojence na parlamentní i vládní půdě. Spojence přitom potřebuje: v klidnějších časech, kdy není hybatelem dění v zemi, nemá ústavní sílu na to, aby vedl sám velké bitvy.
I Babišovi se ale želízko na Hradě může hodit. Už proto, že ať už budou příští parlamentní volby kdykoliv, bude v tu dobu stále prezidentovat - a tím také jmenovat nového premiéra - právě Zeman.
Zemanovo medvědí objetí
Směrem ke společnému rivalovi, premiéru Sobotkovi, může tandem Zeman-Babiš vyústit v cokoliv včetně pádu vlády a předčasných voleb, stačí třeba jen pořádně rozehrát kauzu privatizace OKD. V čele preferencí je dnes hnutí ANO, ostatně Babišovu premiérskou nominaci by Zeman obhájil i bez voleb, vždyť je to nejpopulárnější politik a strana za ním stojí jako jeden muž.
Vidí-li Babiš dál než za roh, pak chápe, že spojenectví se Zemanem je dvousečná zbraň. Oslabovat premiéra znamená posilovat prezidenta, což by nemuselo být výhodné v situaci, kdy by v čele vlády stál on sám. Když se loni po volbách Babiš proti Zemanovi a Haškovi postavil rezolutně za Sobotku a tím ho asi politicky zachránil, bylo zjevné, že si riziko prezidentovy náruče po čertech uvědomuje.
