Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Rusko v pozici pyromana, který zapálil oheň, aby mohl hasit

  13:41aktualizováno  13:41
Za necelý týden si připomeneme 23. výročí neúspěšného pokusu o svržení Michaila Gorbačova a za osm dní vzpomeneme na okupaci z roku 1968. Scénář ruského vpádu by se přitom mohl brzy zopakovat i na Ukrajině.

Ruský konvoj směřující na Ukrajinu nese vlajku Červeného kříže, mezinárodní výbor humanitární organizace však o jeho obsahu nemá informace. (12. srpna 2014) | foto: Profimedia.cz

Nabídka pomoci trpícím je, respektive by být měla, v naší kultuře něčím zcela automatickým a přirozeně správným. V souvislosti s oznámením Moskvy, že na východní Ukrajinu vysílá konvoj s humanitární pomocí, je však třeba mít se na pozoru, a to hned z několika důvodů.

Dle sdělení ruských médií se kolona 280 automobilů s nákladem potravin, léků, vody, agregátů na výrobu elektřiny a spacích pytlů vydala v úterý ráno na cestu z Alabina v Podmoskevské oblasti a míří na hranici mezi Ukrajinou a Ruskou federací.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jana Blažková: Změňte zákon hned, má-li spasit děti z Klokánků
  • Zuzana Kubátová: Benešův osud v ČEZ visí na tom, jak ořeže náklady
  • Roman Prymula: Víme, jak na ebolu. Panika je zbytečná
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Dle oficiálního sdělení Moskvy bude cesta trvat několik dní, o konkrétním místě určení se bude vyjednávat jak s Ukrajinou, tak s Mezinárodním výborem Červeného kříže. Předpokládejme, že hlavním důvodem pro několikadenní cestu není katastrofální stav ruských silnic - vzdálenost je zhruba tisíc kilometrů a cesta by neměla trvat déle než dvanáct hodin - ale snaha dohodnout se s ostatními aktéry.

Právě v tom je však první problém, neboť v době, kdy Vladimir Putin oznámil předsedovi EK Barrosovi, že Rusko konvoj vysílá, přičemž si prý neodpustil poznámku, že doufá, že EU nebude házet klacky pod nohy, údajně již vše mělo být dohodnuté.

Šéf ruské diplomacie Lavrov tvrdil, že Kyjev byl informován a souhlasí, ale v úterý ráno kyjevská vláda oznámila, že žádný ruský konvoj na své území nepustí. Právě tak Červený kříž vydal během pondělí a úterý hned několik oznámení, v nichž sdělil, že nemá konkrétní informace, s konvojem zatím nemá nic společného, a uvedl, za jakých podmínek (striktní neutralita, nezávislost a nestrannost) lze s jeho eventuální součinností počítat.

Byli jsme svědky nedorozumění v komunikaci, nebo se jedná o typickou ukázku toho, jak se Rusko chová v mezinárodní komunitě? Tedy nikoli snaha vyjednávat a ladit podmínky s partnery, ale oznámení vlastního stanoviska a automatické očekávání, že Evropská unie, Červený kříž či kdokoli jiný - snad s výjimkou USA a Číny - bude souhlasit?

Trojský kůň?

Druhým, nesrovnatelně zásadnějším problémem je fakt, že humanitární katastrofa na východní Ukrajině by buď nevypukla vůbec, nebo by nedosáhla těchto rozměrů, nebýt aktivního ruského vměšování. S výjimkou nešťastných regionů až dosud na Ukrajině došlo k nejhorším excesům na Majdanu a v Oděse, ale ani na jednom místě situace, ani vzdáleně, nepřipomíná například Luhansk.

Rusko se tak ocitá v pozici pyromana, který zapálil oheň jen proto, aby následně mohl hasit... Švédský ministr zahraničí Carl Bildt upozornil, že „Rusko dosud posílalo jen zbraně, tanky a ozbrojence a výsledkem byla smrt, zkáza a zoufalství“.

Nelze se proto divit, že mnozí mají pocit, že ruská aktivita je jen další pokus, jak Ukrajinu destabilizovat. Po zkušenosti s Krymem si totiž, bohužel, je možné představit, že „geniální šachista“ Putin, který na poloostrov vyslal neoznačené „zdvořilé lidi se samopaly“, tentokrát použije červený kříž.

Báji o trojském koni zná a strategické zájmy Ruska, jak opakovaně prohlásil, jsou důležitější než mezinárodní právo a zvyky.

Třetí možností je, že se Rusko opravdu snaží pomoci a pomoc nakonec poskytne. Konvoj má na starosti Ministerstvo pro mimořádné situace, prý jediné opravdu efektivně fungující ministerstvo v současné ruské vládě, takže náklad asi bude užitečný a distribuce, pod dohledem neutrálního Červeného kříže, účinná.

Co dál? První možností je, že se Rusko za svou dosavadní politiku tímto způsobem „kaje“. To je možné, ale nepravděpodobné. Druhou variantou je, že jednou rozmístění humanitární pracovníci se vzhledem k nestabilní situaci dříve či později dostanou do fyzických konfliktů.

Červený kříž odmítá jakoukoli ozbrojenou eskortu, ale Moskva má povinnost chránit své občany, a nakonec tedy pošle, třeba jen lehce ozbrojené, „mírotvorce“. K tomu však dojde až po několika měsících, kdy se do humanitární operace zapojí i Evropská unie, Spojené státy a další. Rusko v tu dobu opět bude spolupracovat se Západem, byť jen v humanitárním módu, což všem přinese úlevu... Všem, až na Ukrajinu, a to je přesně to, co Putin chce.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.