Mlčel, tajemně se usmíval, o problémech svých ministrů nemluvil. A když se ho na ně ptali, protože zákulisní spekulace nešlo nevnímat, pronášel věty "mám to pod kontrolou, já jsem premiér, já rozhodnu".
Překvapení přišlo ve středu 27. června po ránu. Premiér do televizních kamer prohlásil: Moje důvěra v ministra spravedlnosti Pospíšila klesla pod bod mrazu, před hodinou jsem jej odvolal.
To je základní rámec chování Petra Nečase. Introverta, který chce být tak zásadový, slušný a přímý, až se pro mnoho lidí (včetně spolustraníků z ODS) stává nečitelný a nepředvídatelný.
Netrpí-li zvláštní obsesí z toho, jak rafinovaně dokáže všechny kolem zaskočit, pak se jeho představení z minulých dnů dá vysvětlit jen neschopností mediálních poradců, kteří jej z bůhvíjakého důvodu nechávají plavat proti proudu a schytávat kritiku ze všech stran.
Další komentáře a názory v aktuálním vydání MF DNESČtěte v pondělí, 2. července
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Zdá se, že si premiér jistý handicap uvědomil. Po čtyřech dnech, kdy se proti jeho postupu stavěli i vlivní lidé z ODS, v neděli v České televizi oznámil, že i pro něj je případ Pospíšil poučením. "Přiznávám, doplácím na svou kolegialitu a loajalitu k ministrům. Většinu problémů s nimi řeším tváří v tvář, což může vést k tomu, že jejich následné odvolání je v očích veřejnosti nečekané." Příště prý bude postupovat jinak. Takovému vysvětlení by se dalo i věřit, kdyby...
... kdyby se za Nečasovým pojetím "kolegiality" neskrýval poněkud nelidský způsob odvolávání (na konci zasedání grémia ODS si na tři minuty zavolá kolegu a dlouholetého blízkého spolupracovníka a suše mu oznámí, že má padáka, že právě odváží jeho demisi na Hrad).
... kdyby v následném mediálním vysvětlování svého kroku nezačal doplňovat další důvody, proč musel Pospíšil odejít. K údajně fatálnímu rozpočtovému nezvládnutí resortu přidal ještě Pospíšilovo napojení na šedou eminenci ODS, plzeňského podnikatele Jurečka, o čemž do té doby taky nikdy nemluvil.
... kdyby se nenechal tak snadno vtáhnout do spekulací, že důvodem Pospíšilova odvolání je strach z chystaného jmenování žalobkyně Bradáčové vrchní státní zástupkyní. Na její adresu Nečas pronesl tolik nepodložených dohadů ("scházela se s Paroubkem", "její role v případu Rath se přeceňuje", "jejím zastáncem je pan Jurečko"), že teď už nikdo nepochybuje, že z této ženy má bůhvíproč nějaký mindrák.
Premiér se několikrát zmínil, že je zastáncem takzvaného vysezení. To znamená: máš-li problém, který neumíš vysvětlit, seď, mlč a čekej, až to přejde. Vysezení si Nečas naordinuje i tentokrát. A ono to vážně časem přejde. Jenže ke smůle jeho i ODS krajské a senátní volby jsou tak strašně blízko a v nich se důvěryhodnost docela hodí.
