Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

KOMENTÁŘ: Křeslo šéfa Sněmovny pro ČSSD by bylo správné gesto

  • 50
Z povolební euforie zpátky do reality. Tři parlamentní strany, které sice volby nevyhrály, ale sestavují vládu, dávaly ještě před týdnem najevo jistou velkorysost. Například v tom, že vítězná strana, sociální demokracie, by mohla mít šéfa Poslanecké sněmovny.

"Mohl by se tam objevit důstojný kandidát ČSSD. U strany, která je nejsilnější, je to možné. Odpovídá to dobrým zvyklostem," pravil před týdnem šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Po včerejší schůzce vyjednavačů vystoupil lídr ODS Petr Nečas s jiným názorem: "Spíše se kloníme k tomu, že předseda Sněmovny by měl reprezentovat sněmovní většinu." (více čtěte zde)

Původní Schwarzenbergův názor je mi mnohem bližší. Byl totiž pravdivý. Ne že by post šéfa Sněmovny automaticky vždy náležel straně, která se nepodílí na vládě, ale "dobrá zvyklost" to byla.

Například když v roce 2006 sestavil svůj kabinet Mirek Topolánek, stal se předsedou Sněmovny zástupce ČSSD. Když v roce 1998 stanul v čele vlády Miloš Zeman, poslancům šéfoval Václav Klaus.

Vláda vládne, opozice na to dohlíží. Příště si to strany třeba prohodí. Je pravda, že vždycky to tak nebylo. Když v roce 2002 vyhrála Špidlova ČSSD, sebrala všechno, vládu i Sněmovnu. Ale to bych z dnešního pohledu za dobrý zvyk nebral.

Máme-li si totiž vzít z letošních voleb něco jako poselství voličů, pak je to nejspíš nechuť k různým politickým čachrům, zprofanovaným tvářím a celkově arogantnímu chování. I proto bylo po zásluze tolik vykroužkovaných matadorů, i proto zazářily dvě nové strany. Byl to dobrý výchozí bod pro změnu politické kultury v zemi.

Proto by se jako logický krok číslo dvě jevilo přenechání jednoho z nejvyšších ústavních postů vítězi voleb, toho času opoziční straně. A to i za tu cenu, které se vznikající koalice nejspíš bojí, tedy komplikací ze strany "cizáckého" předsedy parlamentu při vyhlašováních stavů legislativní nouze v případě naléhavých reformních zákonů.

Možná je to tak, že Nečas a spol. při vyjednávání narazili na tvrdou realitu, která se jmenuje "hladové krky lačnící po funkcích". Ve vládě má být o dvě křesla méně. O ty, co zůstanou, se musí podělit elita tří stran. To je pak velká tlačenice.

Teď můžeme ještě s napětím sledovat, jak si ODS, TOP 09 a VV poradí se slibem, že parlamentních funkcí v různých výborech, podvýborech, komisích a subkomisích výrazně ubude. I to jsou posty, z kterých politikům plynou o dost vyšší platy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video