A zároveň spolehlivý zdroj naštvání pro ty, kteří nevydělávají ani třetinu toho, co zákonodárkyně a zákonodárci, a za svou dovolenou platí normální (rozuměj mnohem vyšší) ceny.
Záměr je určitě v pořádku. Poslanecký režim není zase tak náročný a platy tak mizerné, aby bylo nutné speciální zařízení připomínající někdejší ubytovny ROH. Pro výjezdní zasedání výborů, komisí a subkomisí pro kdeco mohou poslanci volit normální soukromé hotely.
LUXUS ZA 241 KORUN DENNĚ |
Jednak na tom ušetří, protože provoz a údržba obou poslaneckých hotelů po celý rok musí být z principu dražší než pronájem prostor a pokojů v hotelu. Výjezdy mohou být navíc mnohem efektivnější, protože s omezeným rozpočtem si každý výbor rozmyslí, jestli je cesta skutečně nutná. A v neposlední řadě mohou pomoci trochu oživit poněkud skomírající kongresovou turistiku v Česku. Firmy v době ekonomické recese na konferencích a výjezdních poradách obvykle šetří a hoteliéři zvyklí na slušné tržby a čilý provoz sčítají minusy. Nedávno si přede mnou majitel jednoho takového hotelu ve Špindlerově Mlýně stěžoval, že "už nejezdí ani farmaceuti, kterých se sice krize nedotkla, ale nechtějí provokovat ostatní". Alespoň částečně by tak výpadky za cudné distributory prášků mohli pokrýt volení zástupci lidu.
Pro novou koalici by prodej poslaneckých hotelů měl být dalším symbolem „konce papalášských časů“ a "nové, mravnější politiky". S těmito symboly si nastupující vládní garnitura hraje ráda. Stačí vzpomenout, že zrušení imunity a snížení platů politiků zvládla koalice ODS, TOP 09 a VV schválit nejméně čtyřikrát. Nejspíše proto, aby ta zpráva neminula žádného z voličů.
Nic proti symbolům, ty jsou jak známo v politice důležité a někdy i důležitější než samotná realita. Nicméně na to, abychom mohli uvěřit, že to Nečasova parta myslí s tím lepším politickým stylem alespoň trochu vážně, dva prodané hotely a snížený plat stačit nemůže. Na to bude potřeba vidět, jak si vládní koalice poradí s obsazováním různých postů na ministerstvech, úřadech či státních firmách (první náznaky při jmenování náměstků či úvahách o policejních funkcionářích ukazují, že to s tím očistným úsilím nemusí být tak žhavé). A také to, jak zareagují, až se ukáže, že si jejich podřízení či blízcí přihráli nějakou výhodnou státní zakázku.
Bude zajímavé sledovat, kolikrát zazní argument o "zkušených odbornících s dobrou kvalifikací" či o tom, že je třeba podezření prověřit a "vyčkat do pravomocného rozhodnutí orgánů".
Pokud na to dojde, mohou si šéfky Sněmovny ušetřit námahu s hledáním vhodné realitky.
