Hnutí STAN vsadilo před krajskými volbami na slůně.

Hnutí STAN vsadilo před krajskými volbami na slůně. | foto: Jan SalačMAFRA

KOMENTÁŘ: Věštění z předvolební mapy

  • 12
Do politického vrcholu tohoto roku, krajských a senátních voleb, zbývá přesně měsíc. Změní nějak tyto dvoje volby „druhého řádu“ českou politiku? Mohly by, zejména ty krajské.

Senátní volby jsou totiž i letos... prostě senátní volby. Jako obvykle slibují zástup bizarních figur od Josefa Váni přes Felixe Slováčka až po Aleše Hušáka, navíc tentokrát znamenají první politický křest ohněm pro islamobijce Martina Konvičku. Skutečně zajímavý souboj se však očekává asi jen v osobnostmi nabité Praze 6 a vlastně i celkový výsledek všech 27 klání je letos nadmíru nezajímavý.

Vláda téměř jistě udrží v horní komoře většinu. Jde jen o to, zda většinu prostou, k níž jí stačí vyhrát v šesti obvodech, anebo ústavní, na niž potřebuje mandátů čtrnáct. I to je však reálné. Sobotkův kabinet tak asi dovládne v poklidu s přátelsky nakloněným Senátem, i když bude po volbách jeho obraz možná ještě roztříštěnější než dnes.

Hlavní politická bitva se však za měsíc odehraje o kraje. Volby je mohou přebarvit, což se kromě jiné mocenské základny partají může odrazit i v budoucí spolupráci krajů s vládou, respektive jejich opozici vůči vládě. A efekt budou mít i nepřímý: mohou dát do pohybu vnitřní poměry ve stranách.

Andrej Babiš nepochybně ustojí jakýkoliv výsledek, pro Bohuslava Sobotku však znamenají důležitý test před volebním sjezdem ČSSD napřesrok na jaře. Pro TOP 09 jsou to první volby pod Miroslavem Kalouskem a výrazný propadák jí může předem zabouchnout i dveře do Sněmovny. Starostové a nezávislí si zase před sněmovními volbami otestují, zda byl opravdu dobrý nápad se odstřihnout od topky. A mezi populisty by mohl krajský neúspěch posílit integrační tendence ve snaze zachránit holou kůži.

To všechno je dnes však jen věštění z kávové sedliny, protože v krajských volbách se lze opírat o jakékoli průzkumy preferencí ještě mnohem méně než ve volbách sněmovních. Hlavní agentury zatím po letní přestávce s volebními průzkumy nevylezly, SANEP i TNS Aisa hlásí výrazný náskok hnutí ANO před ČSSD.

Bez zvučných jmen

Problém je v tom, že jde o průzkum preferencí pro hypotetické volby do Sněmovny - a ty o výsledku krajských voleb napovídají asi stejně jako pylové zpravodajství o růstu hub v příštím týdnu. Kvalitní průzkum krajských preferencí u nás neumí udělat nikdo, respektive by tak rozsáhlé šetření nikdo nezaplatil. A tak se vychází z průzkumů celostátních, jakkoli tam jde o úplně jinou soutěž s jinými osobnostmi, tématy, jinou volební účastí.

Do Senátu chtějí hokejista Šlégr, žokej Váňa či hudebník Slováček

I v krajských volbách se asi hlavní střet odehraje mezi ANO a ČSSD. Babiš by se však neměl moc spoléhat na velký náskok v preferencích. Zatímco on začíná v krajích od nuly, Sobotka jde do bitvy s jedenácti poměrně populárními hejtmany. A i pro toho, kdo ČSSD úplně nefandí, může její osmileté panování v krajích znamenat jakousi jistotu, že se minimálně nebudou prodávat nemocnice nebo rušit sociální služby. Spíš půjde tradičně o to, jak se ČSSD podaří její voliče, spokojené s vládnutím centrálním i krajským, dostat k volebním urnám.

Ani proti takovému soupeři ovšem nejde Babiše podceňovat. Předloni dokázal, tehdy rovněž z nuly, v komunálních volbách vyluxovat velká města. Jde o to, nakolik se hnutí ANO podaří načechrat jeho protestní potenciál i po třech letech ve vládě. Přece jen se nepíše rok 2013 a moc neleží na ulici po krachu Nečasovy vlády.

Babiš ani nesehnal na kandidátky moc zvučných jmen, supluje to poslanci či ministerskými náměstky a dělá málo známým obličejům na billboardech křoví, což dříve v podobné situaci zkoušel třeba Karel Schwarzenberg, ale nikdy to moc nefungovalo. Ani penězi Babiš Sobotku nepřebije, dokonce chce dát ANO na volby o pět milionů méně než ČSSD.

Babiš by se měl nyní hodně krotit

Pozice dalších stran je úplně ve hvězdách. Krajské volby tradičně umí KSČM a její pozici může umocnit obstojné vedení několika krajů v končícím období. Uspět v tomto typu voleb může STAN, až přehnané ambice mají lidovci a také ODS by ráda dokázala, že se opravdu odrazila ode dna.

Čtvery dosavadní krajské volby měly podobný půdorys: hlavní opoziční strana v nich soupeřila s největší vládní stranou - a vždy vítězila, protože Češi ve volbách rádi vyvažují, případně trestají stranu, která je u centrální moci. Letos to asi bude jinak a čelní střet dvou velkých vládních stran dodá specifikum i závěru kampaně. Ve zbývajícím měsíci do voleb půjde o to, jakými tématy se kdo dokáže prezentovat, jaký díl zásluh na společném vládnutí si dokáže pro sebe urvat a jakých politických chyb se na poslední chvíli dopustí.

Z minulosti víme, že i v krajských volbách mnohem lépe než regionální témata fungují ta celostátní. A větší trumfy má zatím v ruce politicky zkušená ČSSD. Sobotka nejenže dokáže hrát svá tradiční sociální témata a dobře načasované zvýšení platů v celém státním sektoru, ale šikovně vykrádá i témata svého koaličního partnera, třeba rekordní přebytek rozpočtu. Babiš zatím trochu pokulhává s nereálným snížením DPH na pivo nebo problematickou elektronickou evidencí tržeb.

A ČSSD umně využívá i slabiny a chyby ANO, třeba návrh na zdražení podzemní vody, smlouvu na výběr mýtného s firmou Kapsch nebo lavírování kolem důchodového věku. Nemluvě už vůbec o extempore týkajícím se romského tábora v Letech. Nechce-li Babiš pohřbít krajské naděje ANO, měl by se teď měsíc hodně krotit. I když zrovna efekt celé debaty o Letech včetně úvah o vykoupení prasečáku je vzhledem k vnímání romské menšiny v Česku volebně velmi nevyzpytatelný.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video