Odkud ale pramení stres z blížící se světové pohromy i poměrně vzdělaných lidí, kteří nyní dřepí v domácích a potravinami dobře zásobených bunkrech, loučí se s životem, anebo snad přemýšlejí o hromadné sebevraždě? Že přeháním?
Například v roce 2000 spáchalo 530 členů ugandské apokalyptické sekty v předtuše zemského konce hromadnou sebevraždu upálením. Strašnější konec než upálení zaživa si neumím představit.
Každé srovnání kulhá. Jedno z nich mi nicméně ohledně zaslepené víry v nadcházející apokalypsu připadá dost trefné. Sociálními a ekonomickými nejistotami vystrašení a znepokojení lidé, kterým navíc chybí ideje, se v roli "plavců ocitli v hluboké studni s kluzkými stěnami a nikdo neslyší jejich volání o pomoc".
Alespoň jim to tak nepochybně připadá. A když pak do této "studně" nahlédne vizionář s poselstvím o všeobecné zkáze a nabídne topícím se nešťastníkům jedinou jistotu v jejich životě - příchod vybájeného konce, tak se k němu v osamělém zoufalství okamžitě a rádi upnou.
Pátek 21. prosince není podle mayského kalendáře koncem světa, nýbrž začátkem nového kalendářního cyklu. A je také dobré vědět, že obdivuhodně vyspělou mayskou civilizaci nezlikvidovali španělští konkvistadoři. Zahubila naopak sama sebe staletí před jejich příchodem, protože dlouho porušovala vše, co tuto civilizaci činilo velikou. Ať již jde o čerpání přírodních zdrojů, nesmyslný materiální nadbytek, pohrdání zákonitostmi přírody či sociálními vazbami mezi lidmi.
Totéž ostatně platí o příčinách zániku jiné vyspělé civilizace, která vyčerpala sama sebe - egyptských faraonů. Nepřipomíná to něco?
Pokud tedy hledáme odpověď na otázku, jak se vypořádat s katastrofickými vizemi o konci světa, dovolím si malou radu: selským rozumem. A možná by se slušelo dodat: s pomocí důvěryhodných vědců.
Ty například - na rozdíl od šílených vizí dnešní zkázy světa - znepokojuje asteroid Apophis (průměr 270 metrů), který objevili v roce 2004. Tehdy se zdálo, že pravděpodobnost jeho srážky se Zemí se blíží ke třem procentům. Po zpřesnění dráhy Apophisu se riziko snížilo. Takže jen pro jistotu: v dubnu 2029 se Apophis přiblíží k zemi na 30 000 kilometrů. Těsný průlet jeho dráhu změní a teprve pak bude možné předpovědět jeho další chování.
Přičemž je malá pravděpodobnost, že namíří přímo k Zemi.
