Z loňských vyznamenání si většina lidí zřejmě pamatuje jen scénu, jak si režisér Robert Sedláček přebírá medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění ve fleecové bundě. Takové „zpestření“ letošní oslavy naštěstí nezažily, nikdo nedostal ani nápad oživil téma červených trenýrek vlajících nad Hradem. Dokonce i prezident Zeman vypadal v mírně lepší formě. Po loňských zkušenostech se tak u někoho může dostavit pocit, že předávání vyznamenání mělo snad i vysokou úroveň.
97. výročí vzniku ČeskoslovenskaOSLAVY: Hymna a gripeny. Česko oslavilo výročí svého vzniku REKTOŘI: Zeman si rýpl do bojkotu rektorů ODPŮRCI: Odpůrci vypískali Zemana, jednoho odvlekla policie VYZNAMENÁNÍ: Zeman při ceremonii vyznamenal 35 českých osobností PROJEV: Celý projev prezidenta republiky PŘEHLEDNĚ: Osobnosti, které dostaly vyznamenání |
Vyznění středečních vyznamenání ale jasně ukazují, jak prezident při rozhodování, komu ten či onen řád udělí, přemýšlí. A možná to má horší vyznění, než když se během slavnosti stane nějaké faux pas.
Klesající důvěra
Miloš Zeman je racionálně uvažujícím politikem a původní profesí prognostikem. To znamená, že u něj víc než u kohokoliv jiného platí známé rčení „účel světí prostředky“.
Od loňského podzimu, kdy prezident promluvil ve vysílání Českého rozhlasu o překladu slova „pussy“ (více zde), klesla důvěra obyvatel na rekordních 34 procent a teprve až v září tohoto roku se vyšplhala nad 50 procent důvěry. Pro Miloše Zemana, lidového prezidenta, to musí být strašně ponižující. Zvláště uvědomíme-li si, že jeho dva předchůdci se mohli pyšnit důvěrou vždy alespoň kolem 70 procent.
Zeman na tuto svoji situaci musí reagovat. A právě udělování státních vyznamenání 28. října je jednou z nejsledovanějších příležitostí. Namíchal proto koktejl 35 osobností. Na straně jedné z těch, které budou většinově přijímány, na straně druhé z jeho přátel a podporovatelů.
Odměna za podporu
Málokdo může vytýkat udělení vyznamenání Josefu Františkovi, stíhači RAF, Bohdanu Pomahačovi, vynikajícímu plastickému chirurgovi, studentovi Petru Vejvodovi za hrdinství, při němž přišel o život, či novináři Janu Petránkovi a jiným dalším.
Hlava státu si však potřebuje udržovat okruh svých přátel. Jsou to již tradičně lidé, kteří při něm stáli ve volební kampani, podporují jej v boji proti takzvané pražské kavárně, či mu jinak pomáhají, například svojí popularitou. Dává tím vlastně jednoduchý návod. Podnikatelům vzkazuje, že pokud jej nechají promluvit před jejich zaměstnanci, tak pokud se jim alespoň trochu daří, získají medaili Za zásluhy o hospodářství. Nebo jim stačí přispět dostatečnou sumou na kampaň nebo do fondu na splácení státního dluhu.
Umělcům zase stačí být prezidentovým kamarádem. A i když nebudou v oboru příliš úspěšní, vždy se alespoň do kategorie klaunů vejdou. Ideální charakteristikou je také to, aby dotyčný byl něčím kontroverzní. Nabízí se například členství v KSČ, spolupráce s StB nebo zapojení do lidových milicí. Zeman čeká, že vzbudí vášnivou diskusi.
Ano, Zeman vyznamenal při středečním ceremoniálu mnoho těch, kteří si to zasloužili. Ale nehledejme v tom jeho nadhled, jeho ocenění. Jedná se o pouhý kalkul.
