Možná bychom mohli připsat ještě jednu charakteristiku: vizionář. V jím psané brožuře Významní čeští pravicoví politici už v roce 2010 napsal: „… když chcete být politikem, který se silných soupeřů nebojí a znamená pro ně hrozbu, musíte počítat s čímkoliv, třeba i s vykonstruovaným obviněním. Léty zkušeností pak dojdete k závěru, že nad spoustou věcí jen mávnete rukou a jdete dál. Obhajobě stejně nikdo neuvěří.“
Rath dostal nepravomocný trest 8,5 let vězení. Chce se odvolat |
Pokud bychom chtěli pochopit Davida Ratha a jeho kroky, doporučujeme jeho knihu povídek Zápisky lékaře z pozdní noci. Všechny jeho povídky spojují tří velká témata: peníze a majetek, používání a získávání moci a sex lékařů se zdravotními sestrami.
Zvláštně pokřivený náhled na realitu je výsledkem relativity mnoha hodnot, ke které autor dospěl. Tato relativizace vede k potlačení morálky a k upřednostnění chladnokrevného kalkulu. Rath si obojí přenesl ze svých povídek i do své politické kariéry.
Vzestup a pád Davida Ratha
Rath se začal angažovat již na začátku 90. let. Tehdy se jako „salónní rebel“ z komunistické rodiny nemající rád komunisty vrhnul do spoluzakládání ODS pod vedením Václava Klause. Jeho obdiv k němu vydržel do roku 1994, aby následně založil Lékařský odborový klub. Z Ratha se stal „přitažlivý hoch pro slečny, co mají rády rebely“.
Kamil Švec Působí na Katedře politologie FSV UK v Praze. Odborně se zaměřuje na formování vlád a koaliční vyjednávání. Zabývá se zejména českou politikou a politikou na úrovni krajů a obcí. |
Stal se z něj bojovník. Tuto svoji vlastnost pak ještě mnohokrát využil a rozvinul během své poslanecké kariéry, kdy obhajoval své politické kroky. Bojovnost mu pomohla také k ovládnutí České lékařské komory.
Václava Klause vyměnil za Miloše Zemana. Ten byl důvodem, proč se mladý lékař začal přiklánět k ČSSD a pomáhal jí. Vyvrcholením jeho pragmatického ideového obratu byl rok 2005, kdy se stal ministrem zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka. Velmi rychle využil svého rétorického nadání, které propojil se svojí charakteristikou „socanského bitkaře“. Zrod významného sociálnědemokratického politika - ministra, poslance a následně i hejtmana - byl dokončen.
Výborná kariéra, vedoucí ke stále suverénnějšímu a neohroženějšímu vystupování. Ne nadarmo se středočeskému kraji dostalo pejorativního označení „Republika Rath.“
Odsouzený není první. A ne v monstrprocesu
Rath jedná strategicky. Již krátce po svém zadržení zvolil strategii, v níž se začal označovat za předem odsouzeného, za oběť monstrprocesu a za precedenčně odsouzeného. Rath bude i dál hovořit o tom, že jeho odsouzení je pouze odpovědí na poptávku po odsouzeních „velkých ryb“ v korupčních kauzách.
Připravil si půdu pro to, aby po dnešku mohl říkat, že již dopředu věděl, že bude odsouzen, že se jedná novodobou inkvizici a že to není překvapením. A opět bude za sebe bojovat, jako již několikrát předtím. Rath však nemá pravdu. Politiků, kteří stáli před soudem, bylo více a nikdo z nich nepoužíval tak silná slova jako hostivický lékař (jejich přehled najdete zde).
Problém Ratha je, že jeho sebevědomí při korupčním jednání bylo tak drze velké. A drze velké byly i částky, o něž si hejtman jako veřejná osoba se svými kumpány říkal. Proto se nesmí divit výši svého rozsudku. Kdo krade ve velkém, musí dostat i odpovídající trest.
Na celém procesu jsou monstrózní pouze ty miliony, které odsouzený Rath požadoval pro sebe a své společníky. Samotný proces si předponu „monstr“ nezaslouží. Ti, kteří byli odsouzeni v monstrprocesech, často šli s hlavou vztyčenou, neboť věděli, že není hanba prohrát. Rath ale není zvyklý prohrávat. Půjde do dalších bojů.
Jednoduché to mít ale nebude. Paradoxně si sám bude protiřečit, pokud věří tomu, co napsal ve své brožurce před pěti lety, že obhajobě nikdo neuvěří. Obhajoba musí být důvěryhodná a chodí-li někdo po městě s úplatkem v krabici, těžko bude vysvětlovat, že své působení ve veřejné funkci vykonával pro blaho občanů. Zbývá jediné: stát se mučedníkem.
