Zemské volby v Berlíně (18. září 2016)

Zemské volby v Berlíně (18. září 2016) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Velká koalice v Berlíně neuspěla, voliči hledají alternativy

  • 22
Berlíňané si zvolili nové zastupitele. Na volby budou mnozí pohlížet jako další důkaz pro v Česku velmi oblíbené tvrzení o pozvolném pádu Angely Merkelové. Výsledky však ukazují spíše rostoucí štěpení německé politické scény, uvádí ve svém komentáři pro iDNES.cz analytik Jakub Eberle.

Do berlínského parlamentu se dostalo šest politických stran. Na prvních dvou místech se umístili sociální demokraté z SPD (22 %) a křesťanští demokraté z CDU (18 %). Tyto dvě strany spolu posledních pět let vládly ve velké koalici, stejně jako na celostátní úrovni. Obě si připsaly výrazné ztráty a jde o jejich vůbec nejhorší výsledky v historii.

Na dalších místech se seřadila posílená postkomunistická Levice (16 %), která sbírá hlasy především na východě města. Jen o několik desetin procenta méně zaznamenali Zelení, kteří tak téměř obhájili hodnoty z úspěšného, fukušimskou havárií poznamenaného roku 2011. Na 14 % dosáhla protiimigrantská AfD, do parlamentu se pak se 7 % vrátili i liberálové z FDP. Vypadli naopak Piráti.

Rozhodovala místní témata

Hlavní zprávou je porážka stávající koalice, která dohromady poztrácela čtvrtinu hlasů. Všichni ostatní naopak mohou být spokojeni. Berlíňané dali najevo svou nespokojenost s oběma tradičními velkými stranami a přiklonili se k jejich levicovým i pravicovým alternativám. Rok před spolkovými volbami je to velmi zajímavá zpráva, CDU i SPD totiž ztrácí i celostátním měřítku.

Jakub Eberle

Jakub Eberle je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty...

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vystudoval mezinárodní vztahy na univerzitě ve skotském St Andrews a doktorské studium v anglickém Warwicku.

Zabývá se zejména současnou německou zahraniční politikou.

Podle průzkumů pro veřejnoprávní televizi ARD volby rozhodovala především místní témata. Berlíňané totiž nejsou s vedením města spokojení. Nelze se jim příliš divit, stereotypy o německém pořádku zde totiž opravdu neplatí.

Symbolem neschopnosti berlínských radních se stalo letiště Berlín-Brandenburg, jehož otevření se stále odkládá. Stavbu provází nejen závažné technické problémy, ale i podezření z korupce. Podfinancované úřady však nezvládají ani řešení každodenních problémů občanů, na schůzku je nutné se objednat často i s několikatýdenním předstihem. Není zde dostatek volných bytů a nájmy prudce rostou.

V tradičně levicovém městě to byly právě otázky sociální spravedlnosti, zaměstnanosti či vzdělávání, které byly pro voliče nejdůležitější a přispěly k silnému výsledku Zelených a Die Linke. Pravděpodobnou vládní variantou je tak trojkoalice sociálních demokratů, Zelených a postkomunistů pod vedením dosavadního, relativně populárního starosty Michaela Müllera. CDU naopak čeká odchod do opozice.

Volební rok 2017 již začal

Jakkoliv se Berlín ve svém liberálním a kosmopolitním charakteru liší od zbytku země, můžeme z voleb vyčíst některé trendy, které by mohly hrát roli i při celostátním hlasování na podzim 2017.

I na celostátní úrovni roste nespokojenost s velkou koalicí a jejím „uspávacím“, středovým a konsenzuálním přístupem. Němci se dnes o politiku zajímají více než před pár lety, i v Berlíně se potvrdil trend rostoucí volební účasti. Nestačí jim již pouhá technokratická a údajně neideologická správa věcí veřejných, ale chtějí vidět jasné názory a jejich konfrontaci v politickém boji.

Na úkor často splývajících CDU a SPD tak získávají nejen národovečtí populisté z AfD, ale také pravicověji vymezení liberálové z FDP, či naopak jasněji levicoví Zelení a Die Linke. To vede k větší rozštěpenosti stranického systému. Do celostátního parlamentu by se dnes dostaly všechny strany, které uspěli v Berlíně (plus CSU, bavorská sestra CDU).

Větší množství stran samozřejmě komplikuje sestavování vlád, tradiční pravo- či levostředové dvojkoalice jsou minulostí. Zemská politika přináší inkubátor, kde je možné vyzkoušet nejrůznější nové kombinace, které pak mohou být přenášeny i na celostátní úroveň.

Proto bude zajímavé sledovat vznikající trojkoalici, kterou by si dnes na celostátní úrovni uměla představit celá řada levicových politiků, včetně předsedy SPD Sigmara Gabriela. Toto spojenectví je totiž jedinou reálnou alternativou vůči další vládě CDU, pravděpodobně opět s Merkelovou v čele. Nejbližší zkouškou tohoto modelu bude únorová volba německého prezidenta, kde by případný společný kandidát levice nebyl bez šance.

Další porážka v řadě pak při vstupu do volebního roku 2017 nepomáhá ani Angele Merkelové. Tentokrát však může být o něco klidnější. Neúspěch CDU totiž mnohem spíše padá na hlavu nepřesvědčivého berlínského lídra Franka Henkela. Kancléřka je naopak mezi místními voliči křesťanských demokratů populárnější než ve zbytku země.

I pro ni však Berlín přinesl nový problém. Pokud bude chtít za rok kandidovat a zůstat v premiérském křesle, musí nejen zabránit dalšímu posilování AfD, ale také narušit vznikající levicový trojblok.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video