Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zeman a Šlechtová chtějí znárodňovat. Chraň nás pánbůh

  13:56aktualizováno  13:56
Politici si zřejmě oblíbili slovo znárodňovat. Nejprve o něm mluvil ve středu prezident Miloš Zeman, který by zestátnil Českou televizi, a o pár hodin později se přidala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Té by se líbilo znárodnění několika budov na Hradě. Oba se snaží těžit z předsudků, píše Ondřej Leinert z MF DNES.

Karla Šlechtová během slavnostního jmenování ministryní pro místní rozvoj prezidentem Milošem Zemanem (8. října 2014) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ministryně Karla Šlechtová z ANO přes aktivitu na sociálních sítích - kde kromě počinů ministerstva pro místní rozvoj vystavuje svoje tetování nebo momentky z metalových koncertů - nepatří k nejznámějším členům vlády, ale ve středu večer vytasila slušný šrapnel. Chce zestátnit Hrad. Z důvodů historických, ale prý i bezpečnostních - v budovách vlastněných církví totiž podle ní nelze dostatečně zajistit ochranu turistů a prezidenta.

Pomineme-li, že na bezpečnostní témata má vláda - při vší úctě - kompetentnější figury než vystudovanou ekonomku a dlouholetou úřednici, samotná argumentace historií je jaksi out. Právě církevní stavby tvoří nedílnou součást historie Hradu.

Neuvěřitelné, drzost, hodnotí lidovci nápad Šlechtové vyvlastnit Hrad

A jakkoli se nám požadavky církve na návrat některých budov nemusí líbit, odmítat je jenom proto, že pánbíčkáře jako Češi obecně nemáme rádi a nevěříme jim, je návratem do dob, kdy byl stát přesvědčen, že nejlépe všemu rozumí právě on. Jakkoli lze návrh Šlechtové rozebírat zleva zprava, historie je tam jen nalevo - ta, odehrávající se po roce 1948. A před rokem 1989.

Zajistit ochranu lze i v církevních budovách, tak proč to hned řešit znárodňováním? Jen proto, že je to jednodušší a líbivější? Hlavně je to však autoritativní.

Těžení z předsudků

Je to podobné, jako když prezident Miloš Zeman o pár hodin před Šlechtovou prohlásil, že Česká televize má být zase státní.

Veřejnoprávnost jistě není ideální stav. A v mnoha ohledech je to vidět. Česká televize ve snaze poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel, jak jí ukládá zákon, je logicky svázanější a pomalejší než komerční média. Takže to pak třeba dopadne tak, že místo odvážné satiry, se kterou se nerozpakují internetové televize, vyrobí Pečeného sněhuláka.

Nebo drží na obrazovce pořad, který by komerční médium už dávno odpískalo. A do toho všeho na její produkci dohlíží rada patnácti starších, v tomto případě to platí i doslova, která podle zhruba sto padesáti kritérií měří, zda je dané vysílání ještě skutečně „veřejnoprávní“ nebo už ulétává kamsi jinam.

Ale pořád je koncept veřejnoprávního vysílání pro zachování objektivity a co nejširší nabídky pořadů to nejlepší, co jsme vymysleli. Funguje to ve Velké Británii, USA, sousedním Německu či Rakousku. Zemanovo tvrzení, že televize je hlásnou troubou TOP 09, nemá žádný faktický podklad. Podle měřitelných údajů Miroslav Kalousek nepatří k nejcitovanějším politikům v České televizi, to jsou fakta. A čistě subjektivně, jeden z mála pořadů, který měl potenciál oslovit Zemanův další oblíbený terč - virtuální pražskou kavárnu - Tečku páteční noci, ČT už zařízla.

Prezidentův nápad tak zapadá do kontextu bezpečné zóny, ve které si Zeman zvykl se pohybovat - těžení z předsudků. Sbírání bodů na kritice všeho, co většina společnosti nemá ráda. Ať už jsou to cizinci ze zemí, odkud se rekrutuje větší počet náboženských fanatiků, intelektuálové, co místo těžké manuální práce filosofují po kavárnách, nebo Miroslav Kalousek, dle průzkumů nejneoblíbenější politik v Česku. Ministryně Šlechtová svým návrhem zestátnit Hrad zamířila přesně tam, kde se pohybuje i Miloš Zeman.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.