Hasiči, policisté, záchranka, nemocnice, statik a další úřady pracovali, jak pracovat měli.
Když jsem se s tímto svým pocitem svěřil jednomu kolegovi, vcelku překvapil nevzrušenou reakcí. Na systému prý není nic výjimečného, respektive je samozřejmé, že funguje. Špatné by bylo, kdyby nepracoval, ale v našem civilizačním okruhu by přece pracovat měl, navíc se neštěstí přihodilo v rychlém dosahu všech jednotek, tak proč bychom se měli divit.
Výbuch v centru městaRANNÍ ŠOK: Vybuchl zřejmě plyn SVĚDECTVÍ: Prach, sklo a zranění MAJITEL: Revize plynu máme VIDEO: Místo neštěstí z policejního vrtulníku MÉDIA: Praha na titulce světových periodik OBRAZEM: Desítky záchranářů v akci |
Netvrdím, že v postoji kolegy není mnoho logického, přesto je, myslím, výkon záchranného systému dobrou zprávou, kterou stojí za to vyzdvihnout. Že patříme k okruhu rozvinutých států, není "samo sebou", nejde o nezměnitelnou dějinnou danost, o které je zbytečné mluvit.
Srovnáme-li pondělní události se scénami, jaké občas vidíme v podobných situacích na východ od Evropské unie, třeba v Rusku, jedná se o zásadní rozdíl. Navíc i na Západě místy některé záchranné systémy zaskřípou, i když jde obvykle o neskonale rozsáhlejší neštěstí.
Český systém navíc nepracoval vždy se samozřejmou bezchybností; spíše se postupem času zlepšuje. Obrovské povodně roku 2002 například zvládl, jak se dnes obecně soudí, lépe než záplavy v roce 1997. A nejde jen o skvělé chování jednotlivých hasičů, záchranářů či policistů, ale také o zásluhu těch, kdo systém vytvářeli a plánovali.
Konečně existuje ještě jeden důvod, proč je dobré pondělní koordinovaný výkon pochválit. Pár cizinců mi už říkalo, že Češi jsou v zahraničí v mnoha ohledech oceňováni, ale mají pověst lidí, kteří si stále stěžují.
Příkladem mohou být zprávy o naštvání lidí z toho, že pražské tramvaje nejezdily kvůli explozi tak, jak měly (to je fakt skandál). Nebo když se nedávno po dlouhých mrazech výrazně oteplilo, zažil jsem dva Čechy, jak začali kňučet, že je to stejně jedno, neboť se zase ochladí - vypadalo to téměř jako národní karikatura.
Jistě, v zemi je hodně věcí, na které si lze oprávněně stěžovat. Též lakování všeho na růžovo se dá těžko používat jako správná metoda. Já se jen domnívám, že takové chování v obecném českém prostředí nehrozí.
