Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Proč má levice smůlu, pravice nový tvar a Babiš jasné limity

  14:01aktualizováno  14:01
Českem se prý přehnalo politické zemětřesení. Nepřehnalo, nebo alespoň ne takové, jak to na první pohled vypadá, zamýšlí se v komentáři šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.

Sčítání hlasů po předčasných volbách | foto: Martin Polívka, MF DNES

Hlavní zprávy z víkendových voleb jsou v zásadě čtyři. Zaprvé, tradiční levice pokračuje v dlouhodobém oslabování. Zadruhé, zklamání pravicových voličů z dosavadních stran bylo tak hluboké, že přerazilo i jejich tradiční antikomunismus. Zatřetí, Andrej Babiš si nemůže dovolit uhnout příliš doleva. A začtvrté, sen o stabilní většině, která bude mít dost hlasů i programovou shodu, je chimérou.

Volby v České republice vykazují dlouhodobě podobné rysy. Volit chodí kolem pěti milionů voličů, výrazně více jich bylo naposledy v roce 1998. Pravice dostává stabilně kolem dvou milionů hlasů.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jana Bendová. Prezident zakládá Českou stranu sociálně zemanovskou
  • Karel Steigerwald: Puč v sociální demokracii ohrožuje stát
  • Stanislav Balík: Jsou tradiční strany v rozkladu?
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Mění se jen rozložení do stran, které je posbírají. Tradiční levice, kam lze počítat ČSSD, KSČM, ale i SPOZ či Důchodce, zaznamenává postupný pokles podpory. Od téměř tří milionů hlasů v roce 1998 až po dva miliony v minulých a těchto volbách.

Naopak od roku 2002 narostl na dvojnásobek počet hlasů pro strany, které nelze jasně zařadit na pravolevém spektru. Ať už jsou to strany tradiční, či antisystémové.

V tomto směru dopadly letošní volby opět podobně. Jistě, dílčí přelivy voličů v řádech desítek tisíc jsou možné, ale hrubé trendy jsou jasné.

Kam zmizely hlasy pro tradiční strany

ODS a TOP 09 měly minule 1 930 000 hlasů, tedy skoro stejně tolik jako ODS v roce 2002.

Nyní z toho 950 tisíc hlasů ztratily. Naopak ANO jich 927 tisíc získalo. Svobodní si polepšili o devadesát tisíc. I kdybychom připustili, že se bývalí voliči ODS a TOP 09 rozprchli k zeleným, lidovcům, Svobodným, Pirátům (jejich souhrnné plus činí cirka tři sta tisíc voličů) a bůhvíkam ještě, stále je jisté, že nejméně dvě třetiny z nich zamířily k Andreji Babišovi.

ČSSD, komunisté a Zemanovci měli minule 1 970 tisíc hlasů. Nyní Zemanovci 150 tisíc ztratili a komunisté úplně stejně získali. Sociální demokraté pak přišli o dalších 140 tisíc.

Podobně vidíme, že Jana Bobošíková ztratila 170 tisíc hlasů, tedy přesně polovinu toho, co celkem získal Tomio Okamura. A tak lze pokračovat. Z výše zmíněných čísel (a znovu zopakujme, že bez nároku na detailní přesnost, ale s jasným trendem) plynou následující závěry.

1Tradiční levice bez většiny

Tradiční levicové strany mají problém. Po období, kdy jejich zisky oscilovaly kolem stovky mandátů ve Sněmovně, již podruhé dosáhly jen na něco málo přes osmdesát. Samy tedy vládnout nemohou a zřejmě je to ani do budoucna nečeká. Ať už se Sobotka s Haškem a dalšími mezi sebou podrážejí jakkoli, čistě levicové většiny jsou, zdá se, minulostí. Bez nějaké dohody se zástupci středu či pravé části spektra nejspíš ani do budoucna nevystačí.

2Zklamání větší než minusy ANO

Druhým jasným závěrem je, že ODS a TOP 09 musely své voliče ale opravdu mimořádně naštvat.

Utekla jich plná polovina – a drtivá většina z nich k ANO. Znamená to, že zklamání voličů těchto stran bylo tak hluboké, že překrylo všechny nevýhody Babišova uskupení, kam patří komunistická minulost lídra s dosud neuzavřeným soudem týkajícím se Babišovy spolupráce s ŠtB, programová nejasnost a velká rozpínavost Andreje Babiše od byznysu přes společenské aktivity, jako je nákup médií, až po politiku. To všechno nebylo pro stovky tisíc voličů pravice překážkou ve srovnání s dosavadními výkony občanských demokratů a "topistů“.

Naopak, zřejmě rádi slyšeli ostrou kritiku dosavadního vládnutí zmíněných dvou stran. Až se budou chtít v ODS a TOP 09 dívat do zrcadla, jak se po volbách rádo říká, měli by mít výše zmíněné na paměti.

3Babiš nesmí příliš doleva

Příliv statisíců tradičně pravicových voličů je důležitou zprávou i pro Andreje Babiše a jeho hnutí. Jsou to lidé, kteří sice prožili hluboké zklamání a deziluzi, ale zároveň je to ta část obyvatelstva, která minimálně od roku 1998 volí proti levici.

Nechtějí zvyšování daní, nechtějí omezování svobod ani podnikání, jsou více než voliči levice citliví na různé aféry a skandály. Pokud se s touto voličskou základnou vydá ANO do spolupráce s levicovou ČSSD a středovými lidovci, bude muset dávat veliký pozor, aby nenakročilo až příliš doleva.

Pak by tito voliči buď mohli zapomenout na minulá zklamání (v tom čas velmi pomáhá) a vrátit se tam, odkud přišli, nebo vyrazit za dalším subjektem, u kterého budou mít pocit, že jejich "pravé“ zájmy lépe reprezentuje.

4Pravá, nebo levá většina? Nezdá se

Z dlouhodobého rozdělení voličské přízně, které tyto volby potvrdily – jakkoli zásadně otřásly pozicemi zavedených stran – plyne ještě jeden závěr. A sice, že v české politice je v podstatě marná představa, že by se snad podařilo sestavit takovou většinu, která by měla číselnou převahu v parlamentu a ještě navíc podobné vidění světa. Alespoň za současného volebního systému se to jeví jako velmi nepravděpodobné.

Voliče je totiž možné v dlouhodobém pohledu nahrubo rozdělit podle "pravidla 4–4–2“ v poměrech mezi pravici, levici a "jiné“. A na tomto trendu se od ztráty levicové převahy na počátku tisíciletí prozatím nic nemění.







Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.