Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Vláda odborníků... Potřetí nanic

  12:10aktualizováno  12:10
Prezident Miloš Zeman jmenuje vládu vzešlou z loňských sněmovních voleb příští týden. Je proto docela dobré podívat se na bilanci jeho vládnutí s vládou bez mandátu a důvěry. Výsledek jejího vládnutí je určen dopředu již tím, jak vznikla a jakému účelu sloužila. Velmi názorně tak demonstruje mylnost tezí o tom, že když vládnou odborníci, funguje správa státu lépe. Nefunguje.

Jiří Rusnok a Jan Fischer ve Sněmovně při jednání o důvěře vládě. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Jiří Rusnok, jako premiér, má bohaté zkušenosti ze státní správy, je slušný člověk a usilovně se snažil, přes zakopnutí typu "ty vole a teď ten Mandela..." Moc do toho nevrtal a spíše brzdil ministry, kteří těmi odborníky spíše touží být, než že by jimi opravdu byli.

Bylo to ale asi trochu marné, jako v případě Bc. Zdeňka Žáka, toho času ministra dopravy, který sice provedl velkou čistku v resortu a nezanechal tam kámen na kameni, ale že by se věci pohnuly dopředu, to se opravdu říci nedá. S velkými ústy řešil dálnici D47, ale její stavitel, firma Eurovia, ho dokázal dost arogantně odbýt.

Vymetl celé vedení Českých drah a její dceřiné společnosti ČD Cargo, ale výsledkem je jenom zastavení investic do vozového parku pro osobní dopravu a návrat k repasovaným jednotkám, s nimiž České dráhy nemají šanci uspět v případných tendrech na rychlíkové trati. A tak se o tendrech přestalo raději mluvit. Téma jednotlivých zásilek na Cargu, které jsou dlouhodobě ztrátové a nemají šanci v soutěži s kamionovou dopravou konkurovat cenou, zůstalo nevyřešené. Tisíce železničářů tak pořád nevědí, jak to bude.

Firmu samu pak povinnost brát tyto zakázky stahuje ze zisku do dramatické ztráty, v němž by nebyla, pokud by poskytovala stejné služby jako privátní dopravní firmy, které berou zakázku jen na dopravu ucelenými vlaky, a nikoli po vagonech.

A to nemluvíme o tom, že nynější vedení ministerstva mělo vypsat tendr na výběr mýta na dálnicích, protože smlouva s Kapschem za chvíli skončí. Výběrové řízení včetně vyřešení protestů těch, kteří nevyhrají, a případných soudních pří se může vléct dva roky. Dosud ani není jasno v tom, kde se má mýto nakonec vybírat.

Prázdno v lesích

Na rozdíl od čističe Žáka, který přeobsadil kdeco, snad včetně vrátných v úřadě, takový ministr zemědělství Miroslav Toman nedokázal obsadit prázdné křeslo generálního ředitele Lesů České republiky, které mělo být obsazeno už dávno. Možná jsou ti lesáci, kteří by na tento post měli schopnosti, moudří lidé a vědí, že je lepší obracet korunku mezi srnkami než otáčet miliardy se zdivočelými státními zástupci za zády.

Přece jen však je tahle velmi významná státní firma bez jasného vedení už trochu moc dlouho. Takový Jiří Ciencala, ministr průmyslu a opravdu jeden z největších odborníků na hutní průmysl nejen v Česku, marně řešil počínání managementu Zdeňka Bakaly v OKD. Ale po pravdě, co mohl na tom Dole Paskov vyřešit, když všichni vědí, že nemá politický mandát, který by garantoval, že co dohodne, to se také za rok dva či tři stane.

Zcela kuriózní postavou je pak ministr financí Jan Fischer. Čištění dozorčích rad a představenstev od trafikantů se mu nějak zadrhlo.

Jana Fischera dluhy nějak moc přitahují

Na poslední chvíli pak ořezává statutární orgány tak, že tomu nikdo nerozumí, a vypadá to značně nedůvěryhodně. Navíc unikla informace, že tlačil vedení České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti k prodeji pohledávek z nesplácených úvěrů, kde to trochu smrdí starými úvěrovými podvody. To je zrovna pro něj, jehož dluhy z prezidentské kampaně byly zaplaceny ne úplně křišťálově průhledně, opravdu dost chucpe.

Pak se ovšem nikdo moc nediví pochybnostem, že tahle vláda stihla schválit státní zakázky zadané bez výběrového řízení za tři miliardy korun, když Nečasova vláda nestihla ani šestinu.

A mimochodem, veřejné zakázky trpí i proto, že tahle vláda nenašla sílu řešit problémy v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek. Ten zmrazil takřka veškerou ekonomickou aktivitu státu, protože vysoutěžit cokoli bez toho, že zadavateli hrozí dlouhodobý pobyt ve vazbě, je dnes velmi obtížné.

Prostě jsme se jen už potřetí přesvědčili, že kabinety takzvaně odbornické a bez politického mandátu jednoduše nefungují.

Jejich působení by mělo být omezeno na co nejkratší dobu a mohou sloužit jen jako výplatní místo pro úředníky, ale ne jako vláda cosi budující a o cosi usilující. Politické strany si to po zkušenosti s kabinetem Jana Fischera sice zkusily upravit zrychlením cesty k volbám, ale nakonec se ukázalo, že když se prezidentovi zamane, může udržovat exekutivní moc ve svých rukou mnohem déle, než je zdrávo.

Skoro by bylo dobře, kdyby se politické strany z této zkušenosti poučily a něco s tím udělaly.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.