Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Můj Masaryk, starý pán pětasedmdesát let poté

  14:01aktualizováno  14:01
Tu knihu jsem objevil v knihovně svého dědečka ještě v dobách, kdy nebylo zrovna snadné se o nedávné české minulosti něco kloudného dozvědět. V bizarních husákovských letech bylo jednodušší udělat si přesnější obrázek o Hitlerovi než o Masarykovi. Jenže já chtěl tehdy vědět víc zrovna o tom druhém.

Prezident Masaryk přijal v roce 1926 v Lánech americké filmové hvězdy Mary Pickfordovou a Douglase Fairbankse (z knihy Zaniklý svět stříbrných pláten) | foto: Academia

V dědečkově knihovně jsem našel knihu jeho pamětí i úžasné Hovory s TGM od Karla Čapka. Ale také právě tu knihu, která mne fascinovala: Hlaváčův životopis císaře Františka Josefa, našeho předposledního císaře. A protože ta knížka vyšla evidentně až po rozpadu Rakouska, byl k ní připojen ještě životopis TGM (asi proto, aby vydavatel či autor nebyli obviněni z nemístné nostalgie). Tu knihu mám před očima i dnes, pětasedmdesát let po smrti TGM.

Bylo to však zvláštní čtení: císař i první prezident se sobě podivuhodně podobali. V té jediné knize to přímo bilo do očí: oba bydleli na zámku a navzdory přepychu žili skromně. Oba byli svým způsobem smutní. Oba osamělost léčili napůl utajenými láskami. Ale podoba byla i v jejich zemích. Vždyť ta, kterou díky zmateným válečným poměrům prosadil TGM byla v podstatě zmenšeninou té císařovy.

INFOGRAFIKA

Jak psal dobový tisk o úmrtí TGM

Titulní strany novin ze 14. září 1937 věnované úmrtí prezidenta T. G. Masaryka

Československo bylo stejným národnostním kočičkopsovským dortem jako habsburská monarchie. Bohužel jen menším, a tak odsouzeným k zániku. Byl to vlastně od počátku nereálný projekt, nebýt války a Masaryka, Československo by nikdy nebylo. My Češi okouzleni Masarykem, jeho osobností i světovým rozhledem, jsme málokdy chápali kritický pohled na první republiku, kterou sdíleli jiní, především Němci.

I historik Golo Mann (syn Thomase Manna) popisoval posměšně Československo jako národní stát, jehož československý národ neexistoval. "Český národ, který jej ovládal a který z něj měl prospěch, byl v menšině proti národům ostatním," psal Mann. A ruku na srdce: byl tak úplně mimo realitu?

Dnes, kdy si připomínáme půlkulaté výročí Masarykova úmrtí, je možná na místě se ptát, co je vlastně jeho odkazem. Stát, v jehož čele Masaryk stanul jako symbol, aby pak v různých kamenných variantách ozdobil všechna náměstí v zemi? Stát, který podlehl při první příležitosti a nedokázal ochránit své obyvatele od hrůz okupace, holokaustu, další okupace a plundrování všeho druhu?

Chodíme s úctou po Hradě, lánském zámku, obdivujeme architekturu Masarykova chráněnce Plečnika a vzpomínáme na prezidenta zakladatele. Jenže není jeho odkaz jinde? Co jeho okouzlující osobnost? Nebyl to on, kdo dal Čechům něco, co do té doby možná neměli - totiž hrdost? Nestojí za větší pozornost jeho myšlenky a lpění na pravdě? Jeho neokázalý životní styl? Možná jako Havel byl i Masaryk osobností významnější mimo prezidentský úřad. Ale ta zatracená funkce, marná sláva, všechno přebije.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.