Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Turecké referendum Sýrii nepomůže

  12:13aktualizováno  12:13
V Turecku se v polovině dubna uskutečnilo referendum o změnách ústavy, které posílí moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Arabista Jan Veselý se ve svém komentáři zamýšlí nad tím, zda to bude mít vliv i na konflikt v Sýrii, kde má Turecko své zájmy.

Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana oslavují výsledky referenda u sídla Strany spravedlnosti a rozvoje v Ankaře (16. dubna 2017) | foto: Reuters

Turecko má za sebou hlasování v referendu o změnách ústavy. Jeho výsledek fakticky znamená přechod od parlamentního politického systému na prezidentský (více zde).

Dá se čekat, že výsledek referenda bude hlava tureckého státu prezentovat jako své politické vítězství a neochvějný důkaz toho, že Turecko pod jeho vedením směřuje správným směrem.

Fotogalerie

Výsledek referenda byl však překvapivě těsný a proti Erdoganovi se postavil i Istanbul, který až donedávna platil za baštu jeho příznivců (psali jsme zde).

Staronové vedení Turecka proto bude možná chtít prokázat, že si svoji nově nabytou moc zaslouží. Spektakulární úspěchy a odhodlanost na poli zahraniční politiky včetně angažmá v občanské válce v Sýrii se jeví jako jedna z možných cest, jak toho dosáhnout.

Návrat do minulosti

Prezident Erdogan vnímá milice syrských Kurdů známé pod zkratkou YPG jako jednu z hlavních hrozeb pro tureckou národní bezpečnost kvůli jejich napojení na v Turecku zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK).

Jan Veselý

  • Arabista a analytik zabývající se bezpečnostní a politickou problematikou Blízkého východu a severní Afriky.
  • Spolupracuje s řadou médií včetně iDNES.cz.
  • Kromě arabistiky vystudoval i obor bezpečnostních studií.

Čistkami oslabená armáda a mezinárodně-politické ohledy na Rusko a USA však Erdoganovi v Sýrii svazují ruce. Nedá se proto vyloučit, že ke zvýšení tlaku na syrské Kurdy využije možnosti posílit podporu salafistické části syrské opozice, která má s bojem proti YPG již zkušenosti. Je ale nasnadě, že by tak mohl nepřímo podpořit i al-Káidu v Sýrii, která je s některými salafistickými bojůvkami ideologicky a personálně propojena.

Podpora salafistů však nemusí končit jen u vyrovnávání účtů s kurdským etnikem. Přetvoření země v hrdého následovatele muslimského a osmanského odkazu totiž volá po tom etablovat Turecko jako respektovanou regionální velmoc. Ne nadarmo Erdogan hned první den po referendu navštívil nejprve istanbulskou hrobku Muhammadova blízkého společníka Abu Ayyuba al-Ansariho a po islámské uctil i tradici osmanskou tím, že navštívil hrobku sultána Mehmeda II. Dobyvatele.

Zřízení kvazi-imperiální sféry vlivu v Sýrii skrze ustanovení vlády sunnitských islamistů na Tureckem či opozicí kontrolovaných územích by bylo ukázkou naplňování této osmansky laděné vize. Je vhodné uvést, že první kroky se v tomto směru již odehrály, protože turecké armáda se svými lokálními spojenci už v severní Sýrii vytvořila nárazníkovou zónu. Vedle náboženské dimenze je zde přítomen i rozměr etnický, neboť se tak stalo ve jménu ochrany turkické komunity, jež severní Sýrii obývá. Je příznačné, že se tak děje navzdory zájmům nábožensky vlažnějšího syrského režimu a Kurdů.

Proti všem

Zatímco chování Turecka vůči syrskému režimu dále komplikuje vztahy s Ruskem, v případě blokování spojení kurdských držav v severní Sýrii jde nepřímo o konflikt zájmů Turecka se Spojenými státy, které svoji pomoc syrským Kurdům po nástupu prezidenta Trumpa dále navýšily.

14.dubna 2017 v 07:17, příspěvek archivován: 20.dubna 2017 v 13:25

#Syria #war The territorial control - An overview #map April 14 #Assad #SAA #SDF #FSA #DAESH #ISIS #IslamicState https://t.co/QnQqtEJVmX https://t.co/cchEYsnu9x

Je tristní, že to jsou dnes právě americké jednotky, které musí v severní Sýrii svojí fyzickou přítomností odrazovat od dalšího postupu na Kurdy ovládané území jednotky svého partnera v NATO. Leteckými údery a kurdskými útoky těžce zkoušený „Islámský stát“ si dnes může jen těžko přát víc.

Erdoganovo Turecko vstoupilo do konfliktu v Sýrii s podobnou razancí jako dříve Írán či Rusko: Dostatečně silně na to, aby se s ním muselo počítat, avšak s natolik omezenými prostředky, že jeho intervence konflikt pouze ovlivňuje, avšak nepřispívá k jeho řešení. Důrazem na turkickou komunitu a sunnitský islám si pak z pestré mozaiky etnik a náboženství, jež předválečnou Sýrii tvořily, vybírá jen to, co se mu hodí. I proto Sýrie nadále zůstává stejná – rozdělená a zničená.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.