Prezident se obklopuje lidmi ze své politické strany, z Lukoil Aviation Czech a z vlády bez důvěry. Dělá z nich hradní poradce, což je, i když se tomu málo věří, velká důstojnost. Zkuste si to sami - běžte na třetí hradní nádvoří a pomyslete si, tak tady já radím. Vysoko jsem vylétl.
Po pravdě řečeno, je v lidské společnosti normální, že ty pomůžeš mně, já zase tobě. Zemanova afinita k lidem, kteří jej tlačili nahoru, je vlastně normální. Lukoil, Rusnokova vláda, strana SPOZ. Tři prezidentovy nohy. A co má tedy být? Ale jsme v politice.
Problém je, že ty nohy jsou problémem.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Lukoil, plný leteckého benzinu, má velké ambice. Dodává prezidentovi důležité činitele. Vzbuzuje to dojem, že jde o nebezpečný vliv ruské firmy, ne-li přímo státních Rusů, na český Hrad. Po bohatých zkušenostech s Rusy je nutno tomu dojmu dát podobnou vážnost, jakou by měla mít nynější ruská vojenská pohotovost, otočená jako výstraha směrem k Ukrajině. Prezident to vážně nebere. Výtkám za jeho východní směřování se směje. Sám pan Galuška, finanční ředitel Lukoil Aviation Czech, si myslí, že to ředitelství lze s rolí poradce skloubit, a funkce ředitele se proto ani formálně nevzdá. Ale že právě to je ten problém, že není žádoucí skloubit jeho firmu a Pražský hrad, neví.
Pěkně nevypadá ani skloubení SPOZ s Hradem. SPOZ sám je už dost sklouben s Lukoilem, jde tedy hned o prokřížené skloubení.
A skloubit i ministry Rusnokovy vlády s Hradem by nemělo nechat chladným ředitele Útvaru pro boj s organizovaným zločinem Roberta Šlachtu. Měl by brousit, ne-li hned kudlu, alespoň kudličku. Copak tu nevidíme čirý příklad udělování trafik? Ty mně, teď já tobě. Když ty půjdeš do té trapné vlády bez důvěry, dám ti já pak flek na Hradě českých králů. Sám Rusnok dostal za to slíbenou hned Českou národní banku. Co je u Nečase rozdělování trafik, to je u Zemana... co vlastně?
Boj s korupcí se rozrůstá do širokých českých rozměrů. Obviněn je už kdekdo, úniky různých útržků z policejních materiálů jsou na denním pořádku, informace se pomalu překlápějí v kampaně. Ve vzduchu víří informace spíš malicherné, které vzbudí veřejné rozhořčení (Nagyové modré liščí boa), ale reálných soudních jednání, kde má i druhá strana možnost obrany, se jaksi stále nemůžeme dočkat. Dokonce ani u oligarchovy dopravní nehody. Jiné případy, v nichž jsou domácí i zahraniční miliardy, vzduchem nevíří. Spí. To nevyvolává důvěru v kampaň, která má korupci vyhubit.
Uplácel TGM Peroutku?
Není pak divu, že i prezident do tohoto hledáčku upadá. Komu se Nečasova korupce s třemi poslanci jeví jako korupce, ten se musí vrtět, když prezident rozdává trafiky podobně. Obklopuje se kamarády a lidmi, kteří mu pomohli a kterým teď pomáhá zase on.
A co - už TGM, bezpochyby ctihodný politik, se obklopoval, řečeno dnešním obhroublým slovníkem, kamarády a lidmi, kteří mu pomohli. Pomáhal Benešovi, protože Beneš mu také pomáhal. Doposud to nikdo za nemravné nepovažoval. TGM platil (diskrétně) peníze Peroutkovi, aby mohl vydávat časopis. Korupce? Ne, TGM ten časopis považoval za důležitý pro rozvoj demokracie. Být to dnes, TGM, korupčník, by se musel děkovat.
Jistě cítíte, že příklad s TGM se k dnešnímu prezidentovi ani expremiérovi nehodí. Poměry zhrubly a zprimitivněly. O nástup poradců na Hrad se pánové Šlachta ani Ištvan zajímat nebudou. Vysvětlit, že nejde o nic špatného, je stejně tak lehké a přesvědčivé jako vysvětlit, že o něco špatného jde. Ta věta se může chápat jako stav spravedlnosti dnes.
Jedno však stojí mimo celou tu nevážnost, ať už to prezident zlehčuje, jak chce: Lukoil.
Nevíme, jaké vlastně máme tajné služby a co o spolupráci Lukoilu s prezidentem vědí. Jestli však pracují se stejnou opatrností jako Zeman se svým pobočníkem bez prověrky, musí je společnost obchodující s leteckým palivem milovat. Prezident se neprověřenému pobočníkovi brání tak, že když jde něco tajného, jde Mynář na chodbu, a když se vrátí, prezident mu nic nepoví. To je problém nejen politický, to je problém státní - a také látka pro satiriky.
Kdyby to odměňování zasloužilých, kteří mi pomohli, nebylo korupcí, šlo by o obyčejné lidské konání. A mělo by rozměr politický - jak to hodnotí voliči, jiní politici, co se politicky kolem toho děje. Policie by se věnovala zločinu, tam je prostoru stále mnoho.
Ale víme, jak to teď chodí, a ani Hrad se nemůže divit, že už i na něj došlo. Čubu si prezident na Hrad nevzal, vzal si odborníky. Ti se nacházejí v Rusnokově vládě, v Lukoilu a SPOZ. Zeman nedopadl jako Havel, o kterém v roce 2001 řekl: "Obklopil se hloupými a tupými poradci typu Stanislava Devátého." Odkud se vzala ta divná nadávka?
Dnes už víme, jak vznikla. Devátý nebyl z žádné Zemanovy nohy.
