Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Po vítězství opozice nastal chaos. Ukrajině hrozí rozpad

  11:26aktualizováno  11:26
Opozice zcela ovládla Kyjev a západ Ukrajiny, ale útěk prezidenta do Charkova, prohlášení vedení Krymské autonomní republiky o možnosti odtržení či zmizení většiny ministrů Janukovyčovy vlády, nevěští nic jiného, než že se Ukrajina začala rozpadat. Může to být opakování scénářů z devadesátých let.

Protivládní demonstranti s národní vlajkou na Náměstí nezávislosti v centru Kyjeva. | foto: Reuters

To, co ještě v pátek v poledne vypadalo jako kompromisní dohoda mezi vládnoucí mocí a opozicí, se během večera a sobotního rána změnilo v podpis kapitulace. Prezident Viktor Janukovyč opustil své kyjevské sídlo, z úřadů zmizela většina ministrů jeho vlády, z parlamentu odcházejí dobrovolně i činovníci, kteří tam zastupovali Stranu regionů.

V Charkově, mimochodem symbolicky do roku 1934 hlavním městě celé sovětské Ukrajiny, se chystá sněm Strany regionů a jeho stoupenců. A dá se od něj očekávat všechno možné. Půdu pro to vytváří radikální požadavky opozičních demonstrantů, kteří chtějí okamžitou demisi prezidenta. To chce nyní podpořit i parlament ovládaný opozicí, který hodlá zahájit proces k odvolání Janukovyče z funkce. To by však bylo porušením podepsaných dohod a Janukovyčovi a jeho táboru to vytváří možnost od nich odstoupit.

Bez ruského podpisu

Krize na Ukrajině

Mocenské vakuum, které v Kyjevě nastalo po útěku Janukovyče (informace o tom, kde prezident je, se různí; skutečností je, že v prezidentově luxusní rezidenci je teď "den otevřených dveří") a jeho lidí, je pro Ukrajinu strašně nebezpečné. Tak jako si Janukovyč nemohl být v posledku jistý loajalitou nejméně části vojenských jednotek a policie, o to méně si nová, právě vznikající moc v čele s opozicí, nemůže být ani trochu jistá tím, že má pod kontrolou alespoň rozhodující části tajné služby, armády, policie.

To, že Putinův zplnomocněnec nakonec nepřidal svůj podpis k dohodě mezi opozicí a Janukovyčem, byť se jejího uzavření významně účastnil, je silný signál. Stejně jako to, že Rusko zrušilo Ukrajině odkup jejích dluhopisů a zastavilo tak další splátku "půjčky" v hodnotě dvou miliard dolarů. To sice neznamená okamžité zhroucení ukrajinské ekonomiky a finančního systému, ale už v řádu měsíců to může mít katastrofální důsledky.

Stejný scénář jako v Podněstří či Gruzii

Podle mnoha náznaků začal po prohře Janukovyčova křídla v Kyjevě "plán B", který počítá s nějakou formou rozpadu Ukrajiny. Podle vzoru, který sovětské a pak v ně přetvořené ruské tajné služby uplatnily v několika různých teritoriích bývalého Sovětského svazu.

Fotogalerie

Dohodu o smíru podepsali s prezidentem Janukovyčem podepsali opoziční předáci
Náměstí Nezávislosti je v pátek 21. února odpoledne plné lidí.
Plynová maska a hořící pneumatiky na jedné z barikád (21. února 2014)
Modlitba na barikádě. Protivládní protesty v Kyjevě. (21. února 2014)

Od Moldávie se v devadesátých letech odtrhlo Podněstří (teď to zkouší Gagauzie), fakticky dodnes ovládané důstojníky tam v té době dislokovaných jednotek bývalé sovětské armády, na několik etap se za pomoci Moskvy odtrhávaly od Gruzie Abcházie a Jižní Osetie, za pomoci sovětské KGB a s následnou podporou Moskvy se ve válku změnilo už na konci let osmdesátých etnické napětí mezi Armény a Azery, které na jižním Kavkaze vytvořilo stále nevyřešený spor o Náhorní Karabach.

Ukrajina je samozřejmě daleko větší sousto. Zdejší stále více než statisícová armáda má za sebou plno bojových zkušeností a dvě desítky let spolupráce s NATO, kam chtěla Ukrajina reálně ještě před deseti lety vstoupit a po Oranžové revoluci nebyla od členství daleko.

Při pohledu na současné dění může Severoatlantická aliance jen litovat promarněné příležitosti. Protože v případě členství Kyjeva v NATO by se nestalo nic z toho, co jsme viděli na Majdanu v posledních dnech, a nehrozil by nyní reálný rozpad země s ruskou pomocí. I tak se však dá říci, že většina armády bude zřejmě loajální k zákonným představitelům vládní moci.

Ve hře je hlavně Krym

Nejhorší scénář, který může nastat, a k němuž Ukrajina v posledních hodinách směřuje, je dvojvládí a mocenský chaos. Situace, kdy si i vojáci budou moci vybrat, kdo jim vlastně velí.

Nejnapjatější situace je nyní na Krymu, který je vlastně takovou západní "opoziční" Ukrajinou naruby. Tamní autonomní parlament chce odhlasovat neplatnost dohody o připojení Krymu k Ukrajině z roku 1954, kontrolu nad situací ve městě přebírá proruská domobrana a Rusko má v Sevastopolu obří vojenskou a námořní základnu, kterou nezbytně potřebuje ke kontrole Černého moře. To samé je možné říci i o tamní ukrajinské námořní základně.

Krymští proruští politici prohlásili, že považují kroky kyjevského parlamentu za nelegitimní a neuznají výsledek předčasných voleb. A že v případě rozpadu Ukrajiny požádají o přičlenění k Rusku. Bránit tomu budou krymští Tataři, ale jejich síly samy o sobě nestačí na odvrácení ruského scénáře.

Největší geopolitický střet od konce studené války

Ve hře, vedle nějakého katastrofického, násilného a krvavého scénáře, je samozřejmě i mnoho jiných možností. Od uklidnění situace, odzbrojení "dobrovolníků" na obou stranách, regulérních předčasných voleb a nastolení pořádku na Krymu, přes dlouhodobý chaos, který možná skončí nějakou dohodou o federalizaci země. A dál hrozí i "válka", která sice nebude možná nijak strašně krvavá, ale přinese minimálně oddělení Krymu a možná i některých nejvýchodnějších částí Ukrajiny. Všechny scénáře jsou možné a mnoho z nich bylo přinejmenším v Moskvě už propracováno a zváženo.

Západ, především Evropská unie, která se stala garantem uzavřených dohod, musí vědět, že na Ukrajině není ještě zdaleka vyhráno. Že jen začíná další a možná ještě nebezpečnější kolo tohoto, jak napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, dosud největšího geopolitického střetu mezi Východem a Západem. Střetu, ve kterém si mnohem silnější, ale mnohem opatrnější Evropská unie a NATO nemohou dovolit s Ruskem znovu prohrát.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.