Protestující proti prezidentskému kandidátovi Norbertu Hoferovi drží cedule s...

Protestující proti prezidentskému kandidátovi Norbertu Hoferovi drží cedule s nápisem „žádný nacista v Hofburgu“ (19. května 2016). | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Rozštěpené Rakousko si vybralo time out. Klid bude jen chvíli

  • 584
„S hlasitým vydechnutím přijaly evropské elity výsledek infarktového druhého kola rakouských prezidentských voleb,“ píše v komentáři analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Lizcová. Jejich vítěz, nezávislý kandidát Alexander van der Bellen, v něm dokázal jen těsně obstát proti Norbertu Hoferovi z euroskeptické Svobodné strany (FPÖ).

Smazat Hoferův čtrnáctiprocentní náskok z prvního kola se mu podařilo jen díky úspěšné mobilizaci širokých vrstev občanů. Zastánci liberálně demokratického, proevropského a světu otevřeného Rakouska vyhráli v důležitém a nebývale sledovaném střetnutí. To poslední, co by ale nyní měli udělat, je usnout na vavřínech.

O vítězství a porážce rozhodl v druhém kole, které se konalo v neděli 22. května, rozdíl pouhých 31 000 hlasů z celkových 4,6 milionu. Konečný výsledek byl oznámen o den později, než se předpokládalo – až po přepočítání korespondenčních volebních lístků. Volební účast se oproti prvnímu kolu zvýšila o čtyři procenta.

Rakouské volby

Vysokoškolský profesor ekonomie van der Bellen dokázal na svoji stranu získat přes 200 000 dosavadních nevoličů. Většinově pro něj hlasovali i ti, kdo v prvním kole vyslovili podporu nezávislé Irmgardě Grissové a sociálnímu demokratovi Rudolfu Hundstorferovi. To ale zdaleka neznamená, že by pro ně byl vysněným kandidátem. Zdaleka nejsilnějším motivem pro volbu bývalého předsedy Zelených byla podle průzkumů snaha zabránit tomu, aby klíče od Hofburgu získali Svobodní.

Norberta Hofera naopak lidé volili především proto, že jim byl sympatický. Kandidát FPÖ působil vedle svého o generaci staršího soka mladě a energicky. Výraznou podporu si získal sliby, že se bude v nejvyšším státním úřadě zastávat především zájmů obyčejných Rakušanů. A to tak říkajíc proti všem – přistěhovalcům, muslimům, Bruselu i neoblíbené vládě velké koalice.

Občanům sliboval silnější autoritu prezidentské funkce, větší bezpečnost, více práce a sociálních jistot. Neúnavně zdůrazňoval, že jako invalida (od vážné nehody při paraglidingu se při chůzi opírá a hůlku) a manžel pečovatelky o seniory má velké pochopení i pro handicapované spoluobčany.

Zuzana Lizcová

Zuzana Lizcová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky

Zuzana Lizcová je analytička Výzkumného centra AMO, zaměřuje se na německy mluvící země, jejich působení v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou.

Pro solidního a přemýšlivého patriarchu van der Bellena, jehož kampaň spolufinancovala strana Zelených, nebylo vůbec jednoduché Hoferově směsi lidovosti a demagogie čelit. V předvolebním boji poněkud paradoxně figuroval jako zástupce nepopulárního „establishmentu“ (byť Zelení na rozdíl od FPÖ nikdy ve spolkové vládě nebyli) a přesvědčený zastánce ne právě oblíbené myšlenky federalizace Evropské unie.

Se svojí složitější, věcnou argumentací se chvílemi nutně dostával do defenzívy. Hlasovali pro něj nakonec většinou lidé, kteří jsou více méně spokojeni se současným stavem rakouské společnosti – zejména vzdělanější, městské skupiny obyvatelstva. Ostatní dali svůj hlas Hoferovi.

Jak stmelit rozštěpenou společnost?

Jak ale sám čerstvě zvolený prezident po volbách konstatoval, tato druhá polovina občanů, která s posledním vývojem země pojí spíše obavy, je neméně důležitá. Rakouská společnost se při volebním klání rozštěpila a nastupující hlava státu by měla urychleně najít způsob, jak ji znovu stmelit. Alexander van der Bellen opakovaně zdůraznil, že chce působit nadstranicky a právě o to se pokusit.

Nebude to snadné. Svobodní sice těsně prohráli, z prvního kola si ale odnesli skalpy dvou tradičně nejsilnějších politických stran – lidové a sociálně demokratické (ÖVP a SPÖ), které společně zasedají ve vládě. Kandidát FPÖ dostal tolik hlasů jako nikdy v historii a lidé jej volili nikoli z čirého protestu, ale skutečně se záměrem, aby se do prezidentského úřadu dostal. A podle průzkumů zůstávají Svobodní i nadále nejsilnější politickou silou v Rakousku.

Zda jí zůstanou i při příštích volbách, bude záležet nejen na van der Bellenovi, ale zejména na spolkové vládě pod vedením jejího nového šéfa Christiana Kerna. Ten v polovině května vystřídal v úřadě svého neúspěšného předchůdce Wernera Faymanna a výrazně obměnil i vládní tým z SPÖ.

Od Kernova příchodu se očekává nový start kabinetu a prolomení dosavadní politické i ekonomické nehybnosti. Výsledek prezidentských voleb hraje premiérovi do karet. S umírněným Alexandrem van der Bellenem se mu jistě bude spolupracovat lépe než s nevypočitatelným Norbertem Hoferem, který v předvolebním boji zdůrazňoval, že bude směřovat k maximálnímu, až autoritárnímu využití prezidentských kompetencí. Na nezbytné změny má Kern maximálně dva roky, do řádného termínu příštích parlamentních voleb. Pokud neuspěje, nástupu FPÖ už napodruhé zřejmě nikdo nezabrání.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video