Metelesku blesku, slavné Kodetovo proletáři všech zemí... a jiné ukradené vtípky se derou do popředí jako nosná témata voleb. Jsou však jen výrazem naivity a hlouposti.
Když budu zpívat Metelesku blesku nebo se přitulím k talentu herce Kodeta, on mě někdo půjde zvolit? Tomu může věřit jen ten, kdo pohrdá voliči až do hořkých konců. Nelákat voliče politickými projekty, nýbrž jen vypůjčenými větami lidí, kteří jsou mnohem vtipnější, je ubohost. A vida - může přesto dělat politiku. Když není nic lepšího po ruce, ať jde do boje i heslo Mladí ležáci, staří žebráci nebo slib, že postavíme průplav do Polska.
Exprezident Klaus má pravdu, nic vážného volby nerozhodnou, témata nemají, mají jen ty metelesky blesky. Ale téma netéma, politickou atmosféru v zemi rozhodně otočí.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Neptejte se kam. Končí prý éra politiků zprava i zleva. Místo všech starých vyčpělých politiků, kteří jen s kmotry kradli a ničemu nerozuměli, přicházejí odborníci. Dnes jich už máme plnou vládu bez důvěry a po volbách už asi nic jiného než oni ve vítězné politice nezůstane. Definice odborníka je sice nejistá, ale není obtížná. Odborník je ten, kdo rozhodne správně. A správně nerozhodne nikdo jiný než my, odborníci. Pokud vám tato definice připomíná psa, jenž se kouše do ocasu, navrhněte jinou. Dopadne stejně.
Tendence nahradit politiky (kteří nemakají) odborníky (kteří makají) zesiluje. Voličům má naznačit, že všechno bude jinak. Základní politické dělítko bylo dřív mezi levicí, která preferuje přerozdělování s regulací, a pravicí, která preferuje osobní aktivitu se svobodou. To končí. Přerozdělovat budou odborníci odborně. Už to tu jednou bylo. Na základě vědeckých poznatků. A věda se nemýlí, to víme. Takové řízení státu nahradí politikaření i politiky. Jenže čím vědečtější a odbornější to rozhodování bylo, tím víc se hroutil celý stát. To je divné. Proč odbornost neslaví úspěchy, když je správná? Možná šlo o odbornost komunistickou. Může ji nahradit odbornost skutečně vědecká?
Ministr dopravy ve vládě odborníků se odvolává na knihu J. A. Bati Budujme stát pro čtyřicet milionů. Je to dílo zkušeného a úspěšného podnikatele. Srší důvěrou v podnikatelský rozum, jímž luští všechny problémy první republiky. Stín na něj vrhá jen fakt, že vyšlo v září 1938, kdy ta republika právě končila. Mělo v ní žít čtyřicet milionů Čechoslováků. Měla být plná průplavů a dálnic. Měla mít úplně jinou státní správu, než měla. Vznikla by nejbohatší a nejsilnější republika v Evropě. Byl by to důsledek racionálních zásahů a plánů skvělého podnikatele. Baťa to vše naplánoval, připravil a narýsoval včetně tras dálnic a kanálů. Ministrovi dopravy se to líbilo. Problém byl v tom, že život tu utopii nesledoval. Šel zcela jiným směrem.
Dodnes Baťovým návrhům, ačkoliv byly tak odborné, za pravdu nedal. Z odborníkových snů jsou trosky. Pokud podle těch Baťových snů, na které se dnešní ministr dopravy odvolával, budeme stavět kanály napříč republikou, budou trosky i z nich.
Politika odborníky mazaná
Nahradit politiku plány odborníků je tedy nejisté. Vede to k utopii, protože snít a plánovat u stolu je jiný svět než ten, který žijí lidé. Na odborníky je třeba dát si zatraceně pozor. Jejich plány vedou v politice ke státnímu diktátu (kdo jiný by je uskutečnil) a k omezování svobody lidí (kteří chtějí jiné plány). Smyslem politiky není vybírat odborně to nejlepší, protože nikdo neví, co to je, nýbrž starat se o svobodu lidí, aby sami v milionech praktických pokusů mohli to nejlepší hledat.
Nebo snad předpověděl a nachystal lidem nějaký politik odborník tranzistor či mobilní telefon? Šli politici do voleb se slibem, objevíme čip a změníme svět? Přesto se politika, zejména ta předvolební, tváří, jako by něco takového mohla lidem dát.
Nechť se tomu nevěří. Nedá a nemůže dát, i kdyby to byla politika stokrát všemi odborníky mazaná.
Baťa spočítal, že běžící pás obuje celý svět. Běžící pás na správu věcí veřejných neexistuje. Před volbami se to říkat nesmí, to by si politici řezali větev. Ale volič o tom má vědět. Neměl by vyhledávat sliby, ty odletí. Ani by neměl od politiků chtít dary. Byly by stejně za jeho peníze. Neměl by doufat, že politici spustí běžící pás dobra. Měl by se ptát, kdo mi dá víc svobody k práci i radostem, chci-li to, nebo kdo mi dá víc dávek a přídavků, chci-li je. Jsem pravý, či levý? Co je lepší?
Rozebrat se v politickém haraburdí dneška je těžké. Někde uvnitř se skrývají ty dva základní směry, pravý a levý. Tam je podstata politiky. Podle toho mám dávat hlasy. Politik, u kterého tohle nerozeznám, je jen neužitečný správce politického haraburdí. Na prapor si píše: Metelesku blesku, třesku plesku. Víc nemá, co by řekl.
